Po víc než 840 dnech války přišel mírový summit. Bez Ruska, Číny i Bidena. Co přinesl?

První krok na cestě k míru na Ukrajině. Tak o víkendovém mírovém summitu ve Švýcarsku mluví prezident Petr Pavel. Jednání se účastnila víc než devadesátka zemí z celého světa, závěrečnou deklaraci ale podepsalo 80 z nich. Například Saúdská Arábie, Indie, Brazílie či Mexiko svůj podpis nepřidaly, a to ani přesto, že od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu uplynulo více než 840 dní. Jak ale ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, dřív k mírovému summitu dojít nemohlo: „Když ten velký útok Ruska na Ukrajinu v únoru roku 2022 začal, tak nějaké týdny probíhaly pokusy mezi Ukrajinci a Rusy se na něčem dohodnout, byli tam nějací zprostředkovatelé. Ale nepodařilo se to, a pak bylo poměrně dlouhé období, kdy Rusko nejevilo žádné známky, že by se na čemkoliv chtělo dohodnout. Vedlo útok a nebyl prostor na jednání o míru." Přesto se Rusko summitu neúčastnilo, nebylo ani pozváno. Naopak Čína se ani přes pozvání nedostavila, stejně jako americký prezident Joe Biden, který za sebe poslal viceprezidentku Kamalu Harris. „Lze to interpretovat tak, že tato konference ještě nebyla tou, která by mír dojednala. Kdyby tam seděl, mohlo by to být pak ve vnitroamerické debatě vykládáno za neúspěch jeho mezinárodní politiky, že se účastní něčeho, co mír nepřináší. Zvlášť když jeho vyzyvatel v prezidentských volbách Donald Trump říká, že by mír dojednal za jediný den." Na čem se tedy osmdesátka států shodla? Co by v mírovém jednání mělo následovat? A jaká je situace na frontě?