Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Schůzka se Zemanem se možná odloží kvůli bruselskému summitu

Šéf ČSSD Jan Hamáček s předsedou ANO Andrejem Babišem • Autor: Milan Jaroš
Šéf ČSSD Jan Hamáček s předsedou ANO Andrejem Babišem • Autor: Milan Jaroš

Kvůli prodloužení summitu Evropské unie do úterý se premiér Andrej Babiš pokusí dojednat odklad své úterní odpolední schůzky v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem, které se má účastnit též předseda ČSSD Jan Hamáček. Pokud odklad nebude možný, odletí z Bruselu před koncem jednání. Babiš chce v Lánech prezidenta přesvědčit, aby po více než měsíci vyhověl návrhu na odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Jeho výměnu za místopředsedu ČSSD Michala Šmardu, se kterou Zeman otálí, označila koaliční sociální demokracie za jednu z podmínek pokračování svého působení ve vládě.

Jako jednu z možností uspíšení řešení zmiňovali zástupci ČSSD i podání kompetenční žaloby na prezidenta, Babiš však takovou variantu odmítá. Hamáček v pondělí zopakoval, že pokud by sociální demokracie nemohla rozhodovat o tom, kdo budou její ministři, tak nemá smysl ve vládě být. Zeman dal ale ve čtvrtek najevo, že situaci urychleně řešit nebude. V případě, že ČSSD nevyhoví, budou podle Hamáčka její ministři postupovat jednotně - včetně Antonína Staňka. „Každá strana musí být připravena projít testem voleb,“ řekl Hamáček na dotaz iDnes.cz, co by říkal variantě předčasných voleb. Tu by preferoval premiér Andrej Babiš, pokud ČSSD opustí vládu. Zeman v rozhovoru pro MF DNES řekl, že pokud Babiš ztratí nervy, jsou předčasné volby řešením i pro něj.

Lídři zemí EU nedokázali vybrat nového šéfa Evropské komise

Frans Timmermans • Autor: REUTERS
Frans Timmermans • Autor: REUTERS

Summit lídrů evropských zemí zkrachoval: prezidentům a premiérům se opět nepodařilo dohodnout na novém předsedovi Evropské komise, klíčové instituce EU - i když to v jednu chvíli to vypadalo, že státy EU přehlasují Česko a do čela komise se postaví Frans Timmermans. Premiér Andrej Babiš odmítá, aby se tento nizozemský politik stal novým předsedou, nejprve se však zdálo, že má jistou jen podporu V4, popisuje Aktuálně.cz. Nakonec ho ale „zachránili“ šéfové zemí EU, ve kterých vládnou strany pravého středu. Ani po 18 hodinách jednání se tak evropští lídři nedohodli, summit byl přerušen a bude pokračovat v úterý. „Pan Timmermans se o našem regionu víckrát vyjádřil negativně a měl úplně jiné názory na migraci, než máme my,“ odmítl jeho kandidaturu Babiš. Maďaři byli ještě razantnější: mluvčí maďarského premiéra Viktora Orbána na Twitteru napsal, že kandidaturou Timmermanse se „George Soros snaží dostat svého člověka do klíčové pozice“.

O obsazení postu šéfa Evropské komise hlasují lídři členských zemí EU kvalifikovanou většinou. Rozhodující tak je, že se proti nizozemskému politikovi postavili premiéři sdružení v Evropské lidové straně EPP. Těm se nelíbí, že by se šéfem komise měl stát kandidát evropských socialistů Timmermans, přestože lidovci v nedávných eurovolbách získali v Evropském parlamentu víc mandátů.  Kandidát se stane šéfem Evropské komise jen tehdy, když ho následně podpoří i europoslanci - a na žádném jiném jménu se lídři členských zemí shodnout nedokázali. Stejně tak se neshodli na obsazení dalších vrcholných funkcí, tedy novém předsedovi Evropské rady, prezidentovi Evropské centrální banky a šéfovi společné evropské diplomacie. Podle spekulací by se nicméně šéfkou Evropské rady, tedy summitů evropských lídrů, mohla stát Kristalina Georgieva. Ve středu by pak europoslanci měli ve Štrasburku zvolit nového předsedu Evropského parlamentu.

Demonstranti v Hongkongu dobyli parlament

Demonstranti pronikají v Hongkongu do budovy místního parlamentu • Autor: AP, Steve Leung
Demonstranti pronikají v Hongkongu do budovy místního parlamentu • Autor: AP, Steve Leung

Protestující v Hongkongu vzali v pondělí útokem úřední budovy. Do sídla Legislativní rady, tedy hongkongského parlamentu, násilím pronikli a začali demolovat jeho vnitřek. Policie, která se budovu snažila bránit, následně ustoupila stovkám rozzuřených demonstrantů. K dramatickým scénám došlo na okraj protestního pochodu k výročí britského předání vlády nad Hongkongem komunistické Číně. To se odehrálo v roce 1997. Hong Kong má britsko-čínskou dohodou zajištěný zvláštní status a značnou autonomii do roku 2047. Mnoho obyvatel města má ale obavu, že se pevninská diktatura snaží hongkongské demokratické zřízení a zaručené občanské svobody demontovat.

Spor se v poslední době vede o takzvanou extradiční novelu, která by umožnila vydávat hongkongské občany do rukou pevninské komunistické justice. Proti tomuto záměru demonstrovaly až dva miliony lidí (tedy téměř dvě třetiny všech obyvatel včetně nemluvňat) a úřady nakonec ustoupily. Propekingská správkyně města Carrie Lam oznámila, že extradiční novelu odkládá na neurčito. Obavy protestujících to ale neutišilo. Dál protestují proti tomu, co vnímají jako neoprávněné zásahy Pekingu do vlastních svobod. Požadují mimo jiné propuštění několika občanských aktivistů vězněných za podněcování nepokojů a za změnu volebního práva.

Írán překročil limit pro zásoby obohaceného uranu

Írán mobilizuje své obyvatelstvo
Írán mobilizuje své obyvatelstvo

Podle zdrojů agentury Fars překročil Írán limity zásob obohaceného uranu stanovené mezinárodní dohodou o jaderném programu z roku 2015. Informace potvrdili inspektoři z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a dva zdroje Reuters. V roce 2018 od jaderné dohody odstoupily Spojené státy a následně se dohodu rozhodl začít vypovídat Írán. Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí nyní řekl, že země už produkci nízko obohaceného uranu čtyřikrát znásobila. A zároveň zvýší úroveň obohacování podle potřeby.

Teherán oznámil dalším signatářům jaderné dohody, tedy Francii, Británii, Německu, Rusku a Číně, že mají dva měsíce na to, jak ochránit íránskou ekonomiku před obnovenými americkými sankcemi. To se ale nestalo.  Některé závazky jako vývoz obohaceného uranu země nedodržuje už od května. Základem smlouvy je dodržování zásob uranu obohaceného maximálně na 3,67 procenta, kterého smí Írán mít 300 kilogramů, a zásob těžké vody (limit 130 tun). Íránský jaderný program stojí u kořenů stávajícího pnutí v americko-íránských vztazích. Spor o jadernou dohodu, potažmo její vypovězení Washingtonem, ještě vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k čemuž se Írán přihlásil.

Politický atentát na Jakla se nestal

Ladislav Jakl • Autor: DVTV
Ladislav Jakl • Autor: DVTV

Pražská policie došla k tomu, že Ladislav Jakl nebyl napaden kvůli svým politickým názorům, ale jednoduše se popral v metru. Incident z května proto předala k přestupkovému řízení na městský úřad Prahy 1. Bývalý tajemník exprezidenta Klause a dnes člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání koncem května oznámil, že jej neznámý útočník napadl v metru a dával najevo, že je to kvůli jeho politickým aktivitám (Jakl mimo jiné neúspěšně kandidoval do Senátu za Okamurovu SPD). Poslanecká sněmovna následně přijala usnesení, v němž odsoudila takové politické násilí.

Pak se údajný útočník přihlásil policii a celý příběh se zkomplikoval. Podle jeho verze nazval Jakla “kriplem”, ale nikoliv kvůli jeho politickým názorům, nýbrž údajné osobní zkušenosti z minulosti. Jakl jej poté údajně napadl jako první a oba muži se začali prát. Policie po šetření usoudila, že se stal přestupek, z něhož je podezřelý jak Jakl, tak druhý muž. Politický atentát, který se nestal, tak nakonec rozsoudí pražští městští úředníci.

Japonsko obnovilo komerční lov velryb

První komerčně ulovené velryby po 31 letech • Autor: AP/ČTK
První komerčně ulovené velryby po 31 letech • Autor: AP/ČTK

Poprvé po jednatřiceti letech vyrazily japonské lodě na komerční lov velryb. Společnosti zabývající se lovem kytovců vyslaly rybáře z ostrova Hokkaidó na moře hned v pondělí ráno. Lodě zamířily do pobřežních vod, kde se vyskytují zejména plejtváci malí.  Japonsko loni již vystoupilo z Mezinárodní velrybářské komise (IWC). V zemi byl komerční lov velryb doposud zastaven - v reakci na moratorium IWC, jež reagovalo na zmenšující se velrybí populaci. Japonci přitom nadále pokračovali v lovu pro vědecké účely a maso z těchto lovů se navzdory regulacím dostalo do obchodů a k zákazníkům, což si vysloužilo kritiku jiných zemí.

Znovuobnovení lovu velryb pro komerční účely při pondělní ranní ceremonii uvítal japonský ministr pro rybářství Takamori Jošikawa. Agentura Reuters uvedla, že velká většina Japonců však velrybí maso nejí. A proti obnovení lovu velryb protestovali lidé po celém světě. Komerční lov velryb funguje také v Norsku, rybáři zde ročně mohou z Atlantického oceánu vylovit zhruba tisíc plejtváků malých.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].