Trumpova cla přiměla EU hledat partnery jinde

„Nemám zatím pocit, že nabízejí férovou dohodu,“ prohlásil na palubě letounu Air Force One Donald Trump, když minulý týden opouštěl setkání zemí G7 v Kanadě. Jeho kritika mířila na zástupce Evropské unie – na mítinku ve městě Kananaskis v provincii Alberta se totiž sešel i se šéfkou evropské komise Ursulou von der Leyen. „Buď uzavřou dobrou dohodu, nebo prostě zaplatí tolik, kolik jim řekneme, že musejí zaplatit,“ řekl americký prezident. Trump už oznámil, odložil, zrušil, pozměnil, zpřísnil, zmírnil a jinak změnil výši očekávaných cel vůči Evropské unii (i zbytku světa) mnohokrát. Mezi novináři a ekonomickými experty se pro to už vžil termín TACO – Trump will always chicken out – tedy že Trump vždycky vycouvá.  

V tuto chvíli platí zatím poslední rozhodnutí – tedy že až padesátiprocentní cla na evropský import do USA by měla začít platit od 9. července, pokud se lídři nedohodnou jinak. Von der Leyen i Trump prý naléhají na své týmy, aby se snažily vyjednat dobrou a férovou dohodu – zatím se však nepodařilo dosáhnout úspěchu. EU odmítá i spekulace o tom, že by nakonec přijala základní desetiprocentní cla – Financial Times nicméně přinesly informaci o tom, že v kuloárech se mluví o „britském modelu“ – tedy že by desetiprocentní cla na většinu produktů zůstala a Trump by po dohodě s evropskými protějšky na některé konkrétní produkty cla snížil.  

Vše se rozhodne v následujících dnech. Ovšem i kdyby Donald Trump na začátku července nakrásně obchodní válku znovu o měsíc odložil, je jasné, že se EU musí poohlížet po stabilnějších obchodních partnerech, jimž nabídne v budoucnu své zboží. I proto se v posledních měsících pustila do vyjednávání několika klíčových obchodních dohod. Po dvaceti letech neúspěšných jednání se povedl zásadní průlom – smlouva s jihoamerickým ekonomickým uskupením Mercosur o volném obchodu.

Její znění chce unijní exekutiva představit nejpozději na začátku července a ratifikována by měla být do konce roku. Naráží však na silný odpor několika členských států – hlavně Francie a Polska, které chrání především svůj zemědělský trh. EU se však snaží dohodnout volný obchod i s Indií a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu oživil i nápad na vytvoření partnerství se čtvrtým největším společenstvím volného obchodu na světě – CPTPP (kam patří mimo jiné Austrálie, Kanada, Japonsko, Velká Británie nebo třeba Singapur), přestože to EU zatím odmítá. Zdá se však, že jsme svědky citelného posunu v myšlení lídrů Unie. Samostatnost hledají nejen v obraně a energetice, ale také v obchodování.