Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kontext

Poučení z evoluce: Hlavně se nezastavit! Firmy ani vztahy nejsou nikdy za vodou

Redakční menu: Výběr textů ze světových médií

Lehman Brothers • Autor: Globe Media /  Reuters
Lehman Brothers • Autor: Globe Media / Reuters

Evoluční soutěž není fotbalové utkání, kde si vítěz může oddechnout až do dalšího zápasu a nastupovat do něj se znalostí hřiště a sebevědomou zkušeností výhry. Jsou to spíš závody ve zbrojení, kde nikdy nelze usnout na vavřínech a žádný úspěch není nic než dílčí bleskové spočinutí, po kterém může okamžitě přijít finální prohra. Takto nazřel život druhů ve svém převratném pojetí biolog Leigh Van Valen, jehož nedožité pětaosmdesáté narozeniny si budeme za pár dní připomínat. Investiční server Collaborativefund při té příležitosti vztáhl Van Valenův zákon o přežití i na jiné oblasti než biologii, na podnikání, lidské vztahy či osudy států - a potvrdil jejich obecnou platnost.

Věda dlouho předpokládala, že čím déle nějaké organismy či druhy existují, tím větší je pravděpodobnost, že přežijí i do budoucna, protože se za dlouhá léta své existence dokázaly perfektně přizpůsobit svému prostředí a osvědčily sílu. Dlouhověkost předpovídala další dlouhé trvání. Když ale chtěl evoluční biolog Leigh Van Valen tento předpoklad v roce 1973 vědecky potvrdit, zjistil při zkoumání délky existence vymřelých druhů ve fosilním záznamu, že to nefunguje. Naopak, oproti všem očekáváním i proti normální intuici mu vyšlo, že možnost vymření hrozí druhům stále stejně bez ohledu na jejich stáří.

Některé druhy se dokázaly udržet dlouho. Ale porovnání skupin druhů ukázalo, že pravděpodobnost jejich vymření je zhruba stejná, ať existují deset tisíc nebo deset miliónů let. Van Valen vtělil toto pozorování do svého Nového evolučního zákona, že „možnost zániku konkrétní skupiny organismů je zcela nezávislá na jejich stáří“.

Evoluce je přehlídkou různých výhod, kterých se organismy dobírají ve snaze zajistit si další pokračování existence. Van Valenova teze ovšem jednoduše řečeno tvrdí, že žádná z těchto výhod není trvalá. „Všichni se pořád snaží různě se mixovat, vylepšovat, ale nikomu se nedaří totálně opanovat pole,“ cituje k tomu Collaborativefund Davida Jablonského z Chicagské univerzity: „Žádný druh nemůže pelotonu ostatních utéct tak daleko, aby se stal zániku-odolný.“ Nikdo nikdy není za vodou, nikdo se nemůže zastavit k bezpečnému odpočinku.

Akciová burza v New Yorku; ilustrační foto • Autor: REUTERS
Akciová burza v New Yorku; ilustrační foto • Autor: REUTERS

Van Valen svému evolučnímu modelu - který byl svého času vědeckou obcí odmítnut jako naprosto obskurní a bláznivý, nicméně dnes představuje uznávaný mainstream  - říkal Černá královna. Podle scény ze slavné knihy Za zrcadlem a co tam Alenka našla - kdy se Alenka ocitne v zemi, kde každý sice běží, ale nikdo nic nedobíhá, a královna překvapené dívce radí: „Pokud chceš zůstat na místě, utíkej, jak nejrychleji dokážeš!“

Takhle přesně funguje evoluce. A takhle přesně funguje i byznys a investování, píše Collaborativefund. V USA je podle serveru 32 miliónů firem a tamní statistika pravidelně sleduje, kolik jich ročně zaniká a jak dlouho fungovaly. Čísla ukazují jedno: s výjimkou stáří tři až pět let, kdy je „úmrtnost“ firem velmi vysoká, už pak neexistuje žádný věk, kdy by zánik podniku byl pravděpodobnější než jindy. Pětadvacetiletá firma zaniká stejně často jako ta desetiletá a podobně.

Totéž se týká veřejně obchodovatelných společností. Firmy jdou na burzu v momentě, kdy jsou usedlé a zkušené, mají vše srovnáno a čísla v pořádku. Ale to všechno jsou pomíjivé věci.  Statistika ukazuje, že ze stovky největších firem kotovaných na americké burze jich mezi lety 1980–2014 čtyřicet procent ztratilo přinejmenším tři čtvrtiny své hodnoty a už se nedokázalo zotavit. „Pokud investujete do riskantních startupů, zřejmě počítáte s tím, že jich 40 procent může zkrachovat,“ píše Collaborativefund. „Ale i když se rozhodnete vložit peníze do nějaké ze stovky zavedených společností, počítáte tak nějak s tím, že jsou proti krachu odolnější - nicméně riziko je nakonec zhruba stejné.“

Říká to něco o konkurenčních výhodách? Možná jenom to, že pokud něco takového existuje, jen velmi zřídka vydrží dlouho, pokračuje text. Přesně jako Van Valenův model evoluce: věci se vyvíjejí, ale nikdy se nemohou zcela vítězně adaptovat na prostředí, protože rizika, která jim hrozí, se vyvíjejí také. Černý nosorožec přežil osm miliónů let, až ho nakonec vybili pytláci. Banka Lehman Brothers se úspěšně pohybovala finančním světem 150 let, přežila 33 recesí, až našla svůj konec ve srážce se špatně krytými hypotékami. Neexistuje bod, jehož dosažení firmám umožňuje klidně se uvelebit bokem a sklízet ovoce předchozích úspěchů. Každý musí pořád běžet, píše Collaborativefund.

Což platí i pro úspěšné investiční strategie, úspěšné kariéry, pracovní zkušenosti, vztahy - i celé země. Je těžké si připustit, že je třeba pořád vrážet tolik práce a snahy jen do toho, aby člověk zůstal na místě; ale tak to prostě je. Utíkejte dál.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].