Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Rozhovory

Mounk: Ani koronavirus svět dramaticky nezmění

Se známým politologem o pandemii, opozici, populistech a národní identitě

Koronavirus
Letištní hala v časech koronaviru • Autor: REUTERS

Před třemi týdny obletěl svět článek Yaschy Mounka nazvaný Zrušte všechno (Cancel everything), který v počínající zdravotní krizi volal po rušení všech zbytných schůzek, cest a hromadných akcí. Jestli zprvu komentář autora měsíčníku The Atlantic působil - zvláště ve Spojených státech - radikálně, pak z dnešního pohledu se čte jako dobře míněná a včasná rada. Mounk (37) přitom není expert na viry ani epidemie, ale známý politolog. Renomé si získal studiem západních demokracií a jejich současných problémů, i v češtině loni v nakladatelství Prostor vyšla jeho kniha Lid versus demokracie. Proč je naše svoboda v ohrožení a jak ji zachránit?

Jak hodnotíte způsob, kterým zatím západní demokracie čelí koronaviru?

Všechny země - diktatury i demokracie - reagovaly příliš opatrně a bez fantazie. Rozměr a rychlost této krize překonaly naši schopnost reakce. Demokracie bych přitom rozdělil do dvou kategorií. Ty první jsou vedeny politiky, kteří mají respekt vůči vědcům a nezávislým institucím - ti v prvních týdnech zaspali, což bude stát mnoho lidských životů, ale teď dělají racionální kroky. Zvýšili počet testů, posilují nemocnice, dělají opatření vedoucí k tomu, aby se lidé tolik nepotkávali, a virus se tím pádem pomaleji šíří. V kontrastu vůči nim stojí demokracie vedené populisty, ať již Bolsonarem v Brazílii nebo Obradorem v Mexiku, kteří zaspali a nadále odmítají vážnost epidemie - a čeká je o to větší problém.

Pocházíte z Německa, jak hodnotíte tamní vládu?

Spadá do první skupiny: zpočátku trvalo hrozně dlouho, než byly například zakázány fotbalové zápasy a byla zavedena další omezení do běžného života. Ale nyní - myslím - země vnímá závažnost situace a opatření mají hlavu a patu. Oproti tomu v USA, kde nyní žiji, jsme pořád nedospěli ani k jednotné národní linii. Někteří guvernéři, třeba v Mississippi, lidem pořád vzkazují: Jděte ven, žijte normálně. Prezident Donald Trump virus dva měsíce ignoroval a zesměšňoval, pak jej na pár dní bral zdánlivě vážně, ale teď už zase navrhuje, abychom opatření utlumili a prioritně co nejrychleji nastartovali ekonomiku. To je chaos, který může mít za následek velký počet mrtvých.

Yascha Mounk
Yascha Mounk • Autor: Pako Mera / Alamy / Alamy / Prof

A co si myslíte o přístupu Švédska? To je země, v níž nevládnou populisté, která sází na vědce a v tamním duchu sociální demokracie tradičně dbá o ochranu veřejného zdraví. Nyní však jde úplně jinou cestou než zbytek EU a veřejný život také příliš neomezuje.

Upřímně tomu nerozumím. Myslím, že některé země mají pocit jisté nezranitelnosti. Když jsem zpočátku krize mluvil s německými novináři i politiky a argumentoval, že je třeba zakázat hromadné akce, často mi odpovídali: “Náš zdravotní systém je mnohem lepší než italský, nás takový problém nečeká.” Nevím, možná má tedy Švédsko podobně vzdorovitou reakci? Přesvědčení, že jejich kompetentní stát, excelentní zdravotnictví i sociální systém virus nemůže příliš ohrozit? To je ale iluze. Koronavirus má dlouhou inkubační dobu, nemůžeme tedy čekat a konat až ve chvíli, kdy je krize každému zjevná. Pak už je pozdě a nastává italský scénář.

Poměrně často lze slyšet názor, že koronavirus posílí důvěru občanů v experty, v seriózní média a politiky - a naopak uškodí nekompetentním populistům. Věříte tomu, nebo je to falešná naděje?

Na to je příliš brzy. Zatím koronakrize Trumpovi pomohla, stoupla mu výrazně popularita, ale pochybuji, že to potrvá. I kompetentního politika by voliči potrestali, pokud se ekonomika propadne do krize a stovky tisíc, možná miliony lidí na novou nemoc zemřou. Trump tuto krizi neřídí kompetentně, neumím si představit, že ho nepoškodí. Obecně mám dojem, že koronakrize ve většině zemí nakonec pomůže opozici a poškodí vládnoucí strany. To je znepokojivé třeba ve Francii, kde stoupá pravděpodobnost úspěchu Marine Le Pen či její neteře. Naopak v zemích, kde jsou dnes populisté u moci, má demokratická opozice šanci. Populisté samozřejmě zůstávají důležitým tématem, ale pozornost teď musí být věnovaná epidemii, jinak hrozí smrt velkého počtu lidí a kolaps nemocnic. Proto se trochu bráním snahám interpretovat tuto krizi příliš politicky.

To se ale každopádně děje. Ozývá se například kritika Evropská unie a její údajně pomalé a nedostatečné reakce. Sdílíte ji?

EU reagovala pomalu, stejně jako ostatní národní vlády, problém včas nerozpoznala a podcenila. Současně také vidíme reálné hranice evropské solidarity. Obyvatelé Německa a Česka jsou si ochotni rozdělit třeba plicní ventilátory ve svých zemích a zachránit své spoluobčany, ale nejsou už tak ochotní pomáhat napříč celou Evropou. To je smutná realita. A EU s tím teď nic nenadělá…

A jaké jsou důsledky této “smutné reality” pro budoucnost Unie?

Řeknu to obecně. Většina Evropanů vidí velké výhody členství v EU, ale zůstávají silněji zakotvení ve své národní identitě. Pokud EU postaví lidi před volbu mezi národní a evropskou solidaritou, tak si většina vybere tu národní. EU tedy nemůže dělat politiku, ve které občany před toto dilema postaví - pak může mít úspěch.

Reklama
Reklama

08
Koronavirus v Bruselu • Autor: Milan Jaroš

Takže koronavirus posílí národní státy na úkor EU a jiných nadnárodních institucí?

Na odpověď je příliš brzy. Teď sledujeme to, co se v krizích děje často: hodně lidí se cítí být utvrzeno v názorech, které vždycky sdíleli. Část levice říká už dvacet let, že je třeba odstranit globální kapitalismus - a dnes prohlašuje, že koronakrize jejich názor potvrzuje. Pak tu máme nacionalisty, kteří vždycky odmítali globalizaci - a teď v koronaviru vidí jen další důkaz, že je globalizaci třeba odmítnout. Ale kdo si v reakci na abnormální krizi jen potvrzuje názor, který vždycky zastával, dělá si život příliš jednoduchým.

Nedá se teď tedy říct nic o tom, jak koronavirus změní svět?

Neexistují žádné precedenty, která by nám umožnily předpovědět politické důsledky. Pro trochu orientace se můžeme podívat na 11. září 2001. I to byla zásadní událost a zazníval názor, že se všechno změní. Nakonec to svět skutečně změnilo - hlavně pro situaci na Blízkém východě a mezinárodní vztahy je to stále zásadní moment. Ale život se rychle vrátil k normálu. Přibylo pár kontrol na letištích, ale jinak se brzy létalo víc než před 11. zářím. A myslím, že by to tak mohlo dopadnout i s koronakrizí. Věřím, že státy budou vydávat více peněz na veřejné zdravotnictví a posílí boj proti antibakteriální rezistenci i novým epidemiím. Také může dojít k některým sociálním změnám: že třeba Němci nebo Češi budou při onemocněních preventivně nosit roušky tak jako doposud Japonci a že více zaměstnanců bude smět pracovat z domova. To samozřejmě jsou určité změny, ale ne úplně dramatické.

Emmanuel Macron řekl, že krize zpochybňuje dosavadní model rozvoje, kterým se svět desítky let řídil, a jeho ministr financí pak upřesnil, že chybou je velká závislost na Číně a Asii.

Umím si dobře představit, že si státy určí, co je pro ně existenčně důležité - ať už výroba ventilátorů, léků nebo jiné věci - a že zajistí, aby se to vyrábělo v jejich zemi. To má racionální základ. Ale pochybuji, že skončí světový obchod. Naopak, za deset dvacet let se bude mezi státy a kontinenty obchodovat více než dnes.

Budeme aspoň méně cestovat a létat?

Myslím, že za pár let budeme létat a cestovat více než v roce 2019.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Lindner

redaktor, zahraničí

lindner tomas
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte