Zuzana Čaputová: Meditace je naprosto obyčejná věc. Byla mi však kotvou v náročných obdobích života

„Když mluvím o meditaci jako o technice, mluvím zároveň o tom, že se meditace v žádném případě nevylučuje ani s vírou v Boha, ani s křesťanstvím, ani s jiným náboženstvím,“ říká bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Přiznává, že lidé mají zájem o její myšlenky a zkušenosti, ale ona má pocit, že musí být potichu, aby měla co říct. „Meditace mi pomáhala unést moc, nenávist a zároveň popularitu.“ 

Nápad udělat s vámi rozhovor o meditaci vznikl během vaší debaty na festivalu Atmosféra. Tam jste zmínila, že meditujete už osmnáct let. Jaké byly vaše začátky? Dokážete si vzpomenout na konkrétní moment, kdy jste si uvědomila, že meditace je pro vás zajímavá či důležitá?

Napadá mě jedna myšlenka, kterou jsem četla velmi dávno, že na začátku každé cesty do hlubin duše je jedno jediné slovíčko – a to: „Pomoc!“ Na začátku je volání o pomoc. Když jsem byla náctiletá, snažila jsem se hledat kotvy, které život prohloubí, stabilizují ho, dají větší míru jistoty. V období dospívání začal můj zájem o různá učení a ismy, jakož i zájem o psychologii a filozofii. Hledala jsem něco, co je pevné či co alespoň poskytuje pocit pevnosti, něco, na co se lze napojit, s čím rezonujeme. Neboť kdyby člověk neměl ve svém nitru tentýž zdroj nebo tón, tak to vlastně neslyší. Ani v knihách, ani v rozhovorech. 

Čili ona prvotní inspirace byla spíše přes texty a knihy než přes nějakého blízkého člověka, který by meditoval.