Musíme víc kontrolovat dotace, reagují europoslanci na kauzu Babiš

Hodinu a půl trvající debata Evropského parlamentu o střetu zájmů a zneužívání unijních dotací ukázala dvě věci. Za prvé, že český případ, jehož ústřední postavou je premiér Andrej Babiš, v Unii jen tak nezapadne. Za druhé - dění kolem Babiše se tematicky a časově potkává s podobnými kauzami v dalších zemích, třeba v Maďarsku, což je v době debat o novém unijním rozpočtu na dalších sedm let citlivá věc.

Z úterní debaty bylo jasně znát, že unijní politici budou chtít společné peníze víc hlídat a nenechávat kontrolu tolik v rukou národních orgánů náchylných hájit zájmy lokálních lídrů. Po Novém roce se má europarlament k Babišově případu vrátit znovu. Poté jeho členové napříč stranami slibují dohled nad tím, aby se český případ nezametl pod koberec.

„Máme tu problém, který je třeba řešit na vyšší úrovni,“ prohlásila na úvod debaty Monika Hollmeier z německé CSU, podle níž v některých státech EU existuje „systémové riziko, které umožňuje střet zájmů a zneužívání dotací, zejména v zemědělství a kohezní politice“.

Bavorská politička v europarlamentu vede výbor pro rozpočtovou kontrolu, který kvůli rizikům zneužívání dotační politiky zpovídal už v pondělí nového komisaře pro rozpočet Johannese Hahna a minulý týden navrhl zařazení bodu na plénum celého parlamentu. Zařazení bodu podpořila široká koalice složená z nejsilnějších lidovců (EPP) i socialistů (S&D), připojil se i blok G/EFA složený hlavně ze Zelených a Pirátů a levicová frakce GUE/NGL. Debata nicméně neměla na programu žádné usnesení – jen diskusi po minutových nebo 90vteřinových vystoupeních směřujících k dalším otázkám na Hahna ohledně toho, jak chce komise situaci řešit.

Na plénu vystoupila čtyřicítka poslanců, vesměs s kritikou ohledně chatrného nastavení unijní dotační politiky, kde kontrolní orgány v Bruselu přicházejí ke slovu až v druhém gardu – zamezit zneužívání dotací je v první řadě zodpovědností členských států, ale těžko na ně spoléhat ve chvíli, kdy sami politici nalézají cesty, jak z dotační politiky těžit. „Je skutečně třeba začít jednat, jednou provždy dořešit případy, které jsou na stole, vytvořit účinné preventivní mechanismy a také zasáhnout, pokud úřady členských států nejednají odpovídajícím způsobem. Nemůžeme připustit, aby střet zájmů ohrozil plnění evropského rozpočtu, protože to podkopává důvěru občanů,“ uvedla Isabel García Muñoz, místopředsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu zvolená za španělské socialisty PSOE.

Impuls Babiš

Víc europoslanců potvrdilo, že impulsem k zařazení bodu byl hlavně čerstvý vývoj v Česku, tedy dokončení prvního z dvou auditů ohledně dotací pro Agrofert a jeho propojení s Andrejem Babišem. Jak známo, audit skoro po roce šetření, jehož součástí byl i výsadek unijních kontrolorů do Česka, potvrdil závěr, že Babiš je kvůli trvajícímu napojení na Agrofert v nepovoleném střetu zájmů, kdy na jedné straně má coby šéf vlády na národní i unijní úrovni vliv na dotační politiku a na druhé straně z ní skrze Agrofert dál osobně profituje. A to i po převodu to tzv. svěřenských fondů, jež jsou podle auditorů jen formální kličkou maskující to, že k přerušení faktického vztahu mezi premiérem a jeho firmou nikdy nedošlo.

Babiš, Agrofert a české úřady, které vyplácení dotací léta schvalovaly, ale tento výklad i nyní rozporují. Mezi Prahou a Bruselem tak po dokončení překladu začne běžet jednání o tom, jak s nálezy auditu a českými připomínkami naložit. Už dříve Hahn za Komisi upozornil, že jednání může trvat až do poloviny příštího roku a na výzvy některých europoslanců, aby zrychlil, v úterý nijak nereagoval. Pokud jeho úřad potvrdí závěry auditorů, což je velmi pravděpodobné, Agrofert ztratí na některé typy unijních dotací nárok. Česko je pak bude moci od podniku vymáhat, nebo se s komisí o upřené dotace soudit. Po Novém roce má být navíc hotov druhý audit zaměřený jen na zemědělské dotace, kde Agrofert dál některé typy pomoci čerpá, ale na střet zájmů může doplatit i tady.

Babiše se během debaty jasně zastala jen europoslankyně ANO Martina Dlabajová – s tím, že je fér nedělat soudy před ukončením řízení, a dále s tím, že u pravidel pro střet zájmů chybí jednotný výklad. „Potřebujeme jednoduchá spravedlivá pravidla, která budou platit pro všechny stejně. Tato diskuse přesahuje hranice jakéhokoli konkrétního případu,“ uvedla Dlabajová s tím, že pro vyjasnění pravidel je vhodný čas právě teď, když v EU dobíhá rozpočtové období a pravidla pro další na roky 2021–2027 se připravuje.

Hlídat sám sebe

Většina řečníků naopak v souladu s auditem mluvila o nepovoleném střetu zájmů Andreje Babiše jako o hotové věci a rozebírala spíš to, jak české unikum řešit. Tedy jak se postavit k situaci, kdy je šéf vlády skrze svoje podnikání rovněž největším příjemcem unijních dotací v zemi - a jak ohlídat unijní peníze proti zneužití, pokud by národní kontrolní orgány vzhledem k Babišově angažmá na špici státní moci podlehly jeho vlivu.

„Evropský rozpočet financuje oligarchy, kteří zneužívají náš systém. Nejznámější z nich je zástupce České republiky v Evropské radě, premiér Babiš, ale bohužel není jediný,“ konstatovala Viola von Cramon-Taubadel, členka německých Zelených, s připnutou plackou českého spolku Milion chvilek pro demokracii. Podobně mluvila nizozemská socialistka Lara Wolters. „Orbán a Babiš nahlas hovoří o chybách EU, a přitom právě oni využívají peníze evropských daňových poplatníků, aby obohacovali sebe a své okolí,“ uvedla v reakci na přestřelku maďarských poslanců týkající se jiného, nejčastěji diskutovaného případu. Deník New York Times totiž po dlouhodobé investigaci rozkryl mechanismy, jak se maďarský premiér a lidé z jeho okolí dostávali za podezřelých okolností k pozemkům a otočili díky vlivu na stát unijní penězovody do vlastních kapes.

V debatě vystoupilo kromě Dlabajové osm českých zástupců, vesměs velmi kriticky a s výzvou, aby unijní orgány proti zdejšímu vlivu Andreje Babiše pomohly. „Díváme se na ukázku systematického problému kontroly užívání společných evropských zdrojů. Autoři tohoto systému si nejspíš nedokázali při jeho navrhování představit, že se někomu povede ovládnout státní aparát takovým způsobem, že bude kontrolovat sám sebe,“ konstatoval Pirát Mikuláš Peksa.

„Občané mají obavy o ovlivňování médií, administrativy i soudů ze strany premiéra, proto se vydávají do ulic. Tito občané ale vědí, že Evropská komise dělá svoji práci a vyzývám Evropskou komisi, aby byla důsledná,“ uvedla pak Michaela Šojdrová z KDU-ČSL. „Češi mají obavu, aby neměli z ostudy kabát. Musíme to projasnit, a to velmi rychle, brzy už bude pozdě,“ dodal Alexandr Vondra z ODS ve spojitosti s tím, že zpochybnění dotační politiky může mít následky v dalších oblastech, nyní hlavně v ochotě západních zemí přispět Východu na zelené reformy, tedy úplně nový dotační titul, o jehož podobě se právě vyjednává.

O tom, že s posíláním peněz do Bruselu a pak na Východ už může v bohatých zemích leckomu v kontextu zpráv o zneužívání docházet trpělivost, svědčila i vystoupení nových poslanců z řad radikálnějších stran, jako je německá AfD, francouzská Národní fronta nebo Švédští demokraté. Ti debatu pojali hlavně jako kritiku přerozdělování a zkorumpovaného unijního establishmentu.

Nová dimenze

Podle šéfky kontrolního výboru Moniky Hollmeier nyní v Unii kvůli případům, jako je český nebo maďarský, existuje „problém, který je třeba řešit na vyšší úrovni“.  Parlament proto bude tlačit na nová opatření pro větší kontrolu peněz. Podobně mluvil minulý týden v rozhovoru pro Respekt i Manfred Weber, lídr nejsilnější frakce v Evropském parlamentu EPP: „Pan Babiš dal otázce střetu zájmů novou dimenzi, a aniž bychom chtěli cokoli soudit, musíme se jeho případu věnovat. Každý by měl pochopit, že dohled nad správným využitím peněz evropských daňových poplatníků je pro europarlament zásadní věc.“

Co se tedy systémově může změnit? Mezi opatřeními, jak peníze lépe ohlídat, se několikrát objevil již dlouho diskutovaný nápad spojit nárok na finance s dodržováním pravidel právního státu v dotované zemi. „Potřebujeme mechanismus pro funkční právní stát. Pokud členské státy neodvádějí svou práci, musí být postiženy, pak to snad bude fungovat lépe,“ prohlásila Holanďanka Wolters.

Takzvaná „kondicionalita“ tohoto typu ale těžko projde přes země jako Polsko nebo Maďarsko, které proti unijnímu pojetí právního státu stavějí svůj vlastní. Podobně nejisté šance má další z opakovaně zmiňovaných nápadů, a sice hlubší reforma unijní zemědělské politiky tak, aby dotace sloužily víc menším a zeleněji fungujícím zemědělcům namísto k agrokoncernům á la Agrofert. O takové reformě se mluví při každé revizi rozpočtu EU, ovšem kvůli silným národním zemědělským lobby obvykle bez velkého dopadu na praxi.

Podle Violy von Cramon-Taubadel by pomohlo posílit nový úřad evropské žalobkyně, aby mohla svůj štáb zvětšit třeba na dvojnásobek a stihnout víc práce. Na nápad, směřovaný komisaři Hahnovi zodpovědnému za tvorbu rozpočtu na dalších sedm let, ale dotyčný nijak nereagoval - leda poznámkou, že úřad žalobkyně začne fungovat až za rok a do aktuálně projednávaných kauz těžko zasáhne.

Z nových opatření pak Hahn jmenoval jen to, že členské státy budou muset výhledově zveřejňovat konečné příjemce dotací schované za vlastnickou strukturou podniků a že Komise bude tuto povinnost sledovat. Na Slovensku je rejstřík již veřejný, v Česku je dostupný jen policii a jiným státním orgánům a žádná změna se nechystá. Pokud jde o Česko, podle Hahna je hlavně třeba dotáhnout do konce obě auditní řízení; žádné termíny ale na plénu neuvedl. Další opatření nejspíš přijdou v rámci pravidel pro nový unijní rozpočet, což je téma EU na příští rok.

„Jdeme směrem větší kontroly EU peněz. Babiš udělal určitý precedens, který doposud EU neznala,“ uvádí lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, podle něhož je jednou z vizí přeskládat dotační politiku v novém rozpočtu tak, aby šlo méně peněz firmám a více do nadnárodních projektů. O tom, kdy se europarlament k této problematice vrátí, se rozhodne 9. ledna, zatím je v plánu další schůze podobného typu jako v úterý. Teoreticky i s usnesením, které by mohlo Evropskou komisi zavázat k dalším konkrétním krokům.