Burek je pouze s masem!
Čevapi times: Šestidenní pracovní týden v Řecku – neklid v Republice srbské – bulharská vláda na spadnutí – terminologie bosenského pečiva
Čtete jeden z našich newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Máte z čeho vybírat. Silvie Lauder píše newsletter V pasti pohlaví, Markéta Plíhalová pak Jednotku intenzivní péče. Světovému dění se věnuje newsletter GARRIGUE, domácí politice newsletter PLAMÍNKOVÁ. Pomezí byznysu a politiku popisuje Sečteno, podtrženo, který připravuje Filip Zelenka.
Dobrý den, dobro došli.
Začaly prázdniny, což je doba, která se v novinařině pojí s ne úplně lichotivou přezdívkou. Je to tak, přichází okurková sezona: poslanci mají letní pauzu a novináři, kteří se zabývají českou politikou, tak musejí občas zoufale hledat témata k psaní. Mě se tohle netýká – já píšu o Balkánu. A nic, ani vedro, sucho, lesní požáry nebo příval českých turistů k Jadranu, Černému i Jónskému a Egejskému moři, nezastaví balkánský kolotoč událostí. A já se vám, jako každý týden, pokusím nabídnout výběr těch nejzajímavějších:
Lidé v některých firmách v Řecku chodí od 1. července do práce šest dní v týdnu. Tento krok řecké vlády má vyřešit problém nedostatku zaměstnanců v některých sektorech, zejména v průmyslu. Šestý pracovní den má být podle zákona finančně ohodnocen o 40 procent více, a pokud by připadl na svátek nebo na neděli, tak o 115 procent. Vláda tvrdí, že doposud mnoho lidí pracovalo přes čas načerno. S novou změnou mají mít lidé v Řecku aspoň zajištěnou vyšší mzdu. Změnu kritizuje opozice – Koalice radikální levice Syriza poukazuje na to, že Řekové už před tímto nařízením trávili v práci nejvíc hodin ze všech obyvatel Evropské unie. Nedostatek pracovních sil se pojí s obrovským odlivem mozků z Řecka v době, kdy hrozil bankrot této jihoevropské země. A i když ekonomika roste, z odchodu stovek tisíc vzdělaných a kvalifikovaných lidí se stále ještě vzpamatovává.


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










