Ankara se Babišovi hodila do krámu. Potřebuje co nejrychleji zpochybnit Pavla, jinak ho neporazí

Fotografie z vrcholných politických akcí nejsou tím, co hýbe světem, ale nabízejí zkratky, které stojí za povšimnutí. Summit NATO v Rize v roce 2006 byl jedním z mála, kam necestovali z Česka jen prezident, ale i premiér. Václav Klaus a Mirek Topolánek měli tehdy velmi špatné osobní vztahy, na závěrečné „rodinné“ fotografii účastníků stojí přesto vedle sebe a vzkazují domů, že na summitu můžeme mít dva politicky silné reprezentanty, ale české národní zájmy jsou pouze jedny.

O dvacet let později na jednání politických špiček států NATO v Ankaře odcestovali opět dva vrcholní státníci, ale do světa, a hlavně do Česka se rozletěla úplně jiná zpráva. Andrej Babiš z nejasných důvodů odmítl všechny žádosti Petra Pavla o koordinační schůzku, přímo na summitu médiím oznamoval, jak se s hlavou státu nebaví, a na hromadné fotografii stojí oba muži co nejdál od sebe. Demonstrují, jak mají k sobě politicky či lidsky daleko? Že hájí každý jiné zájmy? Které jsou ty „národní“, tedy ty správné? A sledujeme pouhou kolizi vztahů, nebo něco skutečně vážného?

Mířil mnohem dál

Ještě před hledáním odpovědí jedna dobrá zpráva: Česko i za vlády triumvirátu Babiš–Okamura–Macinka nadále patří mezi státy NATO a slibuje dodržet spojenecké závazky. To za situace, kdy ve vládní koalici sedí odpůrci naší západní orientace, není špatné připomenout.