Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kontext

Prezident má myslet na maminky. Nerudovou už čeká jen finále kontaktní kampaně

Do kutnohorské galerie GASK obzvláště hojně dorazili mladí lidé a ženy ve středním věku

Autor: Matěj Stránský
Autor: Matěj Stránský

Za „stříbrný hřeb naší kampaně“ označila Danuše Nerudová středeční debatu s podporovateli v Kutné Hoře. Zlatý pak přijde ve čtvrtek v Brandýse nad Labem, to bude poslední položka v kampani před prvním kolem. Pak se otevřou volební místnosti - a co bude dál, teď nikdo neví. Kutnohorské publikum je tak pro Nerudovu předposlední možností, jak oslovit voliče naživo.

Akce se koná v tamní galerii GASK, v rozlehlých prostorách bývalého jezuitského kláštera. Začíná ve dvě odpoledne - a jak později naznačoval i tým Danuše Nerudové, vzhledem k tomu, že je čas skoro uprostřed pracovního dne, nebylo úplně jasné, kdo dorazí.

„Já roznáším dopisy,“ mává stohem obálek kolemjdoucí žena na dotaz, zda se chystá na debatu. Absence na akci ji ale nemrzí. „Budu volit toho generála Pavla. Zná krizové řízení, tvrdě vyjednával s Ruskem a zachránil padesát vojáků,“ vyjmenovává hlavní body Pavlovy kampaně, které v ní očividně rezonují.

Vnitřek kláštera i prostory galerie už ale obsadili lidé naklonění Danuši Nerudové. Většinově jde o mix jasných příznivců a váhajících, kteří její volbu zvažují a chtějí se na kandidátku podívat zblízka. V historickém sále jsou zaplněny prakticky všechny připravené židle - a ačkoliv je složení pestré, obzvláště hojně dorazili mladí lidé a ženy ve středním věku. Ti první definitivně poměr (alespoň opticky) strhnou ve svůj prospěch těsně před začátkem debaty, kdy vchod do sálu ucpe proud desítek mladých lidí, část z nich určitě mladších než pro volby potřebných osmnáct let. Místa už ale nejsou, a tak zůstanou stát vzadu.

„Jsme z církevního gymnázia,“ vysvětluje devatenáctiletý Matěj. „Studenti prostě řekli, že chtějí jít, a učitelé je pustili,“ dodává na adresu nezletilých, kteří potřebovali souhlas školy. „Ale učitelé nepřišli, chtějí být apolitičtí,“ říká. Sám plánuje volit Danuši Nerudovou, nicméně svoji volbu si chce potvrdit.

Krátce po druhé pak dopředu přichází prezidentská kandidátka a přítomným poděkuje, že přišli. „Doufám, že mě nabijete energií i před dnešní a zítřejší debatou,“ odkazuje na televizní debaty na Primě a na Nově. Moderace se tradičně chopí blízký podporovatel Nerudové Jan Musil. Nejenže zprostředkovává dotazy z publika, ale ve vhodný čas také „nadhazuje“ otázky, aby Nerudová, kterou oslovuje jako „Danušku“, mohla zmínit některé hlavní body své kampaně.

Dominují sociální témata, na která se Nerudové nejčastěji lidé ptají a ke kterým sama často odkazuje. Padne tak třeba dotaz na podporu mladých lidí vyrůstajících v nápravných ústavech nebo jak lépe oceňovat lidi pracující v neziskových službách a charitě. Nerudová slibuje, že by na témata jako prezidentka upozorňovala - „mám pro to zkušenosti z vedení komise pro spravedlivé důchody“ - a v obdobném duchu se nese i její odpověď na dotaz, co by mělo být hlavní schopností hlavy státu.

„Na vedení armády máme náčelníka generálního štábu. Hlavní kompetencí prezidenta by podle mě měla být empatie. Aby myslel na maminky, co s dětmi musí daleko dojíždět, ale také chápal, že mladá generace vidí věci jinak,“ vymezí se Nerudová jemně vůči Petru Pavlovi a zároveň osloví dvě hlavní skupiny v sále.

Na protikandidáta Nerudové Petra Pavla řeč ještě dojde. „Mně se nelíbilo, jak o vás Petr Pavel hovořil. Když říkal, že jste zpanikařila a že jste účetní. On je generál, já nechci, aby mi velel zelený mozek. Jaký vzor byste jako prezidentka nastavila?“ ptá se účastnice, která se představí jako Bára. Danuše Nerudová si na adresu Pavla nepřisadí, nicméně ostrá slova na jeho adresu ani nijak nezmírní. „Vedla jsem tři čtvrtě roku pozitivní kampaň, vůči tomuhle jsem se ale musela ohradit,“ říká v reakci na přestřelku na sociálních sítích kvůli Pavlovu výroku, že by si Nerudovou vzal na Hrad jako expertku na účetnictví.

Autor: Matěj Stránský
Autor: Matěj Stránský

Rozhovor vyšel v Hospodářských novinách s titulkem, že by si Pavel vzal Nerudovou do týmu jako „účetní“ - a ta se proti Pavlovi ohradila, že jde o ponižování žen. A podobně mluví i v Kutné Hoře. „Mnoho žen takové situace na pracovištích zažívá, ohradila jsem se, abych na to upozornila,“ říká s tím, že Pavlova následná reakce, aby nejednala zbrkle a neztrácela hlavu, podle ní jen „potvrzuje stereotypy“. „Je 21. století a naděje a Česká republika jsou rodu ženského,“ dodává Nerudová.

Důraz na to, že by Nerudová byla první českou prezidentkou, navíc v kontextu toho, kdy tuzemsko nikdy nezažilo ani premiérku, vyzdvihují i její příznivci. Osmnáctiletá Nela po debatě vystála frontu na fotku se svou favoritkou a fakt, že je Nerudová žena, jí v rozhodování „pomohl“. Pozitivně to ale vyzdvihují nejenom mladé ženy.

Například 58letý Aleš Navrátil říká, že by ve vrcholné police „chtěl vidět ženu, ne jenom chlapy, protože ženské myšlení je trochu jiné“. Jako další důvod pro volbu Nerudové udává její akademické působení, což je prostředí, ve kterém se sám pohybuje. Veřejně probíraná pochybení ve vedení Mendelovy univerzity z dob rektorování Danuše Nerudové ho v tomto názoru nezviklala, prý sám ví, jak je akademické prostředí spletité.

Debata s příznivci trvá necelých čtyřicet minut a v diskuzi nedošlo k ničemu, co by kandidátku mělo výrazně vykolejit. Jediným dramaturgickým vybočením byly dva dětské dotazy. Dvanáctiletý Jan Charvát se Nerudové ptá, kde by chtěla sehnat peníze na to, aby měli senioři důstojnější důchody, o čemž často mluví. „Nemyslím to zle, jen mě to zajímá,“ ujišťuje Nerudovou, která ho pochválí za dotaz a odpovídá dvojím řešením: šetřením a zvyšováním daní těm nejbohatším.

Autor: Matěj Stránský
Autor: Matěj Stránský

Viola z první B pak nesměle Nerudové říká o tom, že by jejich školní parlament potřeboval víc peněz. „Mně se líbí, že si umíš říct o to, co chceš,“ chválí ji rovněž do potlesku Nerudová. Ke školnímu parlamentu toho mnoho neřekne, ale využije kontextu k zopakování teze, že děti by neměly být školami vedené ke strachu z chyb, protože to zabíjí kreativitu.

Po diskuzi následuje zhruba dvacetiminutové focení s příznivci a pak už se Nerudová rychle balí a s celým týmem odchází, večer je v Praze čeká zmiňovaná debata na Primě. Na poslední chvíli, už v kabátu, se vyfotí ještě jednou, s ženou na vozíčku. „Ať tam není vidět,“ prosí ji žena. Nerudová se nakloní blíž, fotograf zacílí jen na jejich obličeje - a je to.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].