Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Kontext, Politika, Redakce, Společnost

Hlavně v klidu, Ostravo!!! Petr Pavel šel v moravskoslezské metropoli z ruky do ruky

Vítěz prvního kola se vydává do míst, kde zaostal za Andrejem Babišem, a vyvrací obvinění, že zavleče zemi do války

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Petr Pavel už ví, že dokáže zaplnit náměstí. V úterý se mu to podařilo na severu Čech v Ústí nad Labem a ve čtvrtek to zopakoval na severu Moravy v Ostravě. Výběr destinací nebyl náhodný. Na obou místech o dost zaostával po prvním kole voleb za svým protikandidátem Andrejem Babišem - v Moravskoslezském kraji Babiš dostal 44,86 procenta hlasů a Pavel jen 27, 80 procenta. Když v neděli po ohlášení průběžných výsledků voleb v poradním týmu generála v záloze přemýšleli, kam se znovu vydat za voliči, padlo logicky rozhodnutí i na báňskou metropoli. Jestli chce Pavel příští sobotu vyhrát, musí na severu Moravy posílit.

Pavel pro to v Ostravě dělal, co mohl, alespoň co se týká schopnosti přesvědčit přítomné, že má k regionu vazbu. Když po poledni vyskočil na peron z vlaku na nádraží Ostrava Svinov, houpala se mu na bílé košili kovová psí vojenská známka, symbol přelomových bitev. Tuhle ovšem dostal od své příznivkyně a hned ji využil jako důkaz, že to má na severu Moravy rád - k tomu mu dobře posloužil vyrytý název Ostrava s třemi vykřičníky vycházející z městského loga. Kdo by si toho někdo nevšiml, a takových lidí bylo o pár hodin později v několika tisícovém davu na přeplněném Masarykově náměstí na tu vzdálenost hodně, dostalo se mu od Pavla z mikrofonu ujištění, jak moc je „s razovitym“ regionem spjatý.

Krásně zlomená noha

„Když sem za vámi někdo přijede z Prahy, tak to ještě nemusí znamenat, že to je Pražák,“ začal zvolna Pavel a pak přešel do protiútoku: „Mám k vám hodně blízko nejen proto, že jsem tady strávil velkou část svého života. A to nejdřív čtyři roky kousek odsud v Opavě, potom další čtyři roky ve Vyškově, pět let v Prostějově, dva roky v Olomouci. A k tomu všemu mám ženu ze Šumperka a ještě mám odsud tiskovou mluvčí, tak nemůžu říct k Moravě jediné špatné slovo. Navíc tady u vás jsem byl mnohokrát, do Vítkovických železáren jsem jezdil na brigádu, dávali nám tam sto dvacet korun za denní práci, což bylo víc, než jsem si byl schopný jinde vydělat za měsíc, takže to byly obrovský peníze. Vzpomínám na to moc rád.“

Ty, kteří by snad ještě po těchto slovech pochybovali, že Pavel „je náš“, se pokusil dostat chválou zdejšího zdravotnictví: začal vyprávět, že v nedalekých horách Beskydech se mu podařilo zlomit si poprvé a snad naposledy v životě nohu, když tu dělal kurz na paraglide. „Zlomil jsem si krásně nohu, pak mi ji tu v Ostravě dali tak krásně dohromady, že zase skáču přes kaluže, takže na město mám ty nejlepší vzpomínky,“ popisoval. Jeho slova opakovaně přerušovalo skandování „Pavel na Hrad, Babiš pod Hrad“, případně „Pavel na Hrad, Babiše do koše“.

„Do koše, do koše,“ konstatoval polohlasem z pódia i senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer, který přijel z Prahy Pavla podpořit. I z tónu jeho hlasu bylo znát, že něco takového moc často neříká; jako by měl pocit, že takhle mluví jen uličníci. Zato když se snažil přítomné rozvášnit pokřikem „ahoj“, zněl důrazně a přesvědčivě. Zvolal pozdrav třikrát a pokaždé chtěl slyšet bouřlivější reakci publika. To s Fischerem v tomhle směru plulo na jedné lodi, hluk na náměstí stoupal a Fischer publikum chválil slovy „to je lepší“.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Pavel Fischer získal v prvním kole tři sta sedmdesát šest tisíc hlasů, kandidoval tentokrát podruhé a znovu neuspěl. Stačilo to na čtvrté místo, ale zatímco před pěti lety s podporou úspěšnějšího Jiřího Drahoše proti Miloši Zemanovi chvíli váhal, u vítězného Pavla reagoval bleskově. Hned mu vyjádřil své sympatie a své voliče vyzval, aby mu dali hlas. Aby nenechal nikoho na pochybách, začal se s Pavlem na různých místech Česka stavět na tribunu. „Ve volebních debatách jsme viděli člověka, který se nám vyhýbal, schovával se, nepřišel. Když přišli za Andrejem Babišem demonstrující do Průhonic, šel se schovat do cukrárny,“ připomněl senátor fakt, že Babiš nechodil do televizních debat.

„A já nechci mít na Hradě někoho, kdo se schovává v cukrárně,“ dodal senátor s tím, že hrát si na „schovku“ je ostatně oblíbená zábava Andreje Babiše. Dokládal to tím, kolikrát ho v Senátu zvali na zahraniční a bezpečnostní výbor ještě jako premiéra k důležitým otázkám národní bezpečnosti, ale Babiš nikdy nedorazil. „Když premiér nepřichází, přestože ho zvete, je to ostuda. Nechápe, že kontrola občanů jde u nás přes parlament. Já nechci na Hradě Andreje Babiše,“ vymezil se znovu Fischer proti sokovi Petra Pavla. Zdůraznil, že v jeden čas byl Babiš přímo bezpečnostní hrozbou pro zemi, když zval do tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany Rusko a Čínu, přestože měl na stole zprávy tajných služeb, které ho od tohoto rizika odrazovaly.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

„To je přece skandál. Takového neodpovědného politika nemůžeme pustit na Hrad. Proto jsem rád, že dnes můžu podpořit kandidáta, který nám neudělá ostudu v zahraničí, kterého nevyšetřují z praní špinavých peněz, ale který se umí chovat, nebojí se a vrátí na Hrad důstojnost. I proto volím Petra Pavla,“ shrnul to Fischer.

Nenechte se zastrašit

Podobný postoj v Ostravě vyjádřila také Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendlovy univerzity v Brně, ekonomka a politička, která si ještě před Vánoci, kdy v průzkumech krátce vystřelila do vedení, myslela i na možné vítězství v prvním kole. Pak ale zcela nezvládla koncovku kampaně a  skončila třetí v řadě, když dostala sedm set sedmdesát tisíc hlasů. „Moje srdce plesá, i když je tma, tak já vidím fialovou barvu, jsem z toho nesmírně šťastná,“ odkázala Nerudová k faktu, že na náměstí bylo přítomných spoustu jejich dobrovolníků s barvou její kampaně, kteří si na placku s jejím jménem dopsali jméno Petra Pavla a agitovali tu teď v jeho prospěch.

„Chtěla bych všem velmi poděkovat. Všem těm, kteří otevřeli své srdce mně a volili mě, děkuji, že jsou dneska tady a otevírají své srdce Petru Pavlovi - a věřím, že stejně jako jsem měla program, takže ho on bude naplňovat, že je tou správnou volbou. Myslím si, že všichni ti, kteří tu stojíte, jste součástí otevírání nové kapitoly v dějinách České republiky, toho, že skutečně dobro a pozitivní věci můžou porazit negativismus a blbou náladu,“ prohlásila.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Účastníky shromáždění pak vyzvala, aby se nebáli udělat to, co je z jejího pohledu potřebné, přijít v druhém kole volit Petra Pavla: „Nebojte se, prosím, jsme silnou zemí, máme silné instituce, fungují nám soudy, nikdo z nás se nemá čeho bát. Jen prostě potřebujeme být hlasitější než někdo, kdo tu vytváří všeobecný strach. Děkuji vám, že budete přemlouvat své rodiče, prarodiče, známé, že tou jedinou možnou volbou je Petr Pavel, jediný člověk, který je zárukou demokracie, prozápadního směřování, našeho ukotvení v Evropské unii a NATO. A je zárukou toho, že po velmi dlouhé době se na Hrad vrátí srdce.“

Na pódiu se vystřídala desítka řečníků včetně Norberta Lichého. V Ostravě populární herec z divadla Pera Bezruče se nejdřív se omluvil, že není žádný řečník, a následně se svěřil, že odmalička byl vychováván „ve dvou hodnotách.“ Když řekl tu první, pravda, na chvíli se dramaticky odmlčel. Někteří lidé si tuhle divadelní figuru vyložili tak, že mu možná vypadlo slovo a začali mu pomáhat – „láska, přece láska“. „Láska, samozřejmě,“ chopil se hozené rukavice Lichý a hned dodal, co chtěl říct: „a slušnost.“

„Kam se poděly v naší politice tyto dva pojmy?“ položil si řečnickou otázku a odpověděl si: „A proto stojím tady, aby na Hradě nebyl někdo takový, pro kterého jsou ta slova jen prázdným pojmem.“ Takovým člověkem je pro Lichého právě Andrej Babiš, jehož kampaň na rozdíl od té Pavlovy „kydá špínu“. K davu promluvil i další důležitý Ostravan, provozovatel neziskového centra PANT Petr Pánek, který byl v centru listopadového dění v roce 1989. „Takhle zaplněné Masarykovo náměstí bylo naposledy v roce 1989,“ dodal Pánek kontext čtvrteční události.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Petr Pavel na Masarykově náměstí promluvil dvakrát. Svěřil se, že ho přivádí do rozpaků, když vidí, kolik lidí každý den na jeho podporu přibývá. „Moc mě to těší. Všechny, kteří se vám snaží tvrdit, že jsou dělicí čáry mezi Prahou a zbytkem republiky, mezi těmi, kdo mají vzdělání, a těmi, kdo ho nemají, těmi, kdo mají vyšší příjmy, a těmi kdo ne, říkají nesmysly. Všichni máme podobné problémy, žijeme ve stejné zemi, chceme žít slušný život nejen pro naše děti, ale i naše vnuky,“ přednesl Pavel jednu ze svých hlavních tezí, že chce být prezident co největšího počtu lidí. „Tyhle volby budou o tom, ne kdo usedne na Pražský hrad po Miloši Zemanovi, budou o tom, jaká budeme země. Jestli budeme země slušná, respektovaná v zahraničí, jestli začneme mít radost z toho, že se nám daří, protože nejsme o nic horší než druzí.“

I v Ostravě Pavel apeloval na to, aby se nikdo nenechal strašit tím, když Andrej Babiš tvrdí, že jako voják chce Česko zatáhnout do války. „Není to tak,“ reagoval na nedávný Babišův billboard se sloganem „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat, ne voják“. Když se vůči tomu v Ostravě vymezoval, byl už Babiš o krok napřed: Pavla začal nově obviňovat, že když se stane hlavou státu, spustí v zemi „novou totalitu“ a zavede – aniž pro to uvedl jediný argument –cenzuru a konec svobody slova.

Jak odpoledne na Masarykově náměstí, tak posléze v podvečer v oblíbené studentské Kurnik šopa hospodě, kde Pavel čepoval pivo, šel „z ruky do ruky“. Přítomní s ním chtěli fotku, podpis, nebo se ho jen dotknout. Pavel trpělivě stál, byl k dispozici, nikoho neodmítl. Když si nebyl jistý, že se snímek s fanoušky podařil, nabízel repete. Není náhodou, že podobné obrázky  – byť rozhodně ne v takových počtech – byly vidět nedávno v pražské Dejvické nádražce.

Akci i tentokrát uspořádala skupina GEN-Z pro GEN P (tedy generace Z pro generála Pavla), která podle dřívějších slov jednoho ze zakladatelů Šimona Šebka chtěla Pavla ukázat „naživo“ mladé generaci. Aspoň dle účasti převážně mladé generace se to povedlo. Hospoda vklíněná mezi paneláky v ostravské čtvrti Ostrava-Poruba praskala ve švech, pivo šlo na dračku. Pavel působil uvolněně, vtipkoval a rozdával úsměvy na všechny strany.

„Zazněla tu velice silná slova, možná bychom si je měli zapamatovat, vypadá to, že se vrací atmosféra, která tady už dlouho nebyla. Chtěl bych vám za to všem poděkovat - i za to, že jste tady v té zimě vydrželi tak dlouho. Nenechte se zastrašit, přijďte za týden k volbám. Protože problémy samozřejmě budou, ale my na to máme a zvládneme je. Hlavně v klidu a díky moc,“ rozloučil se Pavel s ostravským publikem. Slovem „klid“ připomněl jednoho z hlavních hesel své kampaně - přičemž pro finále vyměnil jeho doplněk „řád“ za „důstojnost“, aby se odlišil od chaotického stylu vládnutí Andreje Babiše.

V pátek Pavel ještě oslovoval Ostravany jdoucí do práce, pak pokračuje v Brně, po víkendu v dalších městech. Do toho ho čekají ještě dvě velké televizní debaty s Andrejem Babišem, na Primě a v předvečer voleb na Nově.

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].