Budoucnost patří medúzám

Zapomeňte na všechny dosavadní hrůzy, jimiž vás straší média. Konec světa bude vypadat úplně jinak – ovládnou ho medúzy. Jsou to potvory, které vyžírají oceány, ucpávají motory obrovských lodí i čerpadla jaderných elektráren, zabíjejí lidi a množí se jako šílené. 

Toto není sci-fi. Americká bioložka Lisa-ann Gershwin o medúzách napsala knihu, kterou obsáhle recenzuje slavný intelektuální dvoutýdeník The New York Review of Books. 

Už v roce 2006 byla celková hmotnost medúz třikrát větší než součet hmotnosti všech dalších tvorů v oceánech - a pořád roste. Největší medúzy váží i dvě stě kilo, mají oči, mozek, jsou to skvělí predátoři a rychle se učí. Žahadlo je dlouhé šest metrů a jejich dotek vás zabije do čtyř minut. Jiné jsou mnohem menší, ale tvoří kolonie s kolektivním mozkem a jsou nesmrtelné – jednu takovou kolonii pozorují v akváriu v americké Virginii už od roku 1935.

Množení medúz má několik příčin: oteplování planety snižuje úroveň kyslíku v mořích, což medúzám vyhovuje, zatímco rybám ne, drastické plenění moří a výlov třeba ančoviček, které jsou přirozenou konkurencí medúz, jim rozšiřuje životní prostor. I záplava smetí házeného do oceánů je pro ně darem z nebes, protože polypy – něco jako jejich děti – se přichytávají na vše, co je pevné a plave, třeba pet láhve. A pak je taky zvyšující se kyselost oceánů, jež vzrostla za třicet let o třicet procent. Jedním z mála tvorů, které se živí medúzami, jsou želvy, jenže kyselost vody změkčuje jejich krunýř, takže vymírají. 

Medúzy jsou nejstarší tvorové, před 550 miliony let nežil v oceánech žádný jiný než ony. Člověk vrací klima a oceány právě do těchto dob a podle autorky už není cesty zpět. Vyhynou velryby i krabi, zůstanou jen medúzy. Je to jen otázka času. „Adaptujte se,“ radí autorka knihy lidstvu v poslední větě celé knihy. 

Toto není sci-fi. Přesto mi tento realistický popis blízké budoucnosti připadá jako metafora. Živočichům v oceánech měknou vinou kyselé vody ulity, pancéře i kosti a vítězem proměny atmosféry jsou medúzy – slizce měnlivé a bez páteře. To zní jako zpráva o společnosti, v níž žijeme už dnes.