Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Petříček: ČSSD musí být stranou pro 21. století

S ministrem zahraničí o sjezdu ČSSD, kandidatuře na místopředsedu strany i vládnutí s Andrejem Babišem

Tomáš Petříček • Autor: Matěj Stránský
Tomáš Petříček • Autor: Matěj Stránský

Za týden sociální demokraté z celé republiky přijedou do Hradce Králové, aby si na 41. sjezdu zvolili nové vedení. Stranu, která spadla až na hranici volitelnosti, tak nutně čeká restart – je ovšem otázkou, jak bude vypadat. I když je kandidátem na předsedu ČSSD jen současný šéf sociálních demokratů Jan Hamáček, nikdo nechce odhadovat, co se příští týden v Kulturním domě na Střelnici odehraje. Jedním z kandidátů na místopředsedu je i ministr zahraničí Tomáš Petříček (37).

„Rozhodl jsem se kandidovat především proto, že chci pomoci změnit tvář sociální demokracie. Musíme být stranou pro 21. století,“ říká v rozhovoru pro Respekt Petříček, který usedl do Černínského paláce teprve v říjnu minulého roku. „Pro mě je zároveň zásadní, když cítím, že mám ve své práci podporu sociální demokracie. Nezastírám tedy, že by bylo na zvážení, jak postupovat dál, když by mi strana vyslala signál, že ji nemám. Každé nezvolení člověka nutí vyhodnotit si, jestli by na jeho místě neměl být někdo jiný z ČSSD. Někdo, kdo bude onu větší podporu ve straně mít.“

O co se na sjezdu bude podle vás hrát?

Pro mě je sjezd zásadní, protože by to měl být moment, kdy sociální demokracie konečně odloží své historické problémy a bude se zaměřovat na budoucnost. Zároveň se netajím tím, že bych chtěl, aby ČSSD udělala krok směrem k moderní levicové straně. Budeme probírat změnu stanov, bude se volit nové vedení; to vše může promluvit do směřování ČSSD.

Mluvíte o tom, že je na čase zapomenout na minulé spory. Hodně diskutovaným bodem bylo pozvání prezidenta Miloše Zemana. Byl dlouholetým předsedou ČSSD, nicméně od zvolení prezidentem nešetří stranu kritikou, v roce 2013 se navíc pokusil odstranit z předsednického postu Bohuslava Sobotku v tzv. lánském puči, loni na sjezdu ČSSD také příliš nešetřil kritikou.

Respektuji rozhodnutí Jana Hamáčka, který prezidenta pozval. Zvát ho na náš sjezd bylo tradicí. Navíc nevíme, s čím přijede a s čím chce oslovit delegáty. A nemyslím si, že projev prezident na sjezdu bude něčím, co by umocňovalo názorové rozdíly lidí ve straně.

Sjezdy ČSSD jsou nicméně známé tím, že se zde nejlépe ukazují různé názorové proudy. Dá se letos očekávat podobný střet? Například s platformou Zachraňme ČSSD, v jejímž čele stojí bývalý místopředseda strany Jiří Zimola?

Stejně tak je známé, že ČSSD je schopná obsáhnout v sobě několik názorových proudů - což je přirozená součást toho, že jsme demokratická strana. To, co nám chybí, ale je, že si tyhle názory nevyjasňujeme uvnitř strany a následný kompromis pak neprezentujeme veřejnosti jednotně. V minulosti jsme si až příliš často posílali vzkazy přes média místo toho, abychom se otevřeně bavili. A to byla chyba, taková různorodost už se nevyplácí.

Kandidatury na místopředsedy zatím oznámili spíše liberálně smýšlející tváře jako vy, Jana Maláčová nebo starosta Nového města na Moravě Michal Šmarda. Zatím tolik neslyšíme o zmíněném Jiřím Zimolovi nebo o Michalu Haškovi a Milanu Chovancovi…

Já pouze zopakuji, že by se sociální demokracie měla přiblížit západoevropskému a skandinávskému modelu sociálních demokracií. Měli bychom se snažit následovat ty úspěšné a od nich se inspirovat. To by se mohlo povést, protože máme tradičně dobrou programovou práci: nejsme populistická strana, která by reagovala na aktuální mediální a PR potřeby.

Takže prozatímní nominace nejsou signálem, že by se strana mohla vydat liberálnějším směrem?

Do vedení nyní kandidují - dá se říct - zástupci nové generace. Ale myslím si, že je to spíše přirozený vývoj, strany obecně mají ze svých řad generovat nové politiky. Každopádně pro sociální demokracii v tuto chvíli není cestou vrátit se k tomu, co fungovalo v devadesátých letech, ale hledat odpovědi na to, co bude společnost trápit za deset a více let. Bez ohledu na to, kdo je součástí kteréhokoliv názorového proudu.

Jak se díváte na působení předsedy Jana Hamáčka. Vytýká se mu například, že je příliš mírný vůči hnutí ANO a ani vůči jiným se příliš nevymezuje, ačkoliv vůči sociální demokracii poměrně často zaznívají slovní útoky.

Honzovi Hamáčkovi se podařilo do programového prohlášení vlády dostat velkou část programu sociální demokracie. Což ukazuje, že je schopen pro ČSSD dojednat důležité věci. A za osm měsíců fungování koalice s ANO se nám podařilo prosadit některé naše priority, jako je karenční doba, příspěvky na péči.

To je sice pravda, ale podle průzkumů máte stále okolo pěti procent. Nemyslíte si, že by víc ráznosti straně prospělo?

Souhlasím, že by sociální demokracie měla jasněji představit a říkat, co chce v následujících letech ve vládě prosadit. A možná i následně razantněji vyžadovat naplnění našich priorit.

Jmenování vlády • Autor: Profimedia, CNC - zpravodajství
Jmenování vlády • Autor: Profimedia, CNC - zpravodajství

Zpět ke sjezdu. Proč jste se rozhodl kandidovat na místopředsedu?

Především proto, že chci pomoci změnit tvář sociální demokracie. Musíme být stranou pro 21. století. Vycházím z toho, že hodnoty, které sociální demokracie vždy zastávala, jsou stále platné, jen potřebujeme je převést do politiky, která víc odpovídá tomu, co lidé potřebují a čeho se obávají. S Honzou Hamáčkem jsem se také bavil o tom, jak se pokusit do budoucna oslovit i některé městské voliče. V posledních letech se nám to příliš nedařilo. Měli bychom být důvěryhodní i pro lidi z Hradce Králové nebo z Českých Budějovic. A vidíme, že to jde - v komunálních volbách uspěla spousta stran nebo hnutí, které pracovaly se sociálními tématy jako bydlení, dostupná veřejná doprava nebo zaměstnanost.

Je jedním u důvodů kandidatury i fakt, že přítomnost ve vedení ČSSD je způsobem, jak si upevnit pozici ve vládě? O vašem odvolání už několik týdnů mluví komunisté i prezident.

Jsem v ČSSD šestnáct let, byl jsem i v mládežnickém hnutí. Pro mě je to tedy spíše otázka, kdy chci pomoct sociální demokracii v situaci, kdy se potýkáme s řadou problémů. Čekají nás evropské volby a chci pomoct i zde, protože to budou velmi důležité volby, které budou rozhodovat o budoucnosti Evropy. Takže ne, nekandiduji na pozici místopředsedy proto, abych si upevnil pozici ve vládě. Ale abych pomohl sociální demokracii postavit se opět na nohy tak, aby byla opět významnou politickou silou v České republice.

Víte, proč vás komunisté nebo pan prezident tak výrazně kritizují? Řekli vám to někdy osobně, nebo jsou to jen vzkazy přes média?

S panem prezidentem jsme měli možnost mluvit naposledy na setkání ústavních činitelů a v řadě otázek jsme našli shodu. Ano, například v otázce Ukrajiny jistá kritika ze strany prezidenta existuje. Ale nejsou zde tak velké názorové rozdíly, jak to může na první pohled vypadat. A co se týče komunistické strany, jsem ministrem ve vládě, která se přihlásila k jasnému proevropskému programu, chceme být aktivním a konstruktivním členem Evropské unie, vycházíme z toho, že naše bezpečnostní ukotvení v NATO je základem, díky kterému patříme mezi nejbezpečnější státy na světě. Takže rozumím tomu, že komunistická strana má na zahraniční politiku jiné názory. Ale kvůli jejich kritice ty své měnit rozhodně nebudu.

V úterý jste na tiskové konferenci dostal otázku, co budete dělat, když nebudete zvolen místopředsedou. Řekl jste, že pokud byste neměl dostatečnou podporu od delegátů, budete zvažovat, jestli byste pak měl za ČSSD zůstat ve vládě. Nemůže vás tahle proklamace spíš oslabit – na sjezdu, ale i ve vládě?

Pro mě je zároveň zásadní, když cítím, že mám ve své práci podporu sociální demokracie. Nezastírám tedy, že by bylo na zvážení, jak postupovat dál, kdyby mi strana vyslala signál, že ji nemám. Každé nezvolení člověka nutí vyhodnotit si, jestli by na jeho místě neměl být někdo jiný z ČSSD. Někdo, kdo bude onu větší podporu mít.

Tomáš Petříček  • Autor: Matěj Stránský
Tomáš Petříček • Autor: Matěj Stránský

Jak vnímáte vládní spolupráci s ANO? Byl podle vás správný krok vstoupit do kabinetu Andreje Babiše?

Sociální demokraté se v referendu rozhodli vstoupit do vlády s tím, že je to nejlepší možnost, jak prosazovat náš program. A já myslím, že jsme už ukázali, že jsme schopní i jako menší partner ve vládě prosazovat to, co jsme voličům slíbili. V tom je potřeba pokračovat.

Hlavní otázkou je, jestli si to uvědomují voliči. Průzkumy nehovoří ve váš prospěch. Padly obědy zdarma, které ČSSD prosazovala, Andrej Babiš vás nejen kritizuje, ale často i přehlasovává ve sněmovně společně s SPD a komunisty. Je tohle vůbec udržitelná situace?

Šli jsme do spolupráce s vědomím všech rizik i se zkušeností s vládnutím s Andrejem Babišem a hnutím ANO. Protože naším cílem bylo prosadit to, co jsme voličům slíbili. V opozičních řadách se to dělá mnohem hůř. Já si myslím, že lidé nakonec ocení, že ČSSD pracuje na každodenní bázi: drobnými kroky přispívá k pozitivním změnám v legislativě, zavádějí se nové věci v sociální oblasti. Nemůžeme čekat změnu ze dne na den, ačkoliv bychom si to přáli. Chceme ukázat, že jsme strana, na kterou se mohou lidé stále spoléhat. A to nějakou dobu trvá.

Pro média jste ale na začátku týdne také řekl, že ČSSD by nejprve měla prosazovat program, a až pak řešit setrvání ve vládě. Jak to jde dohromady s tvrzením Jana Hamáčka, že ČSSD je ve vládě, aby Česko nepostihla varianta vládnutí ANO s SPD, což je podle něj horší varianta?

Sociální demokracie by si měla říct, co chce v rámci vládní spolupráce prosadit, jaké jsou zásadní priority, a také být připravena, že bude více tlačit na to, aby tyto priority vláda přijala. A jak už jsem říkal, jsme programová strana. Takže když nebudeme schopni náš program prosazovat a převádět ho do praxe, měli bychom si vyhodnotit, jestli je spolupráce s ANO pro ČSSD přínosem – a jestli je také přínosem pro občany.

Kde je pro vás osobně hraniční moment odchodu z vlády?

V mé pozici ministra zahraničních věcí je hrana v tom, že budeme dodržovat programové prohlášení. Že nebudeme měnit kurz naší zahraniční politiky a přeorientovávat ji jiným směrem. Tam je má osobní hranice. Navíc si letos budeme připomínat třicet let od sametové revoluce. Česká společnost si tehdy řekla, že se chce vrátit zpátky do Evropy – a teď bychom tedy měli chtít být platnými členy Evropské unie a prosazovat naše vize na unijní půdě. A ne přemýšlet, jestli by nám náhodou nebylo líp někde jinde.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].