Informační servis

Po úterní debatě o návrhu auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše vyzvala Sněmovnaministerstva financí a místního rozvoje, aby důsledně hájila české zájmy. V případě finanční škody žádá o vyvození odpovědnosti vůči viníkům. Dolní komora se na tom usnesla na základě požadavku hnutí SPD Tomia Okamury. Opoziční ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN ale neprosadili výzvu vládě, aby zajistila okamžité přerušení vyplácení nenárokových dotací z unijních programů EU firmám z někdejší Babišovy skupiny Agrofert. Dolní komora odmítla i další návrhy pětice opozičních stran. Patřila k nim výzva kabinetu, aby zajistil zpracování odpovědi Evropské komisi objektivním, nestranným a transparentním způsobem a aby odpověď před odesláním projednal sněmovní evropský výbor.

Sněmovna zamítla také žádost o seznam všech dotací, veřejných podpor a zakázek a investičních pobídek, které získaly společnosti ze skupiny Agrofert od předloňského února. Hnutí ANO uspělo s návrhem, kterým Sněmovna vyzvala vládu k tomu, aby jí do konce srpna předložila zprávu o všech vracených unijních dotacích od vstupu Česka do unie a informaci o tom, jaké kroky učinily české orgány vůči osobám, které tyto korekce zavinily. Babiš v úvodu jednání mluvil o 35 miliardách korun. Kritickým projevům opozičních poslanců už ministerský předseda nenaslouchal, omluvil se z pracovních důvodů. Předtím Babiš uvedl, že pokládá návrh prověrky EK za útok na Česko a na české zájmy a za destabilizaci Česka. Před poslanci dnes zopakoval, že se kvůli němu a jeho bývalé skupině Agrofert žádné evropské dotace vracet nebudou. Babiš trvá na tom, že ve střetu zájmů není. Následně vystoupila čtveřice ministrů za ANO. Až pak se dostali ke slovu opoziční poslanci.

Český statistický úřad oznámil, že průměrná tuzemská hrubá mzda činí 32 466 korun. Roste nepřetržitě od začátku roku 2014 a její tempo ekonomy a analytiky zaskočilo. Statistiku táhnou nahoru především platy ve státní a veřejné sféře. Cifra 32 466 je průměr, většina zaměstnanců na něj nedosáhne. Medián, tedy hodnota, která je přesně “uprostřed” a která lépe popisuje realitu, je nižší. U mužů činil medián 29 936 korun a u žen o téměř pět tisíc korun méně.

Průměrná mzda za první čtvrtletí 2019 vzrostla nejenom meziročně, ale i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Po očištění o sezonní vlivy lidé brali v průměru více o 1,9 procenta. Růst mezd v prvním čtvrtletí překonal očekávání analytiků. Kladně se na tom podepsala nejen situace na pracovním trhu, ale i stát, který zvýšil výdělky svým zaměstnancům a od ledna také minimální mzdu. Analytici se také shodli, že vzhledem k tomu, že růst překonal i prognózu České národní banky, nemusí být u konce ani zvyšování úrokových sazeb, protože mohou rychleji růst spotřebitelské ceny v Česku.

Politické hnutí, které zakládá Václav Klaus mladší, se bude nejspíš jmenovat Trikolora. Jeho Centrum pro občanské svobody si nechalo název zaregistrovat na Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Sám Klaus mladší nechce nic o svém projektu - ať už název, program nebo personálie - zatím komentovat. Hnutí oficiálně uvede na politický svět příští pondělí.

Členkou nové strany se stala poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková. Klaus zároveň oznámil spolupráci se senátorem Ivem Valentou, který sice potvrdil, že má ke Klausovi názorově blízko, chce však zůstat v senátním klubu ODS. Podle informací Mladé fronty Dnes by Klausovi měli pomáhat také například kardiochirurg Jan Pirk, lékař a exposlanec ODS Boris Šťastný, ekonomka Markéta Šichtařová nebo šéf Madety Jan Teplý starší. Spolupráci prý naopak odmítl třeba historik a spisovatel Vlastimil Vondruška, nicméně s tím, že Klausův projekt podporuje. Garantem pro oblast zahraničí bude v novém hnutí Václav Klaus starší. Klaus mladší si už údajně vybral také dvanáct krajských koordinátorů.

Den po brutálním potlačení pokojných protestů v Chartúmu, hlavním městě Súdánu, vyhlásila vojenská vláda předčasné volby. Konat se mají za devět měsíců. Protestující to odmítají, považují je za pokus armády legitimizovat svou moc. Při zásahu armády proti několik týdnů trvajícímu „sit-inu“ zemřelo minimálně třicet pět lidí a stovky jich byly zraněny. Počet obětí bude nejspíš ještě vyšší.

Armádní rada vládne Súdánu od dubnového svržení diktátora Umara al-Bašíra. Civilisté požadují, aby se volby pořádaly až po delším čase, aby opozice měla čas na regeneraci po třicetileté brutální vládě. Do té doby má podle protestujících vládnout prozatímní kabinet s mírnou převahou civilistů. To armáda odmítá. Pokud se budou konat volby tak, jak armáda naplánovala, s velkou pravděpodobností je vyhraje jediná v současnosti existující strana, Národní kongres svázaný právě s al-Bašírem.

Novináři by měli být podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa voleni a měli by stejně jako poslanci nebo starostové podávat majetková přiznání. Přes léto Filip hodlá připravit zákon, který by takové změny v Česku zavedl. S odvoláním na Filipa to v úterý napsal server iHNed.cz. Zástupci dalších sněmovních stran podobné úvahy většinou odmítli. „Mediokracie vítězí nad demokracií. Potom budeme muset sáhnout k tomu, že kdo bude chtít být novinář, bude muset být zvolený. Každé čtyři roky se bude muset podvolit volbě,“ cituje iHNed.cz Filipa. Funkci by podle představ šéfa komunistů měli novináři jistou na čtyři roky, pak by museli svou práci před voliči obhajovat.

Filip Hospodářským novinám opakovaně potvrdil, že návrh myslí vážně. „Nemyslím to ironicky. Myslím to úplně vážně, zejména ve veřejnoprávních médiích. Ta budou první,“ řekl. Jediný, kdo má v Česku ještě svobodu slova, je podle Filipa editor zpravodajství. Majetková přiznání by měli novináři veřejnoprávních médií zveřejňovat už nyní, řekl šéf KSČM. Považuje to za klíčovější změnu než zavedení volby novinářů. Detaily návrhu zatím sepsané nemá, uvedl. Pirátský poslanec Tomáš Martínek si takový postup v médiích neumí představit, volbu novinářů označil za nesmysl. Připomněl ale návrh Pirátů na rozšíření kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu na kompletní hospodaření veřejnoprávních médií.

Čínská diplomacie v úterý ostře odsoudila výzvu amerického ministra zahraničí Mika Pompea, aby Peking u příležitosti 30. výročí krvavého zásahu čínské armády proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men propustil politické vězně. Čínská vláda kvůli výročí zpřísnila podle světových agentur bezpečnostní opatření okolo turisty navštěvovaného náměstí, kde nepřipouští jakékoli připomínky masakru. Ty proběhly jen v Hongkongu a na Tchaj-wanu.

Tanky se přihnaly k pekingskému náměstí Nebeského klidu před třiceti lety, v noci z třetího na čtvrtého června přihnaly tanky. Začaly rozhánět statisíce demonstrantů, kteří se zde od dubna zasazovali o demokratické reformy v zemi. Při krvavém zásahu podle odhadů zemřely tisíce lidí. V Číně je tato událost stále tabu, mlčí se o ní ve společnosti i politických kruzích, média v područí komunistické strany a přísné cenzury masakr zamlčují. „Ikonickou fotografii muže, který se s igelitkami v rukou postavil tankům, zná v Číně podle průzkumů jen patnáct ze sta studentů,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Denisa Hilbertová, expertka na moderní čínské dějiny z Masarykovy univerzity v Brně.

Čínský ministr obrany Wej Feng-che v neděli prohlásil, že krvavý zásah armády proti demonstrantům na pekingském náměstí Tchien-an-men před 30 lety byl „správným“ rozhodnutím a poukázal na následnou „stabilitu“ země. Tehdejší několikatýdenní protesty studentů žádajících v demokratizaci země označil tento vysoce postavený politik za politické „nepokoje“.