Petr Pavel nechce být jako Miloš Zeman a zatím takový není

Ta otázka se objevuje po každých parlamentních volbách a Česko ji řeší i teď: nakolik prezident republiky má, nebo nemá pravomoc zasahovat do personálního složení vládního kabinetu? A měl by to dělat?

Letos propukl spor po oznámení Petra Pavla, že „má výhrady“ ke kandidátovi na ministra životního prostředí Filipu Turkovi. Přitom nejde o žádné překvapení. Turek prošel během pouhých dvou měsíců od voleb nebývalým počtem skandálů, které by ho v minulosti velmi pravděpodobně z působení ve vládě vyřadily. Prezident dává už několik týdnů najevo, že v podobném duchu uvažuje také, a nezviklal ho ani „strategický“ tah partaje Motoristé sobě, která svého čestného doživotního prezidenta Turka „přesunula“ z ministerstva zahraničí na životní prostředí.

Je jasné, že postoj Pražského hradu ocení ta část veřejnosti, které vadí Turkova perverzní záliba v hajlování, jeho radost nad pokusem mladých neonacistů upálit romskou holčičku ze severu Moravy, nejasnosti kolem placení daní nebo jeho těžko potlačované sklony k násilí.

Lidé stojící na straně vznikající vlády budou vidět celou věc jinak a přirozeně čekají na vysvětlení, proč přesně nemůže Turek ve vládě zasednout. To jim však prezident zatím nedal a není ani jasné, jestli jeho důvody zná Andrej Babiš.