Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Těsná volba

EK má poprvé ve svém čele ženu. Ursula von der Leyen slíbila ještě rychlejší boj s klimatickou změnou

Elected European Commission President Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen, první žena v čele EK • Autor: REUTERS

Ursula von der Leyen byla těsnou většinou devíti hlasů zvolena novou šéfkou Evropské komise. Získala 383 hlasů, potřebovala 374. To je dobrá zpráva, i když si lze samozřejmě představit lepší řešení.

Systém spitzenkandidátů, v jehož rámci jednotlivé poslanecké frakce volily už před volbami své kandidáty do vedení Evropské komise, dával smysl. Byl totiž krokem k otevřenější politice směrem k voličům, jakkoliv ti se potom ve volbách rozhodovali podle svých národních kandidátů na poslance.

Reklama
Reklama

Německá ministryně obrany von der Leyen byla naproti tomu vybrána evropskými premiéry za zavřenými dveřmi bez spolupráce s parlamentem, který v rámci pravidel komisi schvaluje.

Těsná volba vzbuzuje podezření slabého mandátu. Nakolik se ale výsledek odrazí ve fungování komise, ukáže teprve praxe. Rozhodování v Evropském parlamentu nelze posuzovat zkušenostmi z parlamentů národních. Při každém hlasování se hledá většina zvlášť a napříč politickými frakcemi. Na hlasování o evropských normách se tedy těsný poměr hlasů pro von der Leyen nemusí nutně negativně odrazit. Lze najít i výhody. Těsné hlasování lze vnímat svým způsobem jako lekci Evropské radě a jejímu pokoutnému výběru.

Zároveň je dobře, že se reprezentanti Unie dokázali shodnout a evropská politika pokročí dál. Nekonečné dohady, bezvýchodné hledání “ideálních” kandidátů a souboj parlamentu s Evropskou radou by k ničemu dobrému nevedly. Velmi různorodá bruselská politika je založená  kompromisu podstatně víc, než jsme zvyklí z národní úrovně - a ten je proto třeba ctít jako hnací motor evropských institucí.

Křesťanská demokratka Ursula von der Leyen měl blíž k podpoře pravé části spektra, bojovala tedy hlavně o hlasy levice. Té také naslibovala věci, která se teď mohou zdát obtížně splnitelné. Jde hlavně o usilovnější boj s klimatickou změnou nebo posílení sociálních opatření, jako je evropská minimální mzda. Slíbila do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů ještě výrazněji, než k čemu se v minulém období zavázal parlament — místo o 40% má jít o 50–55%. Jde o politický rámec, k jehož naplnění je dlouhá cesta.

Čeští reprezentanti ODS už na sociálních sítích podobné sliby kritizovali jako radikální zelenou ideologii. Problém je ale spíš v české optice, pro kterou se zdá být radikální už i pozice německé CDU. Rychlejší redukce skleníkových plynů je dnes v západní Evropě naprostým politickým mainstreamem a nelze čekat, že se to neodrazí i na práci nové Evropské komise.

Kromě ODS volbu Ursuly von der Leyen nepodpořili ještě komunisté, Okamurova SPD ani Piráti. Především u ODS je patrné, že se její evropská politika ještě víc posune do radikálních pozic, kde jsou už  komunisté i SPD.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

2007-1057-vobr-svehla.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2077
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte