Orbán a Putin

Když se britský deník The Telegraph loni zeptal Viktora Orbána, zda si uvědomuje riziko, že se stane autoritativním vládcem, jakýmsi Vladimirem Putinem Maďarska, maďarský premiér upřímně odvětil: „To riziko tady je.“ (Později jeho mluvčí poslal deníku dodatek, že Orbánova odpověď byla špatně pochopena a on se maďarským Putinem stát nehodlá.) 

Nedělní volby v Maďarsku vynesly Orbánovi další čtyři roky u moci, kterou v uplynulém období neváhal zneužít k posílení svého postavení (s extremistickým Jobbikem za zády). Co míní s touto mocí dělat? „Hodnoty jsou důležitější než peníze. Národní suverenita nabývá v mé mysli stále většího a většího významu,“ řekl tehdy zmíněnému deníku.

Často si stěžujeme na politiky, že nám lžou. Myslím, že jsme k nim nespravedliví. Oni nám mnohdy říkají pravdu – to jenom my ji nechceme slyšet a vnímat, protože je nám nepříjemná. Putin byl už dlouho velmi upřímný a netajil se svými plány pustit se do souboje se Západem v zájmu „ochrany ruských menšin“ ve státech bývalého Sovětského svazu. Jenže Západ mu nevěřil. 

Ve svém slavném projevu, v němž Putin obhajoval anexi Krymu, řekl kromě jiného, že po rozpadu Sovětského svazu „miliony lidí šly do postele v jedné zemi a probudily se v druhé, přes noc se staly etnickými menšinami… ruský národ se stal jednou z největších, ne-li největší etnickou skupinou na světě rozdělenou hranicemi…“

Tato slova by mohl doslova citovat Putinův přítel Viktor Orbán. Možná by se s ním přel jen o to, že osud Maďarů byl ještě horší – po Trianonu v roce 1920 se „přes noc“ octla mimo hranic vlasti celá třetina Maďarů (Rusů žije v menšinovém postavení podle moskevských počtů zhruba šestina).

Rád bych se mýlil, ale mám pocit, že Orbán si bude s Putinem stále více rozumět. Jistě, nemá jeho armádu - a jako člen NATO a EU by Maďarsko nemohlo obsadit teritoria s maďarskou menšinou v sousedních státech. Ale co se týče ideologie, obávám se, že půjde v jeho stopách.

Někdy je třeba číst nejen slova, která polici vysloví, ale i znaky, jimiž dávají najevo, co si myslí. Když jsem byl nedávno v Budapešti, překvapilo mne, že na budově maďarského parlamentu - kde sídlí i úřad vlády, tedy premiér Orbán - už nevisí kromě maďarské vlajky vlajka EU, ale nějaká jiná.

Mí maďarští přátelé mi vysvětlili, že to je vlajka Székelů, zvláštní etnické skupiny Maďarů žijících v Rumunsku (asi 600 tisíc lidí), kteří před třemi měsíci pořádali mohutné demonstrace za územní autonomii. Každému, kdo se jen trochu vyzná v sémiotice (nauka o znacích a symbolech), musí být jasné, co chtěl Orbán vyvěšením této vlajky říct. A já se obávám, že nám nelže. Obávám se, že je upřímný.