Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika, Společnost

Vláda chystá novou smlouvu s ČEZ o dostavbě Dukovan  

Ministryně slibuje vyřešit i minoritní akcionáře, ale ti jí nevěří

Miloš Zeman s šéfem ČEZ Danielem Benešem při návštěvě Dukovan, září 2017 • Autor: Profimedia, MFDNES + LN
Miloš Zeman s šéfem ČEZ Danielem Benešem při návštěvě Dukovan, září 2017 • Autor: Profimedia, MFDNES + LN

Zaseknuté přípravy nových jaderných bloků má odblokovat smlouva mezi státem a firmou ČEZ, která stavbu vezme na sebe - a stát ji bude jako „druhý v pořadí“ garantovat. V pondělí na setkání s novináři to uvedla ministryně průmyslu Marta Nováková.

Podle ministryně se na vzniku smlouvy dohodl v pondělí ráno vládní výbor pro jadernou energetiku, který zasedal poprvé pod vedením nového jaderného zmocněnce a bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla. Výbor nově spadá přímo pod premiéra, pondělní schůzky se zúčastnilo i vedení ČEZ. Princip smlouvy má být hotov do jara nebo v řádu měsíců. „Je tu shoda, že vznikne smlouva mezi státem a ČEZ o základních podmínkách celé transakce,“ uvedla Nováková.

Garance negarance

Zatím ale není jasné, jak slibovaná smlouva vyřeší základní problém akce, tedy že jaderné bloky vycházejí velmi draho. Proto se stavbě brání privátní minoritní akcionáři, kteří poukazují za vysoké ceny reaktorů po světě a také na prodlevy s jejich stavbou. Jiným slovy raději by stavěli jiné typy elektráren, které nejsou na pořízení tak drahé a jejichž elektřina nakonec vyjde levněji – tedy hlavně plyn, slunce a vítr.

Nováková ujišťuje, že smlouva s ČEZ má myslet právě na malé akcionáře. „Jde o to, že ČEZ bude hledat cesty, jak právě díky této smlouvě se státem dát do jisté míry akcionářům jakousi garanci, že je vše v pořádku,“ uvedla ministryně.

Smlouva by podle ní „měla dávat garance, že se nebudou dít věci, které budou v neprospěch ČEZ a jeho akcionářů“. Na otázku, jestli tedy stát na sebe vezme případné náklady, pokud by se stavba ukázala jako moc drahá, nicméně Nováková uvedla jen to, že „tato vláda na sebe nechce přijímat závazky pro budoucí generace nebo pro budoucí vlády“.

O obsahu smlouvy má být podle ministryně jasno v řádu měsíců; sama by ráda, kdyby to bylo v dubnu. Záměr stavět podle ní platí. „O tom, zda budeme stavět, toto rozhodování není. To je věc státní energetické koncepce a tu nikdo nemění. Stavět budeme - otázka je kdy a v jakých podmínkách,“ uvedla Nováková.

Zašmodrchat a oddálit

Podle Michala Šnobra, zástupce jednoho procenta drobných akcionářů ČEZ, jsou dosavadní představy pro akcionáře – včetně daňových poplatníků – nevýhodné a ztrátové, proto je chtějí blokovat. „Pletou se dvě věci dohromady,“ namítá k nové smlouvě Šnobr. Garance státu jako „druhého v pořadí“ má podle něj smysl jen pro krytí rizika, že by ČEZ třeba budoucnu zkrachoval a banky financující stavbu by tak nedostaly zaplaceno.

Ministryně Marta Nováková • Autor: Milan Jaroš
Ministryně Marta Nováková • Autor: Milan Jaroš

„To, o čem je třeba se bavit, je garance rentability projektu,“ upozorňuje Šnobr s tím, že problém celé akce je především ve velmi vysokých investičních nákladech a v tom, že elektřina z nově postaveného zdroje by se pak musela prodávat příliš draho, aby se stavba zaplatila.

Řešením je stavbu dotovat formou garancí za budoucí výkupní ceny, jak to ČEZ požadoval od Nečasovy vlády při dostavbě Temelína. Princip, který se v praxi naposledy použil třeba pro chystanou elektrárnu Hinkley Point v Británii, dává investorovi (v Británii je v roli ČEZ francouzská firma EdF) jistotu, že když elektřinu z nákladně vybudovaných reaktorů nepůjde v budoucnu prodat za cenu, která by investiční náklady pokryla, tak na sebe výkup vezme stát.

EdF má v Hinkley Point od britské vlády od roku 2016 slíbený garantovaný výkup každé megawatthodiny za 92,50 liber, a to na 35 let dopředu s tím, že cena se postupně zvedá o inflaci. Tato cena je ale dnes už zhruba dvojnásobná oproti tomu, za kolik lze elektřinu vyrobit nebo koupit z jiných zdrojů – levněji ji už umí vyrábět třeba i větrné turbíny nebo solární parky.

I proto je stále nejisté, jestli se stavba nakonec uskuteční.Podle Šnobra by Britové za proud z Hinkley Point nakonec zaplatili v přepočtu zhruba o bilion korun víc, než kdyby si elektřinu vyráběli za dnešní ceny jinak.

O bilion víc

Jiná možnost je takzvaná maďarská cesta, kdy o elektrárně byla uzavřena mezivládní dohoda mezi vládami Viktora Orbána a Vladimira Putina. Podmínky kontraktu nejsou v tomto modelu zcela zřetelné mimo jiné kvůli ruské nabídce nechat si stavbu splácet v budoucnu jako hypotéku; cena proto není tak zřetelně vidět.

„Rozuměl bych tomu, pokud by nová smlouva mezi ČEZ a státem pověřila ČEZ, aby dál v přípravách pokračoval, dotáhl akci k stavebnímu povolení a měl od státu na tyto přípravy jasný kontrakt, za který dostane zaplaceno,“ říká k debatě o nové smlouvě Šnobr. O této variantě se podle něj už diskutovalo loni. Podstatu problému, spočívající ve velkých nákladech, ale tato dílčí debata nijak neřeší.

Pro vládu se vše komplikuje i tím, že pro garance výkupních cen by si musela dojednat pravidla veřejné podpory v Evropské unii. S tím počítá i Nováková. Británie výjimku dostala díky tomu, že její energetika funguje hodně nezávisle v rámci ostrova, Česko by však novými jadernými bloky zasahovalo na trh propojený s Německem a Rakouskem, tedy zemí, od kterých lze v rámci Evropy čekat k novému jádru spíš odpor. Souhlas s podporou v Bruselu dostalo i Maďarsko, ale v jeho případě šlo o výjimku předjednanou už při vstupu do EU.

Podle Šnobra vláda narazí při konstruování svého stavebního modelu právě na to, že Česko coby země vyvážející energii těžko získá právo na to zdejší výrobu elektřiny – navíc z jádra – nějak dotovat. „To, co nyní říkají, je podle mě jen další metoda, jak celý projekt znovu zašmodrchat a oddálit, aby si vláda zachovala tvář, že se něco děje,“ míní Šnobr.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].