0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Politika4. 8. 20164 minuty

Likvidace ostravských kalových lagun se znovu odkládá

Firma, která má toxický kal vyčistit, je ve sporu s ministerstvem životního prostředí

Matěj Prášil
Laguny Ostrava • Autor: Milan Jaroš

Likvidace ostravských kalů se znovu odsouvá na neurčito. Zapáchající, karcinogenní zátočina o rozloze 8,7 hektaru zůstane v okolí ostravského sídliště Fifejdy nejméně dalšího půl roku. Ministerstvo životního prostředí totiž po firmě AVE CZ, která má likvidaci na starosti, vyžaduje další studii vlivu na životní prostředí, tzv. studii EIA. Ta by podle ministerstva měla práce pozdržet na přibližně 6 měsíců; podle AVE je ovšem zastaví minimálně na dva roky, v krajním případě by se mohla likvidace zadrhnout úplně.

Historie ostravských kalových lagun sahá až do roku 1996, kdy zkrachovala zprivatizovaná, původně státní chemička Ostramo. Po ní zbylo na 200 tisíc tun odpadů obsahujících mimo jiné karcinogenní těžké kovy a jiné nebezpečné látky. Odpovědnost za ekologickou likvidaci lagun převzal státní podnik Diamo, který na vyčištění laguny zadal veřejnou zakázku.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Tu v roce 2004 získalo sdružení Čistá Ostrava, toho času vedené firmou Geosan. Na sanaci dostalo od státu 2,6 miliardy korun - přibližně 13 tisíc na tunu materiálu. Zavázalo se zpracovat do roku 2010 200 tisíc tun odpadů, zároveň měla být do roku 2015 hotová kompletní rekultivace postiženého území. Kaly měla Čistá Ostrava vytěžit a zpracovat z nich směs sloužící jako alternativní palivo pro elektrárny a cementárny v okolí.

Když o čtyři roky později začala zkušební těžba, zdálo se, že budou mít ostravští obyvatelé konečně vyhráno. Už v roce 2009 ovšem Geosan narazil na první problémy. Firmě se nedařilo udat palivo v místních elektrárnách, a tak musela domluvit odbyt v Polsku, nejprve do tepelných elektráren, následně jako surovinu pro běžné vytápění domácností.

Proti tomu se ovšem ohradily polské úřady. Palivo označily za nebezpečný odpad a požádaly své české kolegy o odvoz zpět do Česka. 100 tisíc tun vytěženého odpadu tak skončilo na skládce nedaleko Litvínova a i přes protesty místních obyvatel a ekologických sdružení se začal pálit v cementárně v Čížkovicích.

Rok poté, v roce 2012, pak sdružení Čistá Ostrava oznámilo, že se odpadu nachází v lagunách asi o třetinu více, než ukazoval předchozí průzkum – přibližně dalších 90 tisíc tun. Stát v reakci na to vypsal nové výběrové řízení a sanace lagun, která už stála bezmála tři miliardy, se v tuto dobu zastavila.

Čtyři roky se s karcinogenními kaly nedělo nic, až letos 6. ledna na svých webových stránkách oznámila společnost AVE, že získala zakázku na vyčištění lagun a od státu dostane 429 milionů korun, tedy necelých 4700 korun na tunu materiálu – což je přibližně třetinová cena oproti té, jakou o deset let dříve udala Čistá Ostrava.

Než ale stihla AVE cokoli podniknout, postavily se proti ní ekologické organizace, Strana zelených i Pirátská strana. Upozorňovaly na propojení AVE s Geosanem a rizika stejného postupu při likvidaci odpadů jako při předchozím působení Geosanu. Po ministerstvu životního prostředí tedy požadovali podrobnější posouzení vlivu záměru na životní prostředí, zmiňovanou studii EIA.

AVE se bránila tím, že s firmou Geosan pouze podepsala takzvanou příkazní smlouvu; cílem je prý využití povolení, která už Geosan v minulosti získal. Ministerstvo ovšem kritikům vyhovělo a zpracování studie EIA po firmě požaduje. Podle AVE se tím likvidace prodlouží minimálně o další dva roky a může se zastavit úplně. Ministerstvo životního prostředí ale její tvrzení vyvrací: „Proces EIA lze dokončit za šest měsíců od předložení dopracované dokumentace, kterou ale zatím navrhovatel nepředložil,“ uvedla jeho mluvčí. Poslední z řady zdržení tak dál prodlužuje čekání na likvidaci zbývajících více než 91 tisíc tun nebezpečného odpadu - včetně nejnebezpečnější laguny R3, která i po působení sdružení Čisté Ostravy i AVE zůstává stále netknutá.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].