Studentské volby - ČSSD sama proti sobě

Snaha sociálních demokratů překazit studentské volby, které se včera, dnes a zítra konají na stovkách škol, odhalila mnoho o nich samých. A o způsobu, jakým uvažují.

Kupříkladu takový středočeský hejtman David Rath o sobě prozradil, že informačně uvízl někde v devadesátých letech. Zjevně totiž netuší, co organizace Člověk v tísni, která se studentskými volbami přišla a zorganizovala je, vlastně dělá. „Nechápu, proč to dělá Člověk v tísni, mám je spojené s pomocí při zemětřesení a jiných katastrofách,“ kroutí Rath hlavou. V jaké časoprostorové kapse hejtman žije, že si nevšiml, že „zemětřesení“ dávno nejsou specializací společnosti, ale že v Česku už celé roky supluje na mnoha polích stát: na sociálním (projekty v sociálně vyloučených lokalitách či poradny pro zadlužené lidi) či vzdělávacím (za všechny projekt „příběhů bezpráví“, díky nimž není na školách výuka moderních dějin tak chatrná).

Ale ještě podstatnější je, že Rath ani jeho kolegové z ČSSD zjevně nepochopili (nebo se nechápavě alespoň tváří) podstatu a smysl celé akce. „Když chce někdo vědět, jak by volili náctiletí, ať si počká na nějaký průzkum,“ říká Rath. Tohle ale přece není anketa, politické preference teenagerů zjistí sociologové na jejich vzorku za pár dní. A navíc je právě z průzkumů už známe. Když tedy politici ČSSD říkají, že by je převažující pravicové tendence studentů poškodily ve volbách, nedává to smysl – o tom, že to prvovoliče spíše táhne doprava, víme i bez studentských voleb.

Tady jde přece o něco úplně jiného – vyvrátit pocit, který právě podle zjištění Člověka v tísni mladí v drtivé většině mají. Totiž že nemohou nic ovlivnit. Jde o to probudit v nich něco, co v konečném výsledku povede k pocitu odpovědnosti za vlastní zemi a vlastní osud a poctivé „docházce“ k volebním urnám. Kampaně a akce podobného typu jsou navíc ve světě zcela běžné – při zvláště povedené byla při posledních amerických prezidentských volbách série klipů, které natočil Steven Spielberg s filmovými a hudebními hvězdami nejvyššího lesku několik klipů apelujících na Američany, aby šli volit. Jeden je tady a druhý tady.

A obvykle proti nim nikdo neprotestuje - ani ve zmíněném případě američtí republikáni, byť většina umělců ze Spielbergových klipů se jasně hlásí k demokratům.

Co je navíc nepochopitelné, že sociální demokraté jsou vlastně sami proti sobě. Mladí sice preferují pravici, ale to neznamená, že se jejich názory za pár let – až na ně dolehne nezaměstnanost či jiné potíže - nezmění. Navíc právě příznivci ČSSD jsou charakterističtí tím, že se jim k volbám obvykle moc nechce. Víme z průzkumů, že kdyby je sociální demokraté dokázali dostat k urnám všechny, pohodlně by vyhrávali jedny volby za druhými. Co na to stratégové Lidového domu?