Odposlouchávání je nástrojem ďábla a slouží zlu, napsal významný polský historik a esejista Marcin Krol o současném polském skandálu. To, co ničí demokracii, je už samo podezření, jež je našeptáváno ďáblem. Když si manželka najme soukromého detektiva, aby vypátral, zda má její manžel milenku, manželství už je stejně v troskách, protože ho rozložilo její podezření, píše Krol. Totéž platí o demokracii: když novináři podezírají politiky z toho nejhoršího a zveřejňují jejich soukromé hovory, demokracie je v troskách, protože ji ničí už samo podezření a nedůvěra.
Souhlasím s Krolem, nicméně jeho odsudek novinářů týdeníku Wprost, kteří odposlechy zveřejnili, platí pro situaci, když má demokracie ještě stále šanci na přežití. To je jistě polský případ. Ale co v případě, že demokracie je natolik rozložena, že podezření vůči politikům je oprávněné? To by mohl být případ Maďarska, které se nechtěně stalo součástí polského skandálu.
O co jde? Zveřejněný přepis rozhovoru z jedné varšavské restaurace mezi šéfem obří polské rafinérie PKN Orlen Krawiecem a ministrem financí Karpinskim se v jedné části týká šéfa maďarské rafinerie a ropné polostátní firmy MOL Zsolta Hernádiho.
Ten byl v Chorvatsku obviněn spolu s bývalým premiérem Sanaderem v korupční kauze (Sanader měl od Hernádiho přijmout úplatek 5 milionů euro za to, že chorvatská vláda prodá MOLu 48% svých akcií). Krawiec při večeři vypráví Karpinskému, jak se Hernádim setkal v Budapešti, protože ten nesmí vycestovat do nikam do Evropy, jinak by byl zatčen na základě chorvatského zatykače.
A tady je příběh o tom, jak to v Maďarsku vypadá s demokracií. Hernádi (mimochodem dobrý přítel maďarského premiéra Viktora Orbána) se Krawiecovi pochlubil, že co nevidět bude opět svobodný člověk, protože jeho právníci vymysleli dobrý trik. V EU totiž platí, že když soud v jakékoli členské zemi někoho zprostí obvinění, platí tento verdikt na celém území EU a žádná další země ho už nemůže žalovat.
Následoval onen trik: manželka firemního právníka MOLu podala na Hernádiho žalobu u maďarského soudu jakožto drobná akcionářka s tím, že Hernádi svojí korupční kauzou poškodil její zájmy. A co se nestalo? Maďarský soud její žalobu zamítl, čímž Hernádiho v korupční kauze osvobodil.
Hernádi Krawiecovi s gustem vypráví o tomto triku dokonce ještě předtím, než soud rozhodl o jeho nevině. Ví totiž, jaký bude rozsudek. A v květnu tohoto roku soud tak opravdu rozhodl. Hernádi je volný a může cestovat po Evropě, Chorvati si můžou akorát tak lízat rány. Z této smutné historky plyne, že maďarské soudy slouží politické moci a byznysu a plní jejich příkazy. A jiné, ještě smutnější příběhy z Maďarska dokládají, že v této zemi už fakticky vládne autoritativní režim.
Pozoruhodná je přitom reakce obou Poláků. „Dovedeš si něco takého představit v Polsku?“ ptá se Kawiec rozhořčeně. A ministr financí Karpinski mu odpovídá: „To je systém, o kterém sní Kaczynski.“ Má na mysli polského šéfa opozice, který Orbána a jeho systém veřejně obdivuje.
Naprosto souhlasím s Krolem, že polský případ odposlechů a jejich zveřejnění ohrožuje demokracii a podporuje zlo. Ale nevím si rady s tímto maďarským příběhem. Co když už je zlo v systému tak zakořeněno, že podezírat politiky z toho nejhoršího je oprávněné?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
