Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Výzkum: Brusel nám nezajistil německé platy, tak proč být v EU

Se sociologem Janem Červenkou o šetření evropských postojů mezi obyvateli Visegrádu

0215CR_SLOVENSKO_MADARSKO_POLSKO_SUMMIT_MIGRACE_V4_745
V4 v Praze • Autor: ČTK

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejnilo v pondělí výsledky šetření mezi obyvateli visegrádských zemích, v němž se výzkumníci ptali na vztah Čechů, Slováků, Maďarů a Poláků k Evropské unii. A Češi z průzkumu vyšli jako největší skeptici, kteří by výrazně častěji volili odchod z Unie, ačkoli se mají z regionu nejlépe a jejich vláda s Bruselem nebojuje tak jako polská nebo maďarská. "Pro většinu Čechů Západ naději na lepší život už nepředstavuje," říká sociolog Jan Červenka, který průzkum za českou stranu zpracovával.

Mezi Čechy je ze zemí visegrádské čtyřky nejnižší podíl těch, kteří “rozhodně souhlasí” se členstvím v EU (18 %, u Slováků a Maďarů je to po 30 %, u Poláků 56 %). A zároveň i největší podíl těch, kteří s ním “rozhodně nesouhlasí, 17 %  (u Poláků 4 %, Maďarů 3 % a Slováků 7 %). Jsou Češi největší euroskeptici v regionu, nebo nás jen něco aktuálně štve?

Jakkoli odpovědi mohla ovlivnit například spokojenost s politickou situací v zemi (průzkum probíhal v červnu po odchodu Andreje Babiše z vlády a roztrojení čela ČSSD, pozn.red.), Češi skutečně jsou relativně nejskeptičtější ze zemí Visegrádu. Vychází to tak i v dlouhodobých časových řadách a jiných průzkumech k EU, třeba ve vztahu k euru. Zhruba do roku 2006 si jej přála většina populace, okolo finanční krize 2009-2010 se to začalo lámat a postupně překulilo k tomu, že dnes výrazná většina populace euro nechce.  Ještě jsme ale nad EU nezlomili hůl, pozitivní pocity stále celkově převažují - 56 % Čechů se členstvím souhlasí.

Polská a maďarská vláda se rozhodly pro konflikt s Bruselem jako národní strategii ve vztahu k EU a mají v tom podporu voličů. V průzkumu se přitom polská a maďarská společnost vyznává z výrazně pozitivního vztahu k EU – mnohem pozitivnějšího vztahu než Češi, jejichž vláda s EU tolik nebojuje. Jak ten nesoulad vysvětlujete?

Poláci a Maďaři považují EU za lano k Západu, se kterým si dlouhodobě spojují naději. Jejich socioekonomická situace je horší než česká a věří, že spojení s EU je pro ně cestou ke zlepšení životní úrovně. V Česku to tak nefunguje. Pro většinu Čechů Západ naději na lepší život už nepředstavuje. Nastoupila tu deziluze z toho, že po vstupu do EU nenastal prudký obrat k lepšímu. Mezi Čechy převládl pocit “Jsme v Unii, no a co?! Pořád máme třetinové platy než Němci, pořád jsme jen jejich montážní dílna, tak co s ní?”

A není to tak, že se vlastně máme dobře, takže klidně řekneme, že EU nepotřebujeme a dvakrát o tom nepřemýšlíme?

Kus pravdy v tom bude. Pro Čechy Západní Evropa nepředstavuje záchranu jako pro Poláky nebo Maďary a částečně Slováky. Socioekonomicky jsme na tom velmi dobře, za krkem nám pořád sedí  Mnichov a máme – jak ukazují dlouhodobá data – pocit, že v EU nejsme bráni za rovnocenného partnera. Takže kritizujeme a jsme skeptičtí.

Z průzkumu vyplynulo, že nejméně ze zemí Visegrádu si Češi přejí být v tvrdém jádru EU a nejvíce si přejí odchod své země z Unie. Nechceme se podílet na další integraci, a pokud k ní dojde, raději rovnou czexit? Jak to číst?

Problém otázky o dvourychlostní Evropě je, že k ní zatím nemáme srovnání. S nápadem na visegrádský průzkum přišli polští kolegové a navrhli seznam otázek. My jsme dvou či vícerychlostní Evropu dosud nezkoumali. Takže je otázka, co si Češi pod takovou Evropou vůbec představují. Můj odhad na základě dat z jiných průzkumů je, že s tvrdým jádrem si Češi spojují povinnost přijmout něco, co nechtějí – třeba uprchlické kvóty, které to hodně ovlivnily, nebo euro a možná i další věci. Že tvrdé jádro je prostředí, kde budeme “válcováni” a kde bude dominovat Německo. Je to ale skutečně jen odhad, k přesnější odpovědi bych potřeboval data jdoucí víc do hloubky.

Několikrát jste zmínil Německo. Je náš historický vztah k němu určující pro náhled na politickou současnost?

Já jsem přesvědčen, že v názoru na tvrdé jádro EU může hrát vztah k Německu podstatnou roli. Historické soužití s Německem, které vyvrcholilo Sudetami a Mnichovem, byl velmi formativní moment – a Češi jsou vůči Německu jako zemi opatrní. Vůči Němcům přitom převažují sympatie, ale panuje tu obava z možné opětovné podřízenosti Německu jakožto síle. Napovídá tomu i odpověď na otázku z průzkumu, zda je pro obyvatele Visegrádu důležitější efektivnost EU i za cenu omezení nezávislosti jejích členů, nebo nezávislost země za cenu nižší akceschopnosti.

I tady je důvodem Německo?

Češi jsou v nejmenší míře ochotní přiznat EU schopnost jednat efektivně a spolu se Slováky jsme výrazně větší obranáři nezávislosti státu než Poláci a Maďaři. V té české odpovědi je zahrnuto víc věcí. Komplex malého národa, to, že lidé nevěří, že naše politická elita bude schopná v silnější EU něco uhájit, a pak právě náš vztah k Německu. Obava, že nám zase bude něco “diktovat”, je jednou z těch věcí.

Mezi nejvíc proevropské voliče podle vašich dat příznivci ODS a TOP 09, kteří si například častěji přejí, aby ČR byla v tvrdém jádru EU. U ODS je přitom názor strany opačný. Rozchází se ODS u Evropy se svými voliči?

Vypadá to tak, nicméně ten rozdíl není tak dramatický. Jde o vychýlení od průměru, ale není to tak, že by si nadpoloviční většina voličů ODS přála náš pobyt v jádru EU nebo že by dala přednost efektivitě EU před nezávislostí státu. Nedala. Ukazuje se, že rozhodujícím kritériem pro vztah k EU je vzdělání a příjem spíš než politická orientace. Vzdělaní a dobře situovaní lidé mají kladnější vztah k EU než ti se základním vzděláním a nízkým příjmem. Nicméně ani tady neplatí absolutní odchylky. Například u vysokoškoláků je nadprůměrný podíl proevropsky naladěných lidí – ale odpůrců EU je zhruba stejný podíl jako ve zbytku populace. Největší rozdíl spočívá v tom, že je tu minimum těch, kteří nevědí.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte