Martin M. Šimečka: Čtení Stefana Zweiga a jeho knihy Svět včerejška
Pokud dnes necítím tak akutní hrozbu jako tehdy Zweig, existují pro to jen dvě vysvětlení: buď jsem naivní, nebo nejsou znaky současného fašismu dostatečně děsivé.
Když se spisovatel Stefan Zweig v roce 1937 naposledy vrátil z Londýna do Vídně, aby navštívil svou nemocnou matku, našel své přátele v bezstarostné náladě. „Zvali se navzájem ve smokingu a ve fraku k zábavám (netušíce, že brzy budou nosit stejnokroj trestanců koncentračního tábora), pobíhali po obchodech za vánočními nákupy pro své krásné domy (netušíce, že jim je za několik měsíců vezmou a vyrabují),“ píše Zweig v knize Svět včerejška
3 minSlavme, ale svět včerejška už zpátky nechtějme.
Zweig svým přátelům nerozuměl. Žil v Londýně už od roku 1934 a odtud jasně viděl, co se blíží, ale ani o tři roky později je doma nedokázal přesvědčit. „Po dvou dnech jsem už nikoho nevaroval. Proč rozrušovat lidi, kteří se nechtěli dát rušit?“ O několik měsíců později Hitler anektoval Rakousko a stalo se přesně to, co Zweig předvídal. „Holýma rukama museli univerzitní profesoři drhnout ulice (…) třesoucím se ženám strhávali náušnice (…) nové však bylo to nestydaté potěšení z veřejného trýznění, duševní mučení, rafinované ponižování.“
Zweig se po celý život záměrně vyhýbal politice, ale možná právě proto se nenechal oklamat zdánlivou stabilitou rakouské vlády. „Příliš mnoho jsem studoval dějiny, psal o nich, než abych nevěděl, že většina se vždy okamžitě převalí na tu stranu, kde je těžiště momentální moci,“ psal. Miliony Rakušanů se po Hitlerově anexi přes noc proměnily ve fanatické nacisty.


Vzdálená hrozba
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu



















