Před jakými otázkami Respektu utekl poslanec SPD Kobza

Česko stojí na prahu právní bitvy mezi nejstarší českou univerzitou a poslancem parlamentu. Nebo také možná vše spadne pod stůl. Konflikt mezi Univerzitou Karlovou a poslancem SPD Jiřím Kobzou, který spustil politikův komentář k prosincové tragédii na FF UK, každopádně už nyní roztočil spor o to, jak v podobných případech postupovat. Kde přesně leží v české realitě hranice mezi svobodou slova a výroky, na které už výsady této svobody nelze uplatnit? 

Paradox a dezinterpretace

Čtvrteční zasedání zahraničního výboru Poslanecké sněmovny trvalo necelé dvě hodiny a poslanec SPD Jiří Kobza se o slovo přihlásil jen dvakrát. Jednou proto, aby upozornil přítomné, že hodiny v zasedací místnosti neukazují přesný čas, a podruhé aby položil několik dotazů k aktuální situaci v Srbsku, o které výbor informoval český velvyslanec v Bělehradu. 

Kobza má však aktuálně ještě jiné starosti než napětí na srbsko-kosovské hranici. Den předtím oznámilo vedení Univerzity Karlovy (UK), že trvá na plánech, které zkraje týdne oznámila rektorka Milena Králíčková v pořadu Reportéři ČT, a to podat na Kobzu trestní oznámení za jeho vyjádření o tragédii na Filozofické fakultě UK. Poslanec týden po střelbě zveřejnil na serveru 42TČen (funguje jako doplněk proruského telegramového kanálu neČT24) a na svém facebookovém profilu text, v němž se ohlíží za domácími i světovými událostmi roku 2023. Střelce z FF UK v něm označil za „špičkový produkt inkluzivního progresivistického školství“ a fakultu samotnou za „základnu elity progresivismu“. „Otázka, která nyní vyplavává na povrch, je, co se vlastně na FF UK učí? Jaký indoktrinační program nenávisti tam běží? Jakou roli v tom hrají neziskovky?“ napsal do éteru politik. 

Poté, co rektorka oznámila úmysl řešit jeho výroky právní cestou, Kobza příspěvek na sítích smazal (na webu 42TČen nicméně text stále visí) a zveřejnil omluvu. Vedení univerzity ji ovšem považuje za účelovou a pokračuje v přípravě trestního oznámení, které podá během třetího lednového týdne. „Žalobu jsme povinni podat i kvůli tomu, že slova pana Kobzy nezraňují „jen“ akademickou obec UK, ale také ostatní veřejné vysoké školy a především velmi necitlivě ubližují pozůstalým a jejich rodinám, protože i oni studovali či pracovali na FF UK.

A právě tu a úroveň českého školství slova pana Kobzy neomluvitelně a lživě dehonestují,“ vysvětluje rektorka UK, proč škola trvá na záměru podat trestní oznámení. Po konzultaci s právním odborem rektorátu i Právnickou fakultou UK bude postaveno na podezření ze spáchání dvou trestných činů. Jednak šíření poplašné zprávy a také podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. 

Jiří Kobza si rozhodně nemyslí, že jeho slova splňují parametry jakéhokoli trestného činu, ale zatím se prý na trestní stíhání nijak nepřipravuje (nemá dosud ani právníka) a stěžuje si, že jeho slova byla dezinterpretována. „Je paradox, že jsem napadán za věci, které jsem neřekl. Došlo k překroucení mých slov,“ říká o přestávce zasedání zahraničního výboru. 

Pokud to bylo dezinterpretováno, jak tedy myslel tvrzení, že střelec je produkt inkluzivního vzdělávání? Jak konkrétně z něj inkluze udělala masového vraha? Co přesně měl na mysli, když psal o indoktrinačním programu nenávisti? Která část výuky FF UK pobízí k násilí? „Už se k tomu nebudu dál vyjadřovat. Pouze jsem vznesl nějaké otázky – třeba kde se vzala ta jeho nenávist,“ odpovídá na zmíněné dotazy Kobza. Vznikla tedy střelcova nenávist během „inkluzivního vzdělávání“ a na filozofické fakultě? „Já jsem se pouze ptal, jak se stalo, že nenáviděl všechny kolem sebe, včetně svého otce, včetně spolužáků,“ říká Kobza s rostoucím podrážděním v hlase. „Já nevím, co se učí na filozofické fakultě. Vznesl jsem veřejně otázku a čekal jsem, že z toho bude nějaká diskuse.“ Když neví, co se na škole učí, proč si to nezjistil? „Dost. Končím. Nechte mě bejt. Jestli dojde k soudu, tak to budu vysvětlovat u soudu, a ne do Respektu,“ uzavírá debatu politik.