23A_jaros
Jednání sněmovny; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Babišova vláda učinila v pondělí jedno z posledních velkých předvolebních rozhodnutí. Schválila svoji verzi státního rozpočtu na příští rok s novým plošným příspěvkem 1400 korun měsíčně k platu každého státního zaměstnance.

Pro rozpočet však hlasovali jen ministři a ministryně za hnutí ANO. A podobný scénář se rýsuje i ve sněmovně, která musí plán utrácení státních peněz posvětit, ale Babišova strana tam nemá většinu. Rozpočet tak zatím nemá kdo odhlasovat. Babiš zjevně kalkuluje s tím, že finální verdikt časově vychází až na novou sněmovnu po volbách. I v ní se ovšem rozpočet může vzhledem k časové tísni a složitosti povolebních vyjednávání snadno zaseknout, protože opoziční strany s ním nesouhlasí.

Reklama
Reklama

Pokud nezmění názor, bude nutné rozpočet předělat. A pokud by se to nestihlo do konce roku, od ledna by stát provizorně hospodařil podle letošních not. Není tedy zatím vůbec jisté, zda to, co vláda v pondělí odhlasovala, bude nakonec platit.

Výjimka pro učitele a zdravotníky

Sociální demokraté v pondělí ve vládě hlasovali proti rozpočtu. Důvodem bylo právě zvýšení platů státních zaměstnanců. Sociální demokraté chtěli přidat všem plošně tři tisíce korun. Novinka, kdy místo procentního navýšení dostávají všichni stejnou částku, se nakonec ujala, ale v úspornější verzi 1400 korun za měsíc. Zástupci ANO jednoduše využili svou většinu a sociální demokraty přehlasovali.

Paušální přidání by se mělo týkat všech složek eráru kromě zdravotníků (ti jsou placeni ze zdravotního pojištění, kde je po covidovém navyšování přebytek a o přidávání se zatím vyjednává) a učitelů. U těch je zatím jasné jen to, že se počítá s navýšením celkového mzdového balíku o 3,5 procenta, ale zatím se neví, jak se to promítne do jednotlivých platů. Kdyby záleželo na názoru ministerstva školství, tak to se dosud nivelizaci platů spíše bránilo.

Snímek obrazovky 2021-09-27 v 21.31.17

Platy ve státní sféře (OSS je zkratka pro organizační složky státu, PO jsou příspěvkové organizace) podle první verze rozpočtu 2022 z letošního května, tedy ještě před nově schváleným navýšením o 1400 Kč měsíčně na hlavu. Zdroj: Ministerstvo financí

Přidat všem stejně byl původně nápad ČSSD motivovaný snahou přilepšit hlavně hůře placeným zaměstnancům státu. Čím nižší plat, tím je logicky paušální částka výhodnější než standardní procentní vzoreček. Jde o sympatickou inovaci, jak v době omezených zdrojů soustředit peníze do rukou těch, kdo je nejvíc potřebují a ocení. Principiálně jde ale o selhání, což ví každý, kdo kdy zodpovídal za tým lidí a příslušný mzdový balík. Dát všem stejně vypadá jako čisté řešení, ve skutečnosti se nicméně jedná o alibismus, který ignoruje nutnost nakládat s penězi co nejhospodárněji a nasměrovat je tam, kde budou mít největší efekt.

Poctivé řešení, na které by samozřejmě bylo potřeba víc času (a vláda ho měla dost), by vypadalo jinak: přiznat, že stát dnes funguje jen za cenu enormního zadlužování a že takto nelze dál postupovat. Tedy že je třeba začít šetřit, a to i na platech, které jsou po důchodech druhou největší položkou státního rozpočtu. A že jediným řešením, jak si dobré lidi udržet, je vytipovat ty, bez kterých se lze naopak obejít a rozloučit se s nimi. Tak, aby na šikovné pracanty zbylo víc a celkový mzdový balík nemusel růst.

V praxi se děje pravý opak, a to nejen teď před volbami, kdy je propouštění státních zaměstnanců tabu. Podle první verze rozpočtu na rok 2022, kterou ministerstvo financí zveřejnilo v květnu (novou, která má být ve sněmovně do pátku, zatím nevydalo), bude stát v příštím roce platit 482 523 lidí. To je zhruba o pět tisíc víc než letos a o 50 tisíc víc než v roce 2016. Jejich platy měly původně vyjít na 240 miliard korun, po navýšení o 1400 lze počítat s částkou kolem čtvrt bilionu. Pro srovnání – v roce 2016 to bylo podle dat ministerstva financí o sto miliard méně.

Zvedání platů není jen jedním z posledních větších rozhodnutí Babišovy vlády, ale nejspíš také jedno z posledních maskovacích velkorysých gest, kdy si politici před volbami ještě netroufají na rovinu odhalit celou pravdu o stavu státní pokladny. Ta už by teď vyžadovala velkou ozdravnou kúru. Vládou schválený rozpočet pro příští rok počítá se schodkem 376,7 miliard korun, což bude druhé nejvyšší číslo v historii hned po letošním rekordu.

Ministryně financí Alena Schillerová hájí tento plán tím, že na letošní rok byl plánován schodek půl bilionu a že jde tedy o velkou úsporu. To je však lichý argument, protože rozpočet pro letošní rok vznikal loni uprostřed podzimního pandemického chaosu bez jasné představy, jak se bude vyvíjet covid i ekonomika. Schodek půl bilionu tak byl jen hrubým nástřelem, anebo záměrně přestřelenou částkou, aby letos bylo z čeho slevovat. Ve skutečnosti už vidíme, že rozpočet směřuje ke schodku pod 400 miliard, a tak v příštím roce o žádnou úsporu nepůjde.

Až volby ukážou, jak dlouho bude ještě stát fungovat takto na dluh a zda bude možné platy dál zvyšovat, aniž by se v eráru propouštělo. Ekonomická logika jasně říká, že pondělní verdikt byl v tomto směru poslední na dlouhou dobu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 888

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte