Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Kam zmizela Marie Benešová

Změny, které by jinému prošly, budou u ní už předem vnímány s podezřením

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a již bývalý Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman • Autor: ČTK, Šulová Kateřina
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a již bývalý Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman • Autor: ČTK, Šulová Kateřina

Ve vládě Andreje Babiše už byl leckdo, ale nikdo zatím při nástupu do úřadu nezpůsobil tak velký veřejný rozruch jako čerstvá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Dubnové jmenování prezidentem Milošem Zemanem spustilo vlnu demonstrací organizovanou spolkem Milion chvilek pro demokracii, která trvá dodnes - a která má vyvrcholit za týden na pražské Letné.

Demonstranti si s jejím jménem spojují ohrožení tuzemské justice: rychlá výměna za ministra Jana Kněžínka totiž proběhla v době, kdy se rozhoduje o podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, která se týká premiéra Andreje Babiše. Navíc Benešová působí v poradním týmu prezidenta republiky, jehož kancléř se snažil ovlivňovat soudce nejvyšších soudů.

Sama ministryně se přitom nepokusila situaci nijak zklidnit. Po uvedení do funkce veřejně říkala, že by chtěla provést velkou reformu justice: zrušit vrchní soudy a s tím i vrchní státní zastupitelství. A ještě před tím, než definitivně převzala kancelář, kritizovala práci státních zástupců. Což rozhodně neumenšilo podezření demonstrantů, že by případné změny na státním zastupitelství mohly hrát ve prospěch premiéra Babiše nebo poradců prezidenta, jejichž kauzy justice také řeší.

V půlce května nicméně její veřejná vystoupení ustala. Mediální pozornost upřená na Benešovou se totiž nelíbila premiérovi Babišovi. Prohlašoval, že ho ministryně svými návrhy také překvapila - že by se měla nejdřív v resortu zorientovat a až pak přicházet s návrhy do médií. I v soukromí se jí Babiš podle premiérova okolí snažil vysvětlit, že by svá vystoupení k veřejnosti - alespoň po dobu demonstrací - měla minimalizovat. A Marie Benešová ho očividně poslechla. Veřejně se vyjadřuje už jen na oficiálních tiskových konferencích a na dotazy médií spíše nereaguje. Nabízejí se proto jednoduché, avšak důležité otázky: Co znamená její zmizení ze scény? A co nyní ministryně dělá?

Schůzka se šéfžalobcem

Podle úředníků z ministerstva spravedlnosti využila Marie Benešová poslední týdny především k potkávání se s představiteli tuzemské justice. Za sebou má schůzku s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. Na konci května řešili podobu novely zákona o státním zastupitelství, která na ministerstvu zůstala po Janu Kněžínkovi, škrty v rozpočtu, které čekají celou státní správu včetně státních zastupitelství - ale také kritiku ministryně ohledně úspěšnosti státních zástupců u soudů.

Zvláště poslední téma je tématem, kterým si ministryně spravedlnosti představitele státních zastupitelství nezískala. Na jednom ze sněmovních seminářů o nezávislosti justice totiž uvedla, že loni bylo zproštěno u soudů 22 procent stíhaných, jež tam měla poslat vrchní státní zastupitelství v Praze a Olomouci. „Obávám se, že je tam velké množství zproštěných věcí. A my to platíme. Náklady na tyto věci, kde byl žalobce neúspěšný, stoupají. Jsem tím velmi znepokojena,“ dodala.

Podle státních zástupců byly ale její údaje zavádějící, protože do nich nepočítala i kauzy, u nichž ještě nepadlo pravomocné rozhodnutí. Podobně mluvil Pavel Zeman, který mimo jiné na stejné téma tento týden představil zprávu Nejvyššího státního zástupce za rok 2018. Z ní vyplynulo, že v období let 2011 – 2018 státní zástupci obou vrchní státních zastupitelství obžalovali celkem 1 051 osob. Z tohoto počtu soudy dosud rozhodly o 366 osobách - odsoudily 293 osob a 53 osob zprostily obžaloby, tedy 14,5 procenta z celkového počtu osob, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto. A tato čísla přinesl i na schůzku s ministryní, která mu neúspěšnost státních zástupců vytkla i osobně.

U novely zákona o státním zastupitelství se šéf žalobců s ministryní naopak shodli, že délka funkcí šéfů zastupitelství by měla být stejná, jako je to v případě soudů - tedy 10 let u nejvyššího státního zástupce a sedm let u ostatních vedoucích žalobců. Jednou z otázek je také délka přechodné doby, tedy jak dlouho po schválení novely budu moci zůstat dosavadní žalobci ve funkci. I v tomto podle nich panuje víceméně shoda. Benešová zamýšlí, že u nejvyššího státního zástupce by měla být přechodná doba dva roky, u vrchních žalobců tři roky a u zbylých by měla být odstupňována podle toho, jak dlouho jsou již ve funkci.

Marie Benešová také obnovila pravidelné schůzky s předsedy krajských a vrchních soudů.* První setkání proběhlo právě tuto středu - a předcházela mu nedělní večeře a pondělní debata nad novelou zákona o soudech a soudcích. To je jeden z dalších úkolů k dotažení, který před ministryní stojí, a týká se mimo jiné jednotné úpravy výběru budoucích soudců na české soudy.

“Byla to standardní schůzka. Řešili jsme i ekonomickou situaci, protože se plánují vládní škrty a my máme obavu, že dopadnou i na mzdy administrativních pracovníků, bez kterých se na soudech neobejdeme a kterých ubývá,” popisuje předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl s tím, že dále na programu byly i obecné otázky fungování soudů.

Vyslána prezidentem

Na stole Marii Benešové leží i rekodifikace trestního řádu nebo novela insolvenčního řádu, tedy věci zděděné po minulém ministrovi. Ministryně se podle úředníků z ministerstva spravedlnosti ale vidí hlavně v tématu změn týkajících se státního zastupitelství, ačkoliv zároveň zmiňuje, že jeho reforma se určitě nestihne v tomto volebním období.

“Marie Benešová má netypickou pozici v tom, že se na ministerstvo vrací, může mít tedy pocit, že něco minule nedokončila a nyní to bude chtít napravit. Těžko se ale její dosavadní vystupování hodnotí, protože stále nevíme, s jakým zadáním na ministerstvo šla. Jen víme, že patří ve vládě k těm, kteří byli minimálně spoluvysláni prezidentem republiky,” říká ústavní právník Jan Kysela z pražské právnické fakulty. Podle znalců justičního dění je proto otázkou, jestli je dobře, že o krocích a plánech Marie Benešové veřejně není slyšet.

Kontrast mezi ráznými vystoupeními v prvních dnech po nominaci a dnešní neochotou komunikovat s médii nicméně nemusí být jen důsledkem korekcí ze strany premiéra. Pozice ministra spravedlnosti je oproti ostatním členům kabinetu specifická v tom, že je vidět spíše nárazově - například když předkládá konkrétní návrh zákona nebo je potřeba se z jeho pozice k dané záležitosti vyjádřit.

A že měla Marie Benešová zpočátku větší tendenci mluvit do veřejného prostoru, bylo všeobecně přisuzováno i její povaze. „Marie Benešová je obtížně řiditelná osoba. Často se v minulosti stávalo, že u ní platilo hodně silných slov, méně výsledků,“ popisoval už dříve pro Český rozhlas novinář, dnes právník a zastupitel na Praze 8 Tomáš Němeček.

Demonstrace by neusnadnily situaci nikomu, kdo by náhle nastoupil po dosud nevysvětleném odstoupení svého předchůdce. A pro Marii Benešovou, která proslula i výrokem, že v Česku si lze objednat trestní stíhání, to platí dvakrát. Vliv demonstrací bude nejzřetelnější u citlivých a zásadních změn v justici.

„Bude to hrát roli ve chvíli, kdy by se ve vládě premiéra, který je obtěžkán výraznou zátěží v podobě trestního stíhání, snažila uzpůsobovat prostředí justice. A uzpůsobení může vypadat různě - od výměny určitých aktérů, jejich ovlivňování nebo zastrašování až po provádění institucionálních změn, jako je například zúžení soudní soustavy a soustavy státních zastupitelství na tři články místo původních čtyř. Tady není pravděpodobnost úspěchu velká,” dodává Kysela. “Marie Benešová do úřadu nastoupila s tím, že jí část veřejnosti nevěří. A to je vždy komplikace, když chcete provádět politicky citlivé změny, které by někomu jinému prošly. Jenže u Marie Benešové to bude vnímáno už předem s podezřením z účelových zásahů.”

* Původní formulace „Marie Benešová také obnovila pravidelné schůzky s předsedy krajských a vrchních soudů, které se kvůli špatným vztahům se soudci přestaly konat za Roberta Pelikána.“ se nezakládala na pravdivých informacích. Setkání se konala i za ministra Pelikána, kterého pak nahradil Jan Kněžínek. Za chybu se omlouváme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].