Informační servis

Od pátečních 12 hodin se zcela uvolnilo cestování mezi Českem, Rakouskem a Maďarskem, rozhodla na mimořádném jednání rozhodla vláda. Jednání s Německem dále pokračují, Češi se mohou z Německa od 12:00 vracet bez povinnosti testu na koronavirus. Na německé straně ale dále trvají stávající omezení, tamní vláda chce koordinovat otevírání svých hranic i s dalšími sousedy. Vláda také rozhodla, že letadla ze zemí Evropské unie mohou přistávat na všech letištích v Česku. Ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že další vlnu uvolnění očekává k již dříve avizovanému 15. červnu. Ačkoli Česko tedy uvolnilo možnost vycestování, je nutné, aby lidé sledovali informace ze států, kam míří. V pondělí k tomu začne fungovat interaktivní mapa na stránkách Černínského paláce.

Omezení pro cesty na Slovensko byla zrušena od čtvrtka. Z okolních zemí zatím zvláštní režim zachovává Polsko. Varšava dosud neuvedla ani orientační termín, kdy s otevíráním počítá. Čeští občané mohli až dosud bez povinnosti předkládat negativní test na koronavirus navštívit Slovensko, Rakousko a Maďarsko, museli se ale do 48 hodin vrátit zpět. Česko původně plánovalo uvolnit cestování od 15. června. Brusel po jednání unijních ministrů vnitra oznámil, že velká většina států EU chce otevřít hranice uvnitř Unie do 15. června; již na konci června by pak mohl opět plně fungovat schengenský prostor. Otevření vnějších hranic společenství by mohlo přijít v červenci.

Česko vyhostilo dva ruské diplomaty v souvislosti s kauzou údajné hrozby českým komunálním politikům jedem ricin. Kauza byla smyšlená a byla důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví v Praze, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.  „Celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal cíleně BIS smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Způsobil tak kromě zbytečného vytížení našich bezpečnostních složek další komplikaci v česko-ruských vztazích a poškození dobrého jména Ruské federace v České republice,“ řekl novinářům premiér Andrej Babiš (ANO) , který věc oznámil společně s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD).

Podle premiéra Česko jako svrchovaný stát nemůže tolerovat podobné akce na svém území. Proto přistoupilo k vypovězení dvou ruských diplomatů. Babiš také poděkoval BIS za výbornou práci, když dokázala případ rychle rozkrýt. Podle Petříčka se diplomacie snažila záležitost vyřešit diskrétně a od počátku komunikovala s ruskou stranou. Ale diplomatické řešení nebylo nakonec možné - i s vědomím očekávaných recipročních kroků. Podle Ruského velvyslanectví v ČR je vyhoštění nepřátelským krokem, který byl od počátku založen na nepodloženém obviňování v médiích. V reakci na původní zprávu, že právu, že do Česka přicestoval ruský diplomat s ricinem, dostali policejní ochranu pražský primátor Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář  a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný. Všechny tři tyto komunální politiky Moskva kritizuje kvůli jejich „protiruským“ krokům.

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem nebylo v souladu se zákonem. Pražský městský soud tak rozhodnutí zrušil a věc vrátil prezidentovi k dalšímu řízení. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova. Verdikt je pravomocný. Prezidentův právník Marek Nespala novinářům řekl, že pravděpodobně podá kasační stížnost a že si nemyslí, že by Zeman Ošťádala na základě rozsudku jmenoval.

Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentující nejvyšší, i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.
„Prezident posuzuje správnost postupu vedoucího ke jmenování profesorem, nikoliv však vhodnost kandidátů jako takových. Tato pravomoc náleží vysoké škole,“ zdůraznila předsedkyně senátu Ludmila Sandnerová. Zeman podle ní zasáhl do autonomie UK. Právě škola nese odpovědnost za volbu kandidátů, nikoliv prezident. Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta z UK a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické.

Ve Spojených státech se objevilo další video zachycující policejní brutalitu. Ve čtvrtek bylo zveřejněno na internetu a zachycuje, jak dva policisté v Buffalu v americkém státě New York  shodili na zem 75letého muže. Násilí se odehrálo při protestech, které propukly po usmrcení černocha George Floyda bělošským policistou v Minneapolisu a pokračují už desátým dnem. Policisté v Buffalu byli zatím postaveni mimo službu. Video natočil zpravodaj místní rozhlasové stanice WBFO a umístil ho na twitter. Snímek zachycuje vysokého bělocha, který se blíží k postupujícím těžkooděncům. Jeden policista do něj následně strčí obuškem a druhý rukou a muž spadne na záda. Poté je slyšet prasknutí a muži začne téct z rány na hlavě krev.

„Video mne hluboce znepokojilo,“ uvedl starosta Buffala Byron Brown. „Po dnech pokojných protestů a několika jednáních, která jsem měl s policejním vedením a zástupci veřejnosti, je tato událost deprimující.“ Oběť je ve vážném, ale stabilizovaném stavu v nemocnici. Na videu je vidět, jak většina policistů dál postupuje kolem muže ležícího na zádech. Strážník, který do něj strčil obuškem, se nad ním začal sklánět, než mu kolega naznačil, aby šel dál. V pozadí je slyšet, jak někdo přivolává zdravotníky, již následně pomohli muži do sanitky. Policie poté uvedla, že senior utrpěl zranění, jelikož zakopl a spadl. Protesty v USA vypukly poté, co Floyd zemřel 25. května po policejním zákroku. Policista Derek Chauvin mu při zatýkání klečel bezmála devět minut na krku. Nyní čelí obvinění z vraždy.

Sněmovna se distancovala od nedávných výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích. Podle poslanců nejsou postojem Sněmovny.  Shodly se na tom na návrh STAN všechny frakce s výjimkou komunistů. Filip již dříve pochybení odmítl. Sněmovna také na podnět Romana Kubíčka (ANO) vyzvala Filipa, aby jako ústavní činitel důstojně reprezentoval Českou republiku a tradice její státnosti. Filip je prvním místopředsedou Sněmovny. Její předseda Radek Vondráček (ANO) již dříve v rozhovoru s Aktuálně.cz nevyloučil, že by mohl být sesazen z této funkce, pokud by se situace opakovala.

ODS neúspěšně požadovala, aby Sněmovna vyzvala Filipa k omluvě. Uspěla ale s výzvou, aby se Ruská federace v souladu se vzájemnou smlouvou lépe starala o hroby legionářů. Dolní komora rovněž deklarovala, že legionáři se zásadním způsobem zasloužili o vznik samostatného svobodného a demokratického Československa, což podpořili i komunisté. Filip v polovině května v rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky. Současně kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6. Předseda komunistů zprvu své výroky hájil, ale později naznačoval, že nebyli ruskými novináři interpretovány zcela věrně.

Tým, jehož součástí jsou i čeští vědci, detailně zmapoval, jak vzniká kov. Vědci popsali přechod ke „kovovému chování“ na molekulární úrovni. Může to být další krok k přípravě kovové vody. Studii o výzkumu publikoval prestižní časopis Science.  Pro kov jsou charakteristické volné elektrony, které způsobují velkou elektrickou vodivost. Skupině vědců z Česka, Německa a Spojených států se nyní podařilo na molekulární úrovni ukázat, jak přesně z původně vázaných elektronů vzniká kovový vodivostní pás.

„Představte si třeba drát, kde jsou elektrony, které tím drátem tečou. My teď máme krásný, modelový systém, kde se to na začátku chová jako izolátor, žádné elektrony tam netečou. Přidáme alkalický kov a najednou ty elektrony propojí a vytvoří to, čemu říkáme vodivostní pás. Vznikne nám kovové chování,“ popsal chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie. K současnému objevu podle jeho slov vedla několikaletá cesta. Zásadní na ní bylo využití kapalného amoniaku.