Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Oscars 2018: Když chceš dospět, vyskoč z jedoucího auta

Lady Bird zachycuje zmatky dospívání a vztah matky s dcerou

Lady Bird
Saoirse Ronan Laurie Metcalf v Lady Bird • Autor: Courtesy of A24

Letošní Oscaři budou vyhlášeni v neděli 4. března v Los Angeles. Před  blížícím se ceremoniálem vám postupně nabízíme recenze filmů nominovaných v hlavní kategorii snímek roku:

 

Reklama
Reklama

Rovnou vytknuto před závorku. Lady Bird, debut herečky a scenáristky Grety Gerwig, který přijde do českých kin začátkem března, není špatný film. Roztomilé drama o dospívání dívky s uměleckými ambicemi a racionální matkou vcelku suverénně rozšiřuje bohatý proud americké kinematografie - filmy zachycující středoškolskou zkušenost  a emočně rozjitřený věk kolem sedmnácti. Ten sahá ve své moderní podobě do první půle osmdesátých let k filmům ikony žánru Johna Hughese (Sladkých šestnáct, Breakfast Club, Pretty in Pink) a pokračuje třeba snímky Bezmocná nebo Protivný, sprostý holky.

Gerwig je spojovaná jako herečka hlavně s filmy svého partnera a hlavní postavy současného americké nezávislé scény Noaha Baumbacha Frances Ha (2012) a Mistress America (2015). I Lady Bird spadá do „baumbachovského stylu“. Splňuje zadání „tak akorát“ svérázného, lehce a vtipně napsaného, ale v podstatě konformního filmu, u kterého jde hlavně o pocit spokojenosti po závěrečných titulcích.

Lady Bird je autobiografická, inspirovaná dospíváním autorky v Sacramentu. Hlavní postava nejenže pochází ze stejného města na západě Spojených států, ale sdílí i další podobnosti: matku-zdravotní sestru, otce technika, výchovu v katolické škole, aspirace utéct do sofistikovaného New Yorku, který v jejích představách znamená naprostý opak toho, co vnímá jako otravnou průměrnost a provinčnost rodného města. Právě proti ní dívka se sklonem k dramatu a předvádění rebeluje. Zavrhne své jméno Christine a přejmenuje se na Lady Bird, vzpírá se vlastní matce, která pro ni představuje rezignaci a neinspirativní připoutání se k místu, jež nic nenabízí.

Za jejími zády se přihlásí na školy na východní pobřeží, na které není v rodinném rozpočtu místo. A už vůbec ne poté, co otec ztratí práci a matka se snaží udržet rodinu finančně (i jinak) nad vodou. Jejich rozjitřený vztah dobře vystihuje scéna hned z kraje filmu, kdy matka ironicky nastiňuje dceřiny neslavné šance na další vzdělání a kariéru. V jeden moment dívka už nechce poslouchat a prostě vyskočí z jedoucího auta.

https://www.youtube.com/watch?v=cNi_HC839Wo&t=2s

Chtěla bych něco prožít, říká v jeden okamžik emocionálně Lady Bird zahraná se zranitelnou vzdorovitostí Saorsie Ronan (nominovanou v kategorii nejlepší herečka v hlavní roli). Svižný scénář je podobně rozjitřených i obecně sdílných vět plný. Gerwig se daří zachytit nehmatatelnou nervozitu mládí, které neví, co se sebou, a bojí se vlastní budoucnosti i toho, že není výjimečné, přestože se výjimečně cítí. Když se ukáže, že nejlepší kamarádka Lady Bird je lepší nejen v matematice, ale má i větší herecký talent, a tím pádem dostává lepší role ve školních hrách, znamená to krizi identity „katastrofálních“ rozměrů.

Podle pravidel teenagerského světa přátelství na chvíli končí a Lady Bird se snaží splynout s partou cool bohatých děcek. Gerwig dobře vystihuje její nejistotu a pochybování. „Chci, abys byla nejlepší možnou verzí sama sebe, říká matka (Laurie Metcalf – nominace na nejlepší herečku ve vedlejší roli) své dceři u kabinky, kde si dívka zkouší šaty na maturitní ples. „A co když je tohle nejlepší možná verze?“ odtuší Lady Bird.

Gerwig zachycuje dobře teenagerský strach z nezajímavého a promarněného života. Lady Bird, které vlastně v ničem zásadně nevyniká, si na jednu stranu svůj zdánlivě „neexistující život“ snaží přimyslet. Předstírá, že žije v krásném domě na bohatém předměstí namísto ve skromném bytě v chudé čtvrti. Strach z promarněného života hrdince zároveň brání vidět, že ve skutečnosti žije víc než intenzivně.

Mimo jiné z „jedné chlapecké náruče do druhé“. Po galantním jedničkáři a hlavním hezounovi v divadelní hře (jehož důvody, proč jí nechce sáhnout na prsa, se ukáží být hlubší než standardní fráze, „že ji příliš respektuje“) tráví čas s bohatým hipsterem. Nejpodstatnější, a nejlépe odpozorovaný vztah je ale matka-dcera. A je to i vztah v podstatě nejvíce zamilovaný. Jakkoliv oběma trvá řadu hádek a střetů, zloby a stravujícího ochraňování, než takové poznání přijmou.

Lady Bird má rozhodně jeden z lepších scénářů letošních Oscarů, kterému dávají vyniknout herecké výkony Ronan a Metclaff. A právě ve scenáristické kategorii má slušné šance oslovit hlasující. Pokud je historie Oscarů nějakým ukazatelem, pak na nejlepší film je Lady Bird až příliš drobným snímkem. Ale vzhledem k tomu, že je Gerwig jedinou ženou mezi nominovanými v kategorii nejlepší režie v roce, kdy ani těsně před Oscary neutichá kampaň MeToo, není vyloučené, že se stane svéráznou a nenápadnou dívkou s akné, kterou největší fešák ve třídě vyvede jako královnu na maturitní ples.

Příště: Tvář vody

Uteč: Rasistická hra na liberální otevřenost

Tři billboardy: Silná hrdinka na cestě od cynismu k naději

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte