Informační servis

Omezení volného pohybu po celé České republice, které je jedním z opatření proti šíření nového typu koronaviru v zemi, dnes kabinet opětovně prodloužil do 11. dubna. Opatření platí od 16. března, vláda ho naposledy prodloužila do středy 1. dubna. Rozšířila ho tehdy rovněž o ustanovení, podle kterého nemají lidé na veřejně dostupných místech tvořit skupinky a být nejvíce ve dvou. Lidé mají podle nařízení, které má formu mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, omezit kontakty s dalšími osobami na nezbytně nutnou míru a pobývat na veřejně dostupných místech maximálně ve dvou. Lidé by také měli zachovávat při vzájemném kontaktu alespoň dvoumetrový odstup, pokud je to možné. Česko bylo v polovině března po Itálii, Španělsku a Rakousku čtvrtou evropskou zemí, která přistoupila kvůli koronaviru k omezení pohybu obyvatel. Opatření o několik dní později doplnil zákaz vycházení bez zakrytí nosu a úst. Úřady před posledními dvěma víkendy také důrazně doporučovaly lidem zákaz volného pohybu dodržovat a omezit návštěvy chat a chalup.

Úřady zároveň začínají testovat novou, efektivnější metodu identifikace osob potenciálně nakažených koronavirem. Pokud infikovaný pacient udělí souhlas se zpracováním dat, budou mít hygienici možnost využít údaje mobilních operátorů a bank k tomu, aby zjistili, kde se v posledních pěti dnech pohyboval a s kým přišel do kontaktu. Osoby, s nimiž se nakažený setkal, bude možné na riziko nákazy upozornit, doporučit jim izolaci, a v součinnosti s armádou za nimi vyslat zdravotníky, kteří je otestují.  Na experiment s novým způsobem trasování nakažených má dohlížet dosavadní šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula, proto se této funkce vzdal a vláda do ní v pondělí zvolila vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Na straně armády má testování chytré karantény velet brigádní generál Petr Procházka. Za technologickým řešením chytré karantény stojí součinnost ministerstva zdravotnictví se soukromou technologickou firmou Keboola, která spravuje a pomáhá interpretovat takzvaná velká data bankám a pojišťovnám.

Americký prezident Donald Trump dal na doporučení odborníků-epidemiologů a rozhodl se prodloužit opatření zavedená s cílem zpomalit šíření nového koronaviru přinejmenším do konce dubna. Země očekává vrchol epidemie během dvou týdnů, přičemž příznivější scénář, jenž je navázaný na federální doporučení o omezení sociálních kontaktů, zatím počítá se zhruba 200 tisíci oběťmi na životech. Pokud by platnost doporučení kvůli znovunastartování ekonomiky vypršela již v pondělí , jak Trump slíbil, o život by mohly přijít 2,2 milionu Američanů. „Není nic horšího než vyhlásit vítězství předtím, než je  dosaženo,“ uvedl Trump.

Spojené státy jsou v současnosti zemí s nejvyšším počtem nakažených na světě, jejich celkový počet přesáhl 144 tisíc a nemoc Covid-19 si vyžádala téměř 2 500 životů. Přístup úřadů i odmítavý postoj amerického prezidenta zpomalil národní přípravy na pandemii. Nejhorší situace v USA je v ohnisku nákazy, ve státě Washington, a v New Yorku. Tam začaly kolabovat nemocnice a podle výpovědi lékařů nedostačuje kapacita márnic. Ve městě také do týdne dojdou zásoby těch nejkritičtějších zdravotnických pomůcek včetně ventilátorů, řekl starosta Bill de Blasio. Tamní guvernér Andrew Cuomo oznámil 237 nových úmrtí na nákazu koronavirem, počet obětí v oblasti tak vzrostl na 965. Počet nakažených za uplynulý den stoupl o 7195 na 59 513.

Podle aktuálních dat ÚZIS je v Česku 2878 prokázaných případů nákazy onemocněním COVID-19, 11 lidí se uzdravilo a 17 zemřelo. Počet provedených laboratorních testů je téměř 43 500. Podle nového informačním webu, který vytvořil  tým programu Digitální Česko a Národní agentury pro komunikační a informační technologie NAKIT, je tak nyní 265 případů nákazy. což nás řadí na 16. místo v Evropské unii. Nejvíce případů má v tomto pohledu půlmilionové Lucembursko s 3115 případy na milion obyvatel. Následuje téměř padesátimilionové Španělsko se 1713 případy a šedesátimilionová Itálie s 1616 případy na milion obyvatel.

V počtu testů přepočteném na milion obyvatel je Česko s 4062 testovanými na sedmém místě v EU. Tabulku vede Slovinsko s téměř 10 000 testy na milion obyvatel, následuje Estonsko, Lotyšsko, Itálie, Německo a Rakousko. Ve statistice obětí koronaviru v přepočtu na milion obyvatel patří  první místo v EU Itálii se 178 úmrtími, na druhé příčce je Španělsko (146). Česko je se dvěma mrtvými na milion obyvatel na 20. místě a zároveň na 18. místě z hlediska vyléčených pacientů. V celosvětovém srovnání je pak Česko na 38. místě v počtu případů přepočtených na milion obyvatel, na 14. místě v počtu testů na milion obyvatel a na 46. místě v počtu obětí na milion obyvatel.

Ministerstvo školství hledá způsoby, jak administrativně i logisticky ulevit školám zasaženým plošným přerušením výuky, k němuž došlo 11. března. Jedním z navrhovaných řešení by měla být úprava podmínek přijímacích zkoušek na vysoké školy, které by mohly proběhnout po internetu, stejně jako státní zkoušky a obhajoby disertačních prací. ČTK uvedla, že ministerstvo školství vypracovalo návrh zákona, podle nějž by se přijímací zkoušky na vysoké školy mohly konat prezenčně nejdříve 15 dní po jejich znovuotevření.

Školy by podle také mohly prodloužit akademický rok, přičemž by studentům neúčtovaly poplatky např. za příliš dlouhé studium. Podmínkou legitimity dálkového přezkoušení by byla nutnost pořídit nahrávku a uchovat ji po dobu pěti let, během nichž by byly dostupné orgánům veřejné moci - zkoušení totiž musí naplnit podmínku veřejnosti a mělo by proběhnout komisionálně. Náklady související se změnou by měly pokrýt rozpočty ministerstva školství a ministerstva sociálních věcí.

Česká gerontologická a geriatrická společnost, Asociace poskytovatelů sociálních služeb, zdravotnické odbory, nadace i experti z vysokých škol v pondělí vyzvali vládu, aby po fiasku se zajišťováním ochranných pomůcek pro obyvatele i zaměstnance domovů pro seniory zajistila alespoň plošné testování na koronavirus. Podle odborníků je v domovech pro seniory či pacienty s demencemi stále „kritický nedostatek“ ochranného materiálu, který v několika případech vedl k nekontrolovanému šíření nemoci mezi lidmi, kteří jsou nemocí Covid-19 ohroženi nejvíce. Podle dostupných informací se nákaza dosud objevila přinejmenším v šesti seniorských domovech, geriatrické oddělení Léčebny dlouhodobě nemocných v pražské Thomayerově nemocnici hlásí 25 nakažených z celkového počtu 28 hospitalizovaných.

Odborníci žádají, aby se testy mezi starými lidmi opakovaly přinejmenším každé dva týdny a kabinet by měl urychlit dodávky ochranných pomůcek. „Je obtížné chránit druhé bez ochranných prostředků. Je obtížné chránit pracovníky i klienty, pokud není možné dosáhnout testování," uvedli zástupci organizací a akademici v prohlášení. Fatální zpoždění v ochraně seniorů i personálu domovů údajně způsobilo rozhodnutí zásobovat sociální služby až v druhé vlně distribuce ochranných pomůcek. Podle ČTK domovy pro seniory a postižené mohou od pondělí přijímat nové klienty pouze v případě, že mají negativní test na koronavirus. Poté je musí dát na dva týdny do samostatného pokoje. Stejná pravidla platí i pro obyvatele zařízení, kteří se vracejí z nemocnic.

Odložené letní olympijské hry v Tokiu se v příštím roce uskuteční od 23. července do 8. srpna. Oznámili to japonští organizátoři po dohodě s představiteli Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Nový termín akce odložené kvůli pandemii koronaviru se našel šest dnů po rozhodnutí poprvé v historii hry přesunout. Největší sportovní svátek planety se uskuteční ve stejném letním termínu - letos měla olympiáda začít v pátek 24. července a skončit v neděli 9. srpna. O tom, že kvůli globální krizi způsobené nemocí COVID-19 byly hry poprvé v historii přeloženy, informoval MOV minulý týden v úterý. Ačkoli se spekulovalo o možném přeložení na jarní měsíce, termín nakonec zůstal zachován. Navazující paralympiáda se v Tokiu uskuteční od 24. srpna do 5. září 2021.

Například v červnu by olympijské hry kolidovaly s fotbalovým mistrovstvím Evropy, které koronavirová pandemie rovněž odložila o rok (šampionát bude od 11. června). „Harmonogram her je klíčový pro jejich přípravu,“ řekl předseda organizačního výboru Joširo Mori. Dodal, že při zachování letního termínu budou mít sportovci více času na dokončení kvalifikací. Těch, kdo si již stihli postup do Tokia před zastavením dění kvůli koronaviru vybojovat, je 57 procent. Letní termín by sice kolidoval s mistrovstvím světa v atletice, ale to v pondělí které mezinárodní federace přeložila na rok 2022. Odklad her bude stát jen samotné Japonsko podle prvních odhadů 641 miliard jenů (asi 147 miliard korun). Olympijský oheň, jenž byl zažehnut v řecké Olympii 12. března bez účasti diváků, po celou dobu už v Japonsku zůstane.