Stalo se něco neskutečného: česká veřejnost zcela naplnila na protest proti cynickému stylu politiky Letenskou pláň. Stalo se tak přesto, že na rozdíl od posledního zapojení Letné v roce 1989, kdy se spustily velké změny, se teď nedá příliš čekat okamžitá politická odezva.
To samozřejmě neznamená, že tak unikátní protest neměl smysl. Je nanejvýš pravděpodobné, že Letenskou pláň - plnou od okraje k okraji a kolorovanou lesem vlajek a vtipných hesel - si vybaví všichni, kteří budou vést příští vrcholná politická jednání včetně sestavování vlád. Účastníci protestů na Letné představují sílu, o níž jsme netušili, že tady existuje. A navíc musí politici počítat tím, že hned tak nezmizí.
Zároveň je však nutné vzít v potaz realitu, proti níž se vlastně protestuje. Proti Letenské pláni stojí politická síla, která v rámci české politiky za posledních pětadvacet let nemá obdobu. Je to dvojblok prezident zřejmě porušující Ústavu a premiér s vlastní, velmi poslušnou stranou - svým majetkem, kteří se drží jeden druhého, protože se vzájemně potřebují.
Zeman potřebuje, aby Babiš držel v křesle ministryní Benešovou, která může krýt kriminalitu prezidentových lidí. A Babiš potřebuje, aby měl pojistku v podobě prezidentské amnestie. Babiš bude také potřebovat Zemana, aby ho držel u moci pro případ, že se premiérův střet se spravedlností - českou či evropskou - vyostří. A to se dá čekat.
Dvojblok premiér-prezident půjde těžko porazit, zvlášť když byl Zeman zvolen přímou volbou. Ale lze ho držet v obavě a v přesvědčení, ze si Češi nenechají všechno líbit. Příští masové protesty - pokud bude tyhle Babiš urážet – už mohou byt méně pokojné a méně usměvavé.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
