Dokážeme to. Navzdory optimismu Andreje Babiše

Když premiér země přečte do kamery monotónním hlasem text z čtečky, může divák ztratit pozornost, ale při novoročním projevu Andreje Babiše to až tak moc nevadilo. Jeho několikaminutová řeč se dá shrnout do tří vět: Konečně jsme poznali hrdiny této země. Abychom se dostali z krize, musíme se zadlužit, ale jistě to rychle napravíme. A očkování zvládneme.

Autorovi připomněl projev Andreje Babiše starou píseň Jiřího Šlitra o tom, co měl k „dnes“ obědu – v songu slavný skladatel vyjmenuje řadu pochutin.  Andrej Babiš nám sdělil něco podobného o současných hrdinech covidové krize. Jsou jimi v podstatě všichni od lékařů přes hasiče, policisty a šičky roušek po organizátory onlinových přenosů kulturních akcí - a ještě mnoho dalších. Mnoho občanů Česka se skutečně zachovalo v krizi naprosto skvěle. Ale od Babiše vyznělo postupné a dlouhé vyjmenovávání profesí a životních rolí spíš jako předvolební kampaň: vyjmenoval pro jistotu všechny občany, protože každý hlas se počítá.

Země prožívá v těchto dnech nebývalý atak covidových onemocnění, zdravotnictví se blíží kolapsu, PES je skoro na stovce a nezdá se, že by si odpovědní politici a odborníci věděli rady. Debatuje se o očkování, ale většina „Babišových hrdinů“ pochybuje, že by stát zvládl jeho logistiku, a Babišův monotónní, rádoby optimistický projev je o úspěšnosti vakcinace s největší pravděpodobností nepřesvědčí.

Patříme mezi tři evropské státy, které mají na hlavu nejvíc nemocných, uzavíráme světovou dvacítku v absolutním počtu nemocných a začínáme se dotahovat do špičky v zemřelých na počet obyvatel. Ve spásné vakcinaci jsme v organizaci i proočkování naopak na chvostu. Andrej Babiš to bezesporu ví. Rozhodl se však pro projev a způsob přednesu, který stěží může vzbudit optimismus ve schopnost státu tuto situaci řešit.

Naštěstí tu skutečně máme hrdiny - občany. Bez špetky ironie jsou jedinou nadějí, že očkování, prevence a vůbec lékařská péče dopadne dobře.