Emisní povolenky budou znamenat zdražení, ale jejich výhody politici zamlčují
Boj proti emisím je jedna věc, vysvětlit to občanům věc druhá
Klimatická politika se stala jedním z nečekaných předvolebních témat. Už za dva roky by totiž měla začít druhá vlna emisních povolenek, tedy poplatku za vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. A ten by se tentokrát měl týkat zejména plynu pro domácnosti a pohonných hmot pro dopravu, dotkne se tedy peněženek velké části Čechů.
To je rozdíl oproti první verzi emisních povolenek, které platily pro elektrárny a těžký průmysl. Ty byly schváleny ještě před vstupem Česka do EU, a proto se u nás nestaly výrazným politickým tématem. Poprask kolem druhé vlny – úředně nazvané EU ETS 2 – teď jako by ten dřívější klid doháněl: opozice volá po jejím zrušení a vláda, která původně na evropské úrovni celý balíček dojednala a odklepla, nyní usiluje minimálně o odsunutí jeho platnosti, výrazné seškrtání či ideálně o zrušení celého záměru. O co tedy přesně jde?
Proč máme emisní povolenky?
Účel povolenek je jasný – jde o to snížit během následujících pěti let v rámci boje proti klimatickým změnám emise unijního bloku o 42 procent oproti roku 2005. A právě doprava a bydlení jsou velkým emisním zdrojem, proto se povolenky budou vztahovat od roku 2027 i na ně. Obě vlny povolenkového systému tak spolu pokryjí obory zodpovědné za emise 85 procent všech skleníkových plynů v EU.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
