Na konferenci do Lvivu

Kdyby mi za normálních okolností přišlo pozvání přednášet na mezinárodní vědecké konferenci mladých biologů, tak bych nejspíš obratem zdvořile odmítl. Jsem chemik, ne biolog, a mladý už také nejsem. Okolnosti ale normální nebyly. Konferenci pořádala na přelomu letošního dubna a května Lvivská univerzita (po návratu z Ukrajiny používám výhradně ukrajinskou, a ne ruskou verzi názvu jejich města) a pozvání mi tlumočil kolega Petro původem ze Lvivu, který nyní pracuje v našem ústavu v Akademii věd. Sám jako muž pod šedesát nemůže nyní volně cestovat na Ukrajinu a zpět, se svou alma mater je ale stále v úzkém kontaktu. A ta jej požádala, zda by nezajistil řečníka z Prahy – Petro zajistil a já jel.