Miroslav Kalousek evidentně nemá svého Campbella

Když se ten den jako obvykle začetl britský premiér Tony Blair do novin, po chvíli vybuchl vztekem. To, co ho tolik rozčílilo, nebyl peprný komentář tepající jeho politiku, ale běžná karikatura, jež si z něj utahovala.
Blair si okamžitě předvolal svého mediálního čaroděje a poradce v jedné osobě Alistaira Campbella a po pěti minutách běsnění mu přikázal poslat do dotyčných novin premiérskou polemiku s karikaturou. „Tony, jdi si lehnout, ráno to uvidíš jinýma očima,“ opáčil mu Campbell, jak později Blair popsal ve své vzpomínkové knize. „Premiér Británie přece s karikaturami nepolemizuje.“

Zda byl tehdy Blair pod vlivem alkoholu, s nímž jeden čas zápasil, nevíme. Jisté ale je, že měl kolem sebe lidi, kteří uměli korigovat jeho indispozice. Emocionální i ty alkoholové. S emocemi ani hladinkou totiž dost dobře nelze vládnout. Chápal to i Blair, proto tehdy Campbella poslechl i v jiných situacích (a z „dikobrazového“ vzteku se skutečně šel vyspat).

Český ministr financí Miroslav Kalousek, který ve čtvrtek podle všeho silně posílený alkoholem rozdával rozhovory jako na běžícím pásu, evidentně svého Campbella nemá. Což je ovšem značné riziko pro náročné administrování země. Opít se totiž může každý, i šéf státní kasy. Měl by ale pochopit, že když už k tomu dojde, má si na den dva vzít volno, vypnout si telefon a dát se dohromady. Jinak se z řízení státu stává nebezpečná ruleta v rukách dekoncentrovaného muže.