Ranní postřeh Tomáše Brolíka: Proč i debatu o energy drincích provází politické žvásty?

Ve sněmovně leží návrh zákona o energetických nápojích. Prodat dítěti energiťák by v praxi byl stejně závažný přečin jako prodat mu krabičku cigaret. V Českém rozhlase se střetli pirátská navrhovatelka zákona a jeho občansko-demokratický oponent - byla to poslankyně Olga Richterová a její sněmovní kolega Karel Haas, ale jména tu nejsou podstatná. Podstatné bylo, jak rychle se v debatě objevil politický žvást.

Karel Haas návrh odmítá, protože by to byla další ukázka „regulujícího státu“, kdežto on chce spoléhat na „individuální odpovědnost“. A to je žvást bez obsahu - bez ohledu na to, jak důležitá je odpovědnost každého z nás.

Opravdu teď nevím, jestli je dobré energy drinky postavit na roveň cigaretám a alkoholu, ale vím něco jiného - zrovna tady je možné k závěru dojít po věcné debatě. A taky vím, že jednou z podstat státu je regulovat. Nechtít „regulující stát“ je jako chtít déšť, u kterého neprší. Není to slovíčkaření - nejde totiž o to neregulovat, ale dokázat říct, kde to činit a proč. Tomu se pak říká věcná debata.

Občanští demokraté ve své většině neradi regulují třeba držení zbraní, nebo kam mohou či nemohou jezdit auta, teď aktuálně tedy nechtějí regulovat tajemné nápoje s nedobrými účinky, které do sebe děti lijí po litrech. Dlouho ale vzdorovali tomu, nechat individuálně odpovědné jedince pěstovat a kouřit trávu (a zavírali je za to na dlouhé roky do vězení), i když destilovat si doma tvrdý alkohol a pak si jím eventuálně ničit život, to je ok.