Informační servis

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka v rozhovoru s ČTK prohlásil, že největší hrozby pro Česko jsou kybernetický zločin, islamistický terorismus a ruská a čínská špionáž. Na základě indicií z okolních zemí také předpověděl, že se jeho služba bude v blízké budoucnosti muset více zabývat i pravicovým a levicovým extremismem.

V odkazu na výroky Miloše Zemana, který BIS v minulosti znevažoval kvůli tomu, že mu její zjištění komplikovaly jeho politiku, především jeho náklonnost k Rusku a Číně, Koudelka řekl, že vyjádření politiků důvěryhodnost BIS u zahraničních partnerů a spojeneckých tajných služeb nijak nepoškozuje. “Naše spolupráce musí být profesionální, je založená na vzájemné důvěře a taky na osobních vazbách,” prohlásil ředitel BIS.

Ve vedení Ředitelství silnic a dálnic, které má na starosti výstavbu silniční a dálniční sítě, končí Pavol Kováčik. Ve funkci byl od května, odchází na vlastní žádost ze zdravotních důvodů. ŘSD zatím povede Radek Mátl, který v organizaci už ve vysoké funkci působí. Ministerstvo dopravy, pod které ŘSD spadá, také oznámilo, že Ředitelství se z příspěvkové organizace změní na “společnost fungující v tržním prostředí” - tedy s největší pravděpodobností na akciovou společnost.

Podle ministra Vladimíra Kremlíka (za ANO) tak bude moct ŘSD pracovat pružněji, bude díky tomu průhlednější jeho financování a svým pracovníkům bude moct nabídnout vyšší platy - dnes je ŘSD jakožto příspěvková organizace omezené mzdovými tabulkami.

Vysocí bruselští představitelé ujistili nového britského premiéra Borise Johnsona, že jím navrhované změny v brexitové dohodě jsou pro Unii neakceptovalené. Stále tak platí unijní postoj, že dohoda, kterou dojednala jeho předchůdkyně Theresa May, je “nejlepší a jediná možná”.  Johnson slibuje svým spoluobčanům, že se mu z brexitové dohody podaří odstranit takzvaný backstop, pojistku, že na irském ostrově nevznika tvrdá hranice mezi Irskem a Severním Irskem.

Podle hlavního vyjednavače za Unii Michela Barniera to však nebude možné, jedinou alternativou je žádná dohoda. Což tvrdí  také sám Johnson, který mluví o tom, že Británie se musí připravit i na možnost takzvaného tvrdého brexitu. Jehož důsledky a dopady jsou přitom na obou stranách - jak Unie, tak Británie - jen obtížně předvídatelné. Britská média tak plní spekulace o předčasných parlamentních volbách i blížícím se konfliktu mezi Londýnem a Bruselem.

Ve Spojených státech se rozhořel spor o trest smrti. Vláda prezidenta Donalda Trumpa ukončila šestnáct let trvající přestávku v exekucích zločinců odsouzených federálními soudy - a ministr spravedlnosti William Barr oznámil, že pět odsouzených bude popraveno. Popravy jsou naplánované na přelom roku. Rozhodnutí federální vlády tvrdě kritizují lidskoprávní organizace a opoziční demokraté.

Zároveň rozhodnutí není překvapivé - Trump je zastáncem poprav, je proto spíš s podivem, že konec neformálního federálního moratoria přišel tak pozdě. Na státní úrovni jsou popravy legální v 29 amerických státech, nejvíce zločinců bylo popraveno v Texasu, přesně 561. Nejvíc odsouzenců k smrti je ve vězeních v Kalifornii, ale ta od roku 1976 vykonala třináct poprav a od roku 2006 tam nikdo popraven nebyl.

Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahuje jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Události jako malá doba ledová se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal server BBC. Když výzkumníci prozkoumali klimatickou historii naší zeměkoule za poslední staletí, všimli si několika zásadních období. Ta se pohybovala od takzvané římské teplé periody, která trvala od roku 250 do roku 400 našeho letopočtu, po slavnou malou dobu ledovou, kdy teploty od 14. století na několik stovek let poklesly.

Tato období byla považována za důkaz toho, že se svět oteplil a ochladil za poslední staletí několikrát a že oteplování zaznamenané od začátku průmyslové revoluce je pokračováním vzorce a není potřeba se jím znepokojovat. Tři nové studie však ukazují, že tato argumentace nestojí na pevné půdě. Vědecké týmy zrekonstruovaly klimatické podmínky, jež se na Zemi vyskytovaly za posledních 2000 let. Údaje získali ze zástupných záznamů o změnách teplot, například z letokruhů, korálů či usazenin v jezerech. Zjistili, že žádné z období změn teploty se neprojevilo v globálním měřítku.

V Uherském Hradišti odstartoval 45. ročník festivalu Letní filmová škola. V příštích devíti dnech se bude promítat zhruba 200 celovečerních filmů. Akreditaci si už předem koupilo přes 5000 lidí, dalších 5000 vstupenek si návštěvníci koupili na jednotlivé akce. Hlavní pozornosti se na festivalu dostane české a slovenské kinematografii.

Cenu Asociace českých filmových klubů, která se na festivalu každý rok udílí, letos dostane český režisér Hynek Bočan, jeho polský kolega Lech Majewski a slovenský herec Milan Lasica. Oceněným zástupcem filmových klubů bude Jaroslav Mužíček, který vedl filmový klub v podkrkonošské Nové Pace.