K dronům! Česko debatuje o vojně jako o kulturní válce, Litva připravuje mladé na skutečný konflikt
Naučit své občany používat bezpilotní letouny je opakem toho, jak se ohledně připravenosti občanů diskutuje a jedná u nás
České debaty ve veřejném prostoru jsou poměrně často a v řadě témat dost předvídatelné. Třeba u otázky povinné vojenské služby lze docela dobře odhadnout, jak bude probíhat. Přijde politik a řekne, že mladí dnes už nic nevydrží a je nutné vrátit vojnu, aby se zocelili. Část mu odpoví, že na to nejsou kapacity nebo že to není nutné. Část naopak souhlasí, ale dodá, že teď je třeba se v armádě soustředit na jiné věci. Po pár dnech pak debata vyšumí a jede se dál.
Zatím poslední takové kolečko odstartovali Motoristé sobě ústy svého předsedy Petra Macinky. V březnu sdělil, že by jeho strana ráda prosadila tříměsíční výcvik povinný pro muže od 19 let a pro ženy pak dobrovolně. „Naučí vás třeba základy první pomoci, dá vám disciplínu, fyzickou přípravu, poodkryje základní používání zbraní, základní taktiku a tak dál. Bude to mít vliv na psychickou odolnost mladé populace,“ popsal Macinka s tím, že by pak „mladí lidé netrpěli klimatickou tísní či pochybnostmi o vlastním pohlaví“. Odhadl, že program by v základu vyšel na 20 miliard korun.


Téma připravenosti nejen vojáků, ale i širší společnosti na možný vojenský konflikt je s ohledem na ruskou agresi a celkovou změnu geopolitické situace bezesporu zásadní. Měli bychom o něm vést seriózní debatu bez genderových narážek, které jsou u nás často prostředkem boje o voliče. A ideálně s tím, že výsledkem je celospolečenský konsenzus. Tak jako je tomu v severských a pobaltských zemích.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu