Plamínková: Česká reakce po Lipsku – Jaký předseda je grafik – Čínská cestovka

Zpřísní vláda režim pro ruské diplomaty? Poté, co Německo v týdnu oficiálně přisoudilo Rusku odpovědnost za srpnový bezpečnostní incident na letišti v Lipsku, kde byl nalezen dron s trhavinou, se opět otevírá debata o tuzemském přístupu k ruským diplomatům. Ministr zahraničí Petr Macinka se ve středu nechal slyšet, že české ministerstvo zahraničí ve spolupráci s tajnými službami připravuje návrh, jak upravit systém notifikací ruských diplomatů tak, aby to lépe odpovídalo potřebám tajných služeb. Jak už Respekt v minulosti psal, letos v zimě bylo ve stínu ruské agrese na Ukrajině zavedeno v Evropě nové pravidlo. Pokud se chtějí ruští diplomaté v rámci Unie přesunout do jiné země, než ve které jsou oficiálně akreditovaní, musejí o tom cílovou destinaci informovat. Povinnost takzvané notifikace zavedla od 25. ledna celá sedmadvacítka (hlásit se tak musejí i českému ministerstvu zahraničí). Opatření umožňuje členským státům zavést přísnější systém. V rámci takzvané autorizace může rezort zahraničí příjezd ruských diplomatů předem schválit, nebo zamítnout. I přesto, že po tom od ledna volají bezpečnostní složky, kabinet tuto variantu dosud neschválil. Téma naposledy ministři s bezpečnostními složkami probírali začátkem července. Premiér následně ve sněmovně uvedl, že zpřísnění režimu kabinet „nechává v pohotovosti pro případ eskalace konfliktu z ruské strany“. Zda taková situace již nastala a Macinka na vládu v nejbližší době přinese návrh na zpřísnění režimu, nebo zda pracuje na jiném opatření, zatím Respektu nechce říct. Podle informací redakce ale minimálně na pondělní jednání kabinetu takový návrh nepředloží.

Oblíbená destinace Čína. Zatímco Tchaj-wan letos navštívil za velké nevole vládní většiny pouze opoziční politik, předseda Senátu Miloš Vystrčil, do Číny poletí po dvou měsících už druhý vysoký představitel kabinetu Andreje Babiše. Jak informovaly Novinky.cz, zemi po Okamurovi navštíví i „jeho“ ministr Jaromír Zůna. Šéf SPD mimo jiné serveru cestu Zůny obhajoval následovně: „Jedná se o účast na jedné z největších každoročních světových mezinárodních bezpečnostních a obranných konferencí Siang-šan v Pekingu, které se účastní i delegace z USA a západní Evropy, NATO i EU.“ Co už ale Okamura nezmínil, je fakt, že země nevysílají ministry obrany, ale ředitele kanceláří pro záležitosti Číny nebo vojenské přidělence. Podle diplomatických zdrojů argumentace Okamury jinými státy zarazila zejména Spojené státy, za které na takové jednání jezdí zástupce náměstka ministra. Ve stručnosti tedy není běžné, aby do Číny na tuto pravidelnou konferenci jezdili ministři, naopak je to spíše nezvyklé. Zůna na dotaz Respektu nespecifikoval, proč se rozhodl, že na konferenci poletí přímo on. O jeho cestě do Číny informoval nicméně členy kabinetu v pondělí ministr zahraničí Petr Macinka, se kterým podle informací redakce Zůna cestu detailně řeší. Nabízí se tak otázka, zda Zůna nebude mít v Číně bilaterální jednání kvůli zadrženému českému občanovi v Číně. Ani na tento dotaz redakce Zůna neodpověděl, Macinka pak možné jednání jeho kolegy kvůli českému občanovi nepotvrdil, ale ani nevyloučil. Šéf diplomacie dlouhodobě odmítá komentovat detailněji postup České republiky v otázce zadrženého občana, což obhajuje jeho bezpečností. Do Pekingu se v příštím roce chystá také premiér Andrej Babiš společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem.

Česko chce po Kremlu 156 milionů. Právní spor mezi českým Diplomatickým servisem a Ruskou federací o úhradu za užívání pozemků trvá již přes tři roky a vychází z historických majetkových vztahů před rokem 1989. Zatímco budovy zůstaly v majetku Ruska, pozemky pod nimi patří českému státu a bezplatný režim jejich užívání po roce 1993 zanikl. Rusko však odmítlo přistoupit na dohodu platit nájemné s tvrzením, že všech jeho 42 objektů v ČR požívá diplomatické krytí podle Vídeňské úmluvy. Diplomatický servis proto podal žalobu za bezdůvodné obohacení týkající se pozemků pod budovami, které Česko za prostory diplomatické mise neuznává. Poté, co městský, vrchní i Nejvyšší soud odmítly argumenty Ruska a potvrdily pravomoc českých soudů spor rozhodovat, bylo v srpnu 2026 zahájeno věcné projednávání sporu. Členové zahraničního výboru nyní dostali aktualizovaná čísla podložená znaleckými posudky, která ukazují, jak se vymáhaná suma v čase rozšiřovala o další objekty (včetně bývalých konzulátů v Brně a Karlových Varech) i časová období: k 31. srpnu 2026 dosáhl celkový žalovaný dluh výše 156 521 874 korun, přičemž dále roste o 2,63 milionu korun měsíčně. Soudní jednání bude pokračovat v říjnu 2026.

Předseda a grafik v jednom. To je Libor Vondráček, předseda Svobodných. Svobodní, jak známo, nejsou velká strana. A vzhledem k počtu mandátů a dohodám ani příliš bohatá strana. Proto si musí předseda často poradit sám, jak se to děje v čase předvolební kampaně do komunálních voleb – a v čase jednání Ústavně-právního výboru. Zatímco Jiří Pospíšil a Marek Benda probírali, zda má být v legislativě o zabití a týrání zvířat uvedený jen „pejsek a kočička“, nebo všechna zvířata, připravoval Vondráček pozvánku na setkání s voliči. Po skončení výboru Respektu řekl, že ho práce s grafikou před nástupem na studium práv bavila a věnoval se jí.