07:58
ČEZ v Rumunsku: gumové projektily proti vesničanům Střelbou gumovými projektily do davu vesničanů vyřešila ochranka společnosti ČEZ problém, který se objevil u vesnice Cogealac nedaleko pobřeží Černého moře. Tam ČEZ, v Česku jak známo velmi zdrženlivý v investicích do obnovitelných zdrojů energie, staví největší větrnou elektrárnu v Evropě. Starosta obce ovšem včera shromáždil několik desítek lidí a šel s nimi protestovat proti tomu, že energetici podle jeho mínění nemají pro stavbu potřebná povolení. Starosta jim chtěl na místě udělit pokutu. Ochranka je ale nepustila na pozemek ČEZ, vesničané tedy na ni začali házet kameny. Ochranka odpověděla střelbou gumovými projektily do davu a několik lidí zranila. Mluvčí ČEZ v Rumunsku Iulia Borsanová tvrdí, že firma potřebná povolení má. Incident vyšetřuje rumunská policie. Co by se asi tak stalo, kdyby ochranka třeba Siemensu v Česku podobně střílela do davu lidí?
08:07
Přiznání manažerů ČEZA ještě jednou ČEZ: Respektu se podařilo objevit nahrávku, na níž se hudebně nadaní manažeři této firmy nedávno přiznali k zajímavé skutečnosti, na kterou by zřejmě novináři sami nikdy nepřišli. (Martin Roman čtvrtý zprava - u kláves).
08:40
BP počítá má dáti - dalBritská firma BP, viník nedozírné ekologické katastrofy ve vodách a na březích Mexického zálivu, oznámila, že vyhradila ze svých rezerv 32,2 miliardy dolarů na pokrytí nákladů spojených s únikem ropy. Přitom firma zaznamenala mezi dubnem a červnem ztrátu kvůli havárii 17 miliard dolarů. BP také potvrdila, že její šéf Tony Hayward pustí v říjnu svůj post. V této souvislosti se s napětím čeká, kolik dostane muž odpovědný za katastrofu výslužného. Včera se objevila informace, že by odstupné mělo činit 11 milionů liber (tedy přes 300 milionů korun). Dá se čekat vlna spravedlivého rozhořčení, výše zlatého padáku pro šéfy BP jsou ovšem spojené s právem na získání akcií firmy, navíc pointa příběhu kolem úniku ropy leží jinde: jaký bude vliv aféry na americkou politiku a co dál s ekologicky spornou těžbou.
10:21
Politici řeší, jestli jít na pohřeb PaumeraPolitici řeší dilema, zda jít na pohřeb Milana Paumera, hrdiny z odbojové skupiny bratří Mašínů. Českou politickou scénu, která nikdy ani náznakem nepochybovala o oprávněnosti protinacistického odboje, posledních dvacet let rozděluje názor na to, zda se mělo, nebo nemělo vystoupit se zbraní v ruce i proti vraždícímu režimu komunistickému. Zejména lidé levicového smýšlení ne úplně srozumitelně říkají - odboj ano, ale ne za cenu lidských obětí. Ty si totiž boj skupiny kolem Mašínů logicky vyžádal. V podobném duchu i dnes zastupující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka vysvětluje, proč na pohřeb Milana Paumera nepůjde: „Vážím si jeho statečného boje, ale mám výhradu ke způsobu, jakým byl tento boj veden.“ Naopak šéfové obou parlamentních komor – Miroslava Němcová a Přemysl Sobotka (oba ODS) ohlásili, že půjdou. Premiér Nečas či prezident Klaus se zatím nevyjádřili.
10:37
Uprchlý Pitr si staví val kolem domuKolem odsouzeného a poté uprchlého podnikatele Tomáše Pitra se zase děje něco nového. Server Aktuálně.cz, který Pitrův osud soustavně sleduje, vypátral, že kolem domu, v němž podnikatel před útěkem žil, popojíždí bagr a buduje vysoký val z hlína. Ten má evidentně vystřídat zeď, která patrně svůj účel zábrany proti případným zvědavcům neplnila úplně tak, jak měla. Dům v Jesenici u Prahy sice oficiálně patří firmě P.J. Delta, Aktuálně ale soudí, že jde o jednu z firem napojených na Pitra. Podle zdrojů serveru nejde o nic překvapivého. Pitr do Česka tajně jezdí a dokonce se tu zvládl zapojit do podezřelého obchodu s alkoholem.Vzhledem k tomu, jak dům vypadá a na jakém místě se nachází (Jesenice je suveréně nejméně přitažlivým místem v okolí Prahy), pojal Respekt podezření, zda val nestaví Policie České republiky proto, aby tady Pitra po dopadení za trest ubytovala.
11:01
Věci veřejné chtějí šetřit, ale ne u sebePředseda Věcí veřejný Radek John si vymezuje prostor pro zítřejší jednání vlády. Tam se má jednat o návrhu úspor, jak je ve výši 28 miliard navrhl ministr financí Miroslav Kalousek. John vzkázal novinářům, že nepřipadá v úvahu, aby se nejvíc škrtalo v rezortech vedených „véčkaři“, jak si Johnovi kolegové mezi sebou říkají. Podle návrhu Kalouska má ministerstvo školství ušetřit 3 miliardy, doprava 1,5 miliardy a vnitro 1,2 miliardy. Kalousek se hájí, že všem škrtal podle jednoho klíče: odečetl sociální dávky, evropské peníze a výsledek pak snížil o 2,5 %. Největší škrty pak vychází tam, kam jde nejvíc peněz. Spor bude zítra řešit vláda.
11:42
Šokující smrt mladé kriminalistkyČeská policie má problém, jehož šíři zatím nikdo neumí odhadnout. Vyšlo najevo (nejdřív v deníku Právo), že před dvěma týdny se v budově pražského vedení policie zastřelila mladá, ještě ne třicetiletá kriminalistka, specialistka na hospodářskou kriminalitu. Nechala dopis na rozloučenou, v němž si stěžuje na šikanu nadřízených. Šéf pražské policie Martin Červíček sebevraždu potvrdil s tím, že detaily vyšetřuje inspekce policie. Jde o šokující zprávu, kterou by policie měla velmi rychle vysvětlit. Je divné, že k tomu už dnes nemá ministr vnitra tiskovou konferenci, kde by ubezpečil veřejnost, jak to všechno objasní. I proto, že lidé kolem vnitra samozřejmě inklinují k utajení těchto případů. Známý je naprosto šokující případ zástupce ředitele pražské policie. Ten byl na začátku roku 2005 nalezen doma ve sklepě svého domu oběšený a na těle měl 29 bodných a řezných ran. Důvody jsme se ale od policie nedozvěděli.
11:55
Pentagon začal vyšetřovat únik desetitisíců dokumnetůAmerické ministerstvo obrany začalo pátrat po lidech, kteří stojí za zveřejněním 91 000 tajných dokumentů o Američany vedené afghánské válce. Dokumenty zveřejněné na serveru WikiLeaks pocházejí o období 2005–2010 a ukazují například detaily o zabíjení civilistů, tajných akcích speciálního amerického komanda nebo cíleném honu na šéfy Tálibánu. Opět se v nich také rozvádí známá věc, a sice že Pákistán i jako spojenec Američanů výcvikem a informacemi podporuje afghánský Tálibán. Dokumenty také naznačují, že situace v Afghánistánu je horší, než připouští oficiální americká místa. „Uděláme vše, co je potřebné, abychom zjistili, kdo je za únik informací odpovědný,“ prohlásil tiskový mluvčí Pentagonu Geoff Morell.
12:15
Polední ŽalujiCo vybrat jako polední song? Mám pocit, že bychom vzhledem k těm závažným událostem měli pokračovat ve vážném tónu. Tady je.
12:28
ČEZ a RWE si opravdu konkurujíKonkurence na českém trhu s energiemi se přece jen začíná probouzet. Od letošního roku si totiž začaly konkurovat dva giganti: ČEZ začal nabízel plyn, zatímco německý RWE elektřinu. Podle prozatímních zpráv se jim podařilo zlákat na jednu či druhou stranu desítky tisíc zákazníků. RWE zákazníky láká, že při využití jejich služeb ušetří domácnost na svém účtu za elektřinu víc než tisíc korun ročně. ČEZ hlásí, že už připojil 20 tisíc zákazníků k svému plynu, zatímco RWE 9 tisíc zákazníků k elektřině.
13:47
Maoisté v Indii postupujíIndie je dnes vnímaná skrze svůj velmi rychlý ekonomický rozvoj, spory s Pákistánem, případně potenciální ekologické problémy. Indie je ale také velmi nenápadný, ovšem nebezpečně rostoucí problém – odboj tamních maoistických skupin. Článek na toto téma přináší poslední The Economist. Od začátku roku zahynulo kvůli bojům armády s maoisty skoro 800 lidí, což je srovnatelný počet obětí bombových útoků v Pákistánu. Maoiské v Indii mají sice mnohem složitější pozici než vedle v Nepálu (méně příznivý, tedy hornatý terén a nesrovnatelně těžšího soupeře podobě místní armády a policie), postupují ale stejně: operují v těžko přístupném hornatém a zalesněném terénu, obsadí nějakou oblast a tam se pak snaží vládnout. Například snaží se získat podporu od vesničanů různými rozvojovými projekty. Překvapivě se jim to daří: počet ultralevicových rebelů je odhadován už na 10 až 20 tisíc. Podle Economistu už jejich aktivita zasahuje víc než 200 z 626 indických distriktů, zatímco na začátku tisíciletí to bylo jen 56. Nejaktivnější jsou maoisté ve východní Indii v pásu od státu OAndrapradéš po Západní Bengálsko. Turista v Indii si v naprosté většině případů ničeho nevšimne. Obvykle jde o odlehlé oblasti, kam cizinci nejezdí.
15:21
Muchovi Slované: Morava proti PrazeSpor o stěhování Muchovy Slovanské epopeje z Moravského Krumlova do Prahy ustrnul na mrtvém bodě a stává se z ní spor mezi Prahou a jižní Moravou. Jihomoravská ODS se snaží lobovat u svých pražských kolegů, ti ale zatím nemíní ustoupit. Tak se to alespoň zdá, neboť žádná oficiální rozhodnutí zatím nikdo neoznámil. Za Moravský Krumlov se plně postavil i jihomoravský hejtman Hašek, který už celý spor roztáčí politicky – tvrdí, že jde o tažení ODS (vede Prahu) proti ČSSD (řídí Jihomoravský kraj). Nálada veřejnosti se zatím obtížně odhaduje, podle internetového hlasování a různých anket se ale zdá, že výrazná většina je pro nechání Muchy na Moravě. Včera městský úřad v Krumlově rozhodl, že stěhování zatím nedovolí, protože není jasné, čí vlastně epopej je. Mucha obrazy daroval Praze, dal si ale podmínku, že musí postavit samostatný reprezentativní pavilon. Tato podmínka splněna nebyla, Praha ale namítá, že v darovací smlouvě není nijak upřesněno, kdy by měl pavilon vzniknout a že tedy nijak vydání obrazů Praze nepodmiňuje. Pokud Praha neustoupí, bude muset rozhodnout soud. Tady jeden hlas: ať Slovani zůstanou na Moravě.
16:02
Nečas: Kdo neumí šetřit, nemá ve vládě co dělatPartneři uvnitř české vládní koalice si masírují svaly pro zítřejší jednání vlády o státním rozpočtu. Premiér po obědě s prezidentem vzkázal svých ministrům, že pokud manažersky nezvládnou prosadit ve svých rezortech požadované úspory ve výši 2,5%, nemají ve vládě co dělat. Šlo o reakci na včerejší prohlášení šéfa Věcí veřejných Radka Johna, který si postěžoval, proč musí největší oběti přinést rezorty vedené touto stranou. K tomu se pak přidal ministr financí Kalousek s replikou, že letošní šetření je jen rozcvička před tím, co vládu čeká napřesrok. Johnovi například vadí, jak málo se škrtá v rozpočtu na obranu. Nečas ale namítl, že v účtech ministerstva obrany se už škrtalo.Jsem opravdu napjatý, zda potřeba šetřit přinutí ministry zjednat pořádek ve státních zakázkách, kde lze evidentně ušetřit až desítky miliard. Všichni ví kde, nikomu se ale nedaří porazit pevná bratrstva úředníků, politiků a byznysmanů, kteří na zakázkách vydělávají. Namátkou uveďmě předražené dálnice, ale nejen je. Jak ukazuje například poslední Respekt, jen na zakázkách ČEZ by šly ušetřit desítky miliard.
17:11
Šéf barmské junty se vydal do světa Do indické metropole Dillí přiletěl na pětidenní návštěvu šéf barmské junty Than Shwe. Jde o neobvyklou návštěvu, vzhledem k izolaci, v níž svět barmské generály drží. V posledních letech se ale situace mění a asijské země si surovinami bohatou Barmu snaží předcházet. Indie patřila v minulosti k velkým kritikům režimu podobně jako Evropa nebo USA. V posledních letech se ale i ona snaží se svým problémovým sousedem rozvíjet vztahy, mimo jiné i v obavě z expanze Číny směrem do Indického oceánu. Than Shwe, proti němuž už v pondělí protestovala v Dillí skupina pro-demokratických aktivistů, byl přijat v prezidentském paláci s poctami včetně roztaženého rudého koberce. Jednat s ním má i indický premiér Manmohan Singh především o vzájemném obchodě.
18:38
Mají se dálnice platit při každém průjezdu?Skupina odborníků sdružených v neformální Dopravní technologicko-ekonomické platformě navrhuje, aby stát vybíral peníze za jednotlivé průjezdy dálnicí, nikoliv paušálně ve formě dálniční známky jako teď. Vyjmenovávají přitom řadu výhod. Stát by vybral až 12 miliard korun, tedy čtyřikrát víc než dnes. Dále lidé z okolí velkých měst by začali víc používat vlaky a autobusy. Zlepšilo by se také napojení příměstských satelitů na MHD. A celý systém by byl spravedlivější k řidičům, kteří dnes jezdí málo, za známku ale platí stejně jako častí uživatelé dálnice. Věc je však politicky citlivá: spoustě lidem by změna výrazně zvedla rodinné účty. Experti zmiňují, že by cena za kilometr mohla být 34 haléřů. To by znamenalo, že v hodnotě dnešní dálniční známky by řidič mohl ujet téměř 300 kilometrů měsíčně.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
