Informační servis

Nejméně 49 lidí zemřelo při páteční střelbě ve dvou mešitách ve městě Christchurch na Novém Zélandu. Dalších 48 lidí je zraněno a někteří jsou v kritickém stavu. „Šlo o dobře plánovaný teroristický čin,“ uvedla premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardenová. Hlavním útočníkem byl osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, který se inspiroval ultrapravicovým norským atentátníkem Andersem Behringem Breivikem. Ve svém manifestu Tarrant napsal, že chtěl pomstít oběti útoků muslimských radikálů. Obdivovatel balkánských nacionalistů i válečníků, kteří v minulosti bojovali proti muslimům, střílel v mešitě al-Noor - svůj čin, při němž zabil 41 lidí, přitom vysílal živě na sociální sítě.

Tarrant měl na sobě neprůstřelnou vestu a na nohou připevněné zásobníky s náboji. Když vše vystřílel, zbraň odhodil na zem a šel si do auta pro další. Střílel pak po lidech, kteří byli zranění. Přibližně ve stejnou dobu se ozývala střelba ve čtyři kilometry vzdálené mešitě Linwood, kde zemřelo osm lidí. Není ale známo, zda se jednalo o stejného muže. Policie poté zatkla tři lidi, kteří podle ní ve dvou mešitách stříleli. Není nicméně jasné, kde a jak trojici dopadla. Facebook videa útočníka odstranil, drtivá většina seriózních médií je ve svém zpravodajství nepoužila. Policie varuje, aby lidé byli dále obezřetní.

Čeští studenti se připojili k páteční celosvětové protestní akci, která chce přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Protestů se v rámci iniciativy Fridays for Future účastní mladí lidé z více než stovky zemí světa. Po vzoru šestnáctileté Švédky Grety Thunberg demonstrují od loňského září, čeští studenti se ale ve větším počtu připojili až nyní. Jejich protest podporují i někteří vědci, informuje ČT24.

„Změn klimatu si můžeme všimnout všude kolem nás. Ať už je to sucho, povodně, hurikány a nebo čím dál častější výkyvy počasí. Podílejí se zásadně na společenských problémech, jako jsou například válečné konflikty nebo tolik diskutovaná migrace,“ napsali čeští studenti v prohlášení zveřejněném na konci února. Během dvou týdnů ho podepsalo přes 2200 studentů. Stávkou chtějí poukázat na rozpor, kdy po nich dospělí chtějí, aby se zodpovědně vzdělávali a připravovali na budoucnost, dělají však jen málo pro to, aby mladí vůbec nějakou budoucnost měli. Středoškoláci také upozorňují, že reakce politiků na vědecká varování neodpovídají závažnosti situace.

Ministerstvo obrany se distancovalo od úterní pietní akce Českého svazu bojovníků za svobodu k 80. výročí okupace, na které zaznělo z úst poslance ODS Václava Klause mladšího přirovnání plánu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu EU ke knize Mein Kampf od nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Podle senátora Pavla Fischera to bylo zneužití armádní pietní akce. Ministr obrany Lubomír Metnar odpověděl, že podobná prohlášení jsou nepřijatelná, a že úřad jen vyhověl žádosti o zapůjčení. „Přestože ČSBS není jen Jaroslav Vodička, ale i tisícovky veteránů a odbojářů, kterých si vážíme, zvažujeme další kroky, mezi které patří i případné ukončení spolupráce se svazem,“ dodal mluvčí ministerstva.

Na pietní akci vystoupili s projevy kromě Vodičky i šéf KSČM Vojtěch Filip, lídr kandidátky SPD pro evropské volby Ivan David nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši). ČSBS původně chtěl akci uspořádat na Staroměstské radnici, pražský magistrát ale odmítl prostory poskytnout. Akci kritizoval také spisovatel a vydavatel Jiří Padevět, jehož díla se věnují i historii protektorátu. „Akce měla být připomínkou začátku nacistické okupace, ale podle mého názoru byla spíše přehlídkou toho nejhoršího, co může současný veřejný prostor nabídnout. Netuším, jak je možné, že čestná stráž je přítomna projevu pana Václava Klause mladšího, ve kterém přirovnává prezidenta Macrona k Adolfu Hitlerovi,“ uvedl v otevřeném dopisu. Právě tento týden vyzvala ODS Klause mladšího k odchoduz poslaneckého klubu po jiných kontroverzních výrocích. Klaus to odmítá a strana bude věc řešit v sobotu na zasedání výkonné rady.

Vyšetřovatelé pádu letadla Boeing 737 MAX patřícího etiopským aeroliniím nalezli kus stabilizátoru, který byl nastaven, tak aby příď letadla mířila dolů. Právě stav této součástky přesvědčil americký Federální úřad pro letectví, že existují podobnosti s havárií z října 2018, kdy se v Indonésii zřítil letoun stejného typu společnosti Lion Air. Proto se úřad rozhodl zakázat letounu vzlétnout do vzduchu. K rozhodnutí napomohla i nová data, jež ukázala, že se let obou havarovaných letadel velmi podobal. To podle serveru Quartz ukazuje na možnost, že nehody způsobil jeden z nových bezpečnostních systémů. Američané dlouho váhali se zákazem letu těchto letounů, které vyrábí tamní výrobce Boeing. Brzy po nehodě letounům zakázala létat Čína, později i Evropa.

Indonéské úřady již uvedly, že piloti měli potíže s udržením kontroly ve chvíli, kdy automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal letoun do střemhlavého letu. Podle agentury AFP si na takové chování letadla již před havárií v Indonésii stěžovali nejméně čtyři američtí piloti. Situaci tehdy vyřešili tím, že vypnuli autopilota. Ve čtvrtek předali zástupci etiopských aerolinií černé skříňky z havarovaného letadla francouzskému úřadu pro bezpečnost civilního letectví, ale rozbor může trvat měsíce. Mluvit se začíná o tom, kdy a jak Boeing přistoupí k odškodnění aerolinek. Ještě větší finanční zásah však může pro Boeing -  jehož akcie klesají -  znamenat případné rušení objednávek ze strany aerolinek. Některé firmy již oznámily záměr zredukovat své nákupy. Z takového vývoje by mohl těžit konkurenční Airbus.

Německo v pátek vyzvalo Moskvu, aby obnovila suverenitu Ukrajiny, dodržovala lidská práva a propustila politické vězně i zadržované ukrajinské námořníky. Tři ukrajinské lodě a 24 členů posádky Rusko zadrželo loni v listopadu po incidentu v Kerčském průlivu. Muži jsou dodnes v Rusku ve vazbě a hrozí jim až šestiletého vězení. Kyjev událost označil za ruskou agresi, Moskva hovoří o provokaci druhé strany. Berlín v této souvislosti připomněl ruské kontroly v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem, jež považuje za šikanu. Německo zároveň připomnělo, že před pěti lety Rusko protiprávně anektovalo ukrajinský Krym a tím porušilo základní principy mezinárodního práva a zpochybnilo evropské poválečné uspořádání.

Rada EU právě v pátek připomněla, že i Brusel požaduje okamžité propuštění námořníků i vrácení stále zadržovaných lodí. A oznámila, že EU o dalších osm lidí rozšířila Evropská unie svá opatření vůči lidem, kteří porušují územní celistvost Ukrajiny. Před měsícem se na tom shodli ministři zahraničí unijních zemí. Zákaz cest do EU a zmrazení případného majetku v unii tak nově dopadlo nejen na tři velící důstojníky ruských lodí, ale i na jejich nadřízené na příslušném kontrolním stanovišti a na velitele ruských vojenských sil v regionu. Zasaženi unijním rozhodnutím byli i vedoucí a zástupce vedoucího ředitelství pro hranice ruské Federální bezpečnostní služby. Omezení - která označují i nemožnost finančních půjček od subjektů z Evropské unie - byla také protažena o dalšího půl roku, tedy do 15. září 2019.

I když postava agenta britské tajné služby Jamese Bonda nikdy nebyla vzorem šetrnosti k přírodě, v novém filmu bude jezdit v elektromobilu. Tvůrci jej posadí do jeho prověřené značky Aston Martin, tentokrát však bude za volantem elekřinou poháněného modelu Rapide E. Podle listu The Sun je za tím snaha přizpůsobit nepřemožitelného špiona trendu ekologické odpovědnosti.

Podle zdroje bulvárního deníku stojí za změnou paliva oblíbené Bondovy značky režisér Cary Fukunaga, který je ekologickým nadšencem. Ve filmu se popáté a naposledy objeví v roli nepřemožitelného agenta Daniel Craig, který tentokrát bude řídit vůz za čtvrt milionu liber (7,5 milionu korun) nevypouštějící zdraví škodlivé plyny. Auto nicméně nebude postrádat obvyklé technické hračičky, s nimiž Bond udivuje okolí či likviduje soky.

Film by se měl po několika odkladech začít natáčet v dubnu, kdy štáb zamíří točit exteriéry na jih Itálie.