Izrael jde do maximálního rizika

V pátek třináctého nastal scénář, kterého se evropští, američtí i blízkovýchodní diplomaté dvacet let obávali – a snažili se mu zabránit. Izrael v nočních hodinách spustil masivní přímý útok na Írán: na jeho jaderná zařízení, zásoby balistických raket, vojenské velení či jaderné vědce. 

Premiér Benjamin Netanjahu byl již léta přesvědčen, že vojenský úder je jediným způsobem, jak zastavit rychle se rozvíjející íránský jaderný program. Teď se rozhodl zaútočit i bez pomoci Spojených států a zřejmě i proti vůli (ale nejspíš s vědomím) prezidenta Donalda Trumpa.

Podle v pátek v poledne dostupných informací útočil Izrael v několika vlnách na desítky, možná stovky cílů po celém Íránu: stíhačkami, pomocí sabotáží, drony, které zpravodajská služba Mosad již před delší dobou vpašovala na íránské území. Byla zabita dvojice nejvýše postavených generálů v zemi: náčelník generálního štábu Mohamed Bagherí a šéf mocných Islámských revolučních gard Hosejn Salámí. Bomby zasáhly i srdce íránského jaderného programu ve městě Natanz a podle slov izraelských představitelů mají útoky pokračovat další dny až týdny. Netanjahu v prohlášení zveřejněném v pátek odpoledne řekl, že loni v listopadu dal šéfům bezpečnostních složek za úkol zničení íránského jaderného programu. 

Nejdůležitější otázka této chvíle bude ještě nějaký čas nezodpovězena. Odstraní izraelský útok vážnou hrozbu v podobě íránské teokracie vyzbrojené jadernou zbraní? Anebo na Blízkém východě dojde k další eskalaci, která do boje vtáhne i další země, včetně Spojených států, a íránský režim naopak napne všechny síly k rozvoji atomové bomby?