Nejlidnatější africká demokracie volí mezi chaosem a nadějí pro celý region

Pokud se potvrdí předpovědi demografů, a ty se slušnou pravděpodobností potvrdí, pak v roce 2050 bude v západoafrické Nigérii žít 400 milionů obyvatel. Zhruba tolik, kolik tou dobou ve zhruba čtyřikrát rozlehlejších Spojených státech. Tento banální výhled do budoucnosti naznačuje význam prezidentských a parlamentních voleb, které se v sobotu konaly v nejpočetnější africké zemi. Pokud totiž převezmou zemi schopní politici a upevní se tamní demokratické struktury, může se Nigérie stát motorem celého kontinentu. Pokud však převáží rozkladné síly, bude to znamenat problém s dosahem i daleko od rovníku. 

Sobotní volby z jednoho úhlu dávají naději. Jsou nejvíce otevřené od konce vojenské diktatury v roce 1999 - a zvláště mladá generace podle dostupných reportáží sází na hlasovací urny a netouží po silné autoritářské ruce. Prvně také nekandiduje žádný bývalý prezident či bývalý vojenský diktátor. Dosluhující prezident Muhammadu Buhari, jenž byl prvně zvolen před deseti lety, totiž býval vojenským vládce v 80. letech.

Už některé zprávy z volebního víkendu však zároveň ukazují náročnost správy této dynamické, současně konflikty a korupcí rozežírané země. Dva dny po volbách jsou sečteny výsledky jen ve třech z šestatřiceti provincií. Nový volební systém předpokládal, že se v zájmu transparentnosti ihned po sečtení na web nahrají výsledky ze 177 tisíc volebních místností-  ale 24 hodin po zavření volebních místností se to povedlo jen u třetiny z nich. Na mnohá místa včas nedorazili pracovníci volební komise a hlasování se výrazně protáhlo. V megalopoli Lagosu pak gang u jedné volební místnosti za pomoci střelby rozehnal čekající voliče a hlasovací urnu ukradl.  

Největší voličskou kohortu tvoří zmínění mladí voliči - deník Financial Times v reportáži o mladých Nigerijcích uvádí, že nejčastějším povoláním mezi registrovanými voliči je “student”. Tito mladí voliči, a zvláště ti žijící ve velkých městech na jihu země, podle průzkumů sázejí na Petera Obiho, jenž se stal velkým překvapením letošní kampaně. Nepatří ani k jedné ze dvou velkých politických stran, které určovaly politiku v zemi od přechodu k demokracii. Podnikatel a bývalý guvernér Obi kandiduje za labouristy, slibuje více vládní odpovědnosti, hospodárnost, skromnost, méně byrokracie - a dokázal vyhrát v Lagosu, hospodářském těžišti Nigérie. 

Mladí lidé jsou frustrovaní výkonem zavedených dvou stran, který symbolizuje končící Buhari. V jistou chvíli byla tak neviditelný, že se rozšířila fáma o jeho skonu a o tom, že zemi vládne jeho dvojník – a Buhari tuto fámu musel vyvracet. Ani nynější kandidát za vládní stranu All Progressives Congress, sedmdesátiletý bývalý guvernér Lagosu Bola Tinubu, nedisponuje nejpevnějším zdravím. Třetím silným kandidátem je pak Atiku Abubakar, který na prezidenta kandiduje už pošesté. 

Na výsledek hlasování si ještě musíme počkat a nelze vyloučit, že zemi prvně čeká i druhé kolo. Vítězem se stane kandidát s největším počtem hlasů, který současně získá alespoň 25 procent hlasů v alespoň dvou třetinách nigerijských provincií. Cílem je, aby byl nový prezident akceptován na křesťanském jihu i muslimském severu. 

Vítěze každopádně čeká hodně práce. Na severu působí militantní islamisté z Boko Haram a dalších skupin, v jiných částech země dochází ke střetům mezi pastevci a usedlými zemědělci. V minulých letech prudce přibylo banditismu a únosů s cílem vymoci si na rodinách zajatců výpalné. Naposledy rychle vzrostly ceny pohonných hmot a potravin. Ale i tento úkol se může podařit: Nigérie je současně dysfunkční i energetickou zemí s velkým potenciálem. Tomáš Lindner

Evropská komise chce finančně podpořit nezávislé ruské novináře, projekt by se podle místopředsedkyně komise Věry Jourové mohl jmenovat Rádio svobodné Rusko. Saúdská Arábie oznámila, že pošle Ukrajině humanitární pomoc v hodnotě 400 milionů eur, a saúdskoarabský ministr zahraničí navštívil Kyjev. Ředitel CIA William Burns uvedl, že spojenectví mezi Ruskem a Íránem nabírá „na znepokojivých obrátkách“. Rusko podle Burnsových informací nabízí Íránu pomoc v rozvoji jejich raket výměnou za dodávky vojenské techniky. Bývalý ministr zdravotnictví Jan Blatný, který během pandemie v čele resortu nahradil Romana Prymulu a zavedl index PES, nastoupil jako primář do nemocnice v Borech v Bratislavě. Papež František navštíví Maďarsko. Na Liberecku by mohla vyrůst největší fotovoltaická elektrárna v Česku, pokud se kraj rozhodne zastavět celou plochu bývalého letiště Hradčany na Ralsku. Britský premiér Rishi Sunak se sejde s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen a budou jednat o dohodě o severoirském protokolu. Odcházející kancléř Vratislav Mynář si nechával na svůj pozemek v Osvětimanech dovážet zadarmo stromky od firmy Školky - Montano z Přerova nad Labem, která dostala milionovou zakázku od lánské Lesní správy. Podle firmy jde o náhodu, Mynář se před dotazy novinářů uchýlil na Hrad, kam za ní nemohou. U italských břehů ztroskotala loď s migranty, panují obavy, že zemřelo více než sto lidí. Statisíce lidí v Mexiku protestují proti snaze vlády oslabit fungování Národního volebního institutu dohlížejícího na průběh voleb. Floridský guvernér Ron de Santis vydává knihu The Courage to be Free (Odvaha ke svobodě), což američtí politici dělávají před tím, než oznámí kandidaturu na prezidenta.

Newslettery a nový informační servis si můžete objednat k odběru na adrese https://www.respekt.cz/newslettery

Předchozí vydání najdete na webu respekt.cz v rubrikách Informační servis a Newsletter