0:00
0:00
Informační servis27. 2. 20198 minut

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Astronaut

Zeman oficiálně nominoval Gerlocha na ústavního soudce

Aleš Gerloch
Autor: HN - Lukas Biba
Aleš Gerloch
Aleš Gerloch Autor: HN - Lukas Biba

Prezident Miloš Zeman oficiálně navrhl Senátu na ústavního soudce prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha. Návrh byl doručen do horní komory parlamentu ve středu ráno. Proti se však už dřív veřejně postavili lidovci, posléze TOP 09 i zástupci klubu Senátor 21, mimo jiné s poukazem na Gerlochovovu blízkost k Zemanovým postojům. Senát má o návrhu rozhodnout do dvou měsíců. „Už jsme se mnohokrát přesvědčili, že obhájí prezidentovi prakticky cokoli. Pro výkon funkce ústavního soudce to však nepovažuji za nejlepší předpoklad,“ řekl senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. Pro Gerlocha podle předsedy hnutí STAN Petra Gazdíka nebude hlasovat většina senátorského klubu Starostů, v němž jsou i zástupci TOP 09. Spolu s lidovci a členy klubu Senátor 21 mají tyto frakce v jednaosmdesátičlenné horní komoře dohromady 39 senátorů.

Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil předpokládá, že jeho klub si Gerlocha pozve na jednání, kde se seznámí s jeho názory na fungování Ústavního soudu nebo na změny ústavy, a pak se dohodne na společném stanovisku. Možné také je, že se senátoři budou rozhodovat individuálně. Zeman počátkem února v televizi Barrandov uvedl, že ctí Gerlochovu odbornost a považuje ho za uznávanou právní autoritu. „Pokud jsou (senátoři) takoví ubožáci, že je spíše zajímá, kdo co navrhuje, než kdo je navrhován, tak to svědčí jen o jejich úrovni, o jejich charakteru a polemizovat s těmito ubožáky opravdu nemá cenu,“ řekl prezident. Nový ústavní soudce má nahradit Jana Musila. Třiašedesátiletý ústavní právník Gerloch je prorektorem Karlovy univerzity pro akademické kvalifikace, byl děkanem Právnické fakulty UK. Loni neúspěšně kandidoval do Senátu jako nezávislý v Praze 12.

Vláda odmítla Klausův návrh trestat mazání příspěvků

Tehdy ještě dvě tváře ODS: Petr Fiala a Václav Klaus ml.
Autor: Profimedia, MFDNES + LN
Tehdy ještě dvě tváře ODS: Petr Fiala a Václav Klaus ml.
Tehdy ještě dvě tváře ODS: Petr Fiala a Václav Klaus ml. Autor: Profimedia, MFDNES + LN

Vláda nepodpořila poslanecký návrh Václava Klause mladšího (ODS) na trestání omezování svobody projevu na sociálních sítích. Po jednání vlády to oznámil náměstek ministra spravedlnosti Michal Franěk. Stanovisko zdůvodnil vágní formulací návrhu, přesvědčením, že by tato otázka neměla být předmětem trestního a přestupkového zákona, i nejistotou, kterou by zákon způsobil provozovatelům sociálních sítí. Návrh nicméně stále musí posoudit sněmovna. „Byla by to úprava unikátní, která ve vyspělých zemích nemá analogii,“ zdůvodnil Franěk rozhodnutí. Na tom, že by navrhované změny neměly být předmětem trestního práva, se podle něj shodly všechny resorty.

Vládou odmítnutý dokument navrhoval, aby za mazání příspěvků uživatelů provozovatelům nebo správcům sociálních sítí hrozilo až tříleté vězení, zákaz činnosti nebo peněžitý trest. Legislativci se již v předběžném stanovisku k návrhu vyjádřili nesouhlasně. „Absurdita navrhované pokuty až 50 milionů korun vynikne ve srovnání například se shodnou výší pokuty stanovené pro provozovatele jaderné elektrárny za porušení povinností týkajících se provozu jaderného reaktoru,“ uvedli. Novela podle nich navíc obsahuje řadu neurčitých pojmů nebo slova a obraty, které právní řád používá k něčemu jinému. Například pojem „příspěvek“ chápe české právo podle vládních právníků výhradně jako peněžitý příspěvek, nikoli jako informaci nebo obsah sociálních sítí.

Trump a Kim si zatím v Hanoji potřásli rukama

Donald Trump a Kim Čong-un podruhé
Autor: AP, Evan Vucci
Donald Trump a Kim Čong-un podruhé
Donald Trump a Kim Čong-un podruhé Autor: AP, Evan Vucci

Ve vietnamském hlavním městě Hanoji se ve středu večer podruhé v historii sešli americký prezident Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un, aby jednali o jaderném odzbrojení na Korejském poloostrově. Před novináři se oba muži místního času objevili jen krátce, do kamer pronesli pár zdvořilostních frází a potřásli si rukama, pak se odebrali na společnou večeři - hlavní část jednání se má odehrát až ve čtvrtek. Od hanojského summitu se očekává, že byl měl přinést konkrétnější plán denuklearizace poloostrova. Podle expertů to znamená hlavně stanovit časový rámec pro proces jaderného odzbrojení KLDR a uvést jmenovitá opatření k dosažení tohoto cíle.

Američtí a severokorejští vyjednávači před summitem hovořili mimo jiné o možnosti, že by KLDR vpustila mezinárodní inspektory do svého hlavního jaderného zařízení v Jongbjonu. Návrat inspektorů do Severní Koreje a předložení úplného výčtu jaderných zbraní i zařízení KLDR patří mezi hlavní požadavky Washingtonu. Spojené státy by na oplátku mohly Severní Koreji nabídnout otevření styčných úřadů či vyhlášení konce korejské války z let 1950–1953. Aktuální summit navazuje na historické setkání loni v červnu v Singapuru, kde se oba politici zavázali k úsilí o denuklearizaci Korejského poloostrova a k posílení míru v regionu. Ujednání však neobsahovalo žádné konkrétní časové závazky a rozhovory od té doby mnoho nepokročily.

Koláček se nechystá nastoupit do švýcarského vězení

Bývalý manažžer Mostecké uhelné společnosti Antonín Koláček u městského soudu v Praze
Autor: ČTK, Deml Ondřej
Bývalý manažžer Mostecké uhelné společnosti Antonín Koláček u městského soudu v Praze
Bývalý manažžer Mostecké uhelné společnosti Antonín Koláček u městského soudu v Praze Autor: ČTK, Deml Ondřej

Jak informuje server Aktuálně.cz, podnikatel Antonio Koláček, který byl ve Švýcarsku odsouzen v souvislosti s kauzou Mostecká uhelná společnost, se nechystá nastoupit do vězení. Koláček to řekl na setkání s novináři s tím, že se chce účastnit hlavního líčení v české větvi kauzy Mostecké uhelné. Podnikatel si má počátkem května začít odpykávat trest 52 měsíců odnětí svobody, který mu v souvislosti s Mosteckou uhelnou uložil švýcarský soud. Dostavit by se měl do zařízení v kantonu St. Gallen, konkrétně do městečka Buchs, které leží poblíž hranic s Lichtenštejnskem. „Rozhodnutí bych rád nechal až na poslední chvíli. Je ale dost pravděpodobné, že nenastoupím,“ uvedl obžalovaný podnikatel, jenž dříve působil v představenstvu MUS. Doplnil, že počítá i s variantou, že na něj Švýcarsko vydá mezinárodní zatykač.

Koláček s rozsudkem švýcarských soudů nesouhlasí. Podle něj neměly právo zasahovat v kauze MUS do českých interních záležitostí, a navíc prý ani neznají potřebný kontext. Nástup do švýcarského vězení chce Koláček oddálit „co nejdál to půjde“, aby se mohl hájit u českého soudu. Hlavní líčení u pražského městského soudu je zatím rozplánované do letošního října, může se však dále protáhnout. Pokud by Švýcaři Koláčka uvěznili, český soud by jeho stíhání zastavil, jestliže by dospěl k závěru, že muž byl v obou státech souzen za totožné skutky. Česká obžaloba viní Koláčka a čtyři další muže z podvodného ovládnutí MUS jejími vlastními prostředky. Státu tím podle ní způsobili škodu přesahující 3,2 miliardy korun. Za podvod a zneužití informací v obchodním styku hrozí manažerům až deset let vězení. Všichni obžalovaní vinu odmítají.

V Kašmíru hrozí konflikt mezi dvěma zeměmi s jadernými zbraněmi

Vojáci u sestřeleného indického letounu v Kašmíru
Autor: AP
Vojáci u sestřeleného indického letounu v Kašmíru
Vojáci u sestřeleného indického letounu v Kašmíru Autor: AP

Napětí ve horském regionu mezi Indií a Pákistánem se dál prohlubuje. Indické stíhačky v úterý poprvé po konci války v roce 1971 zaútočily za vytyčenou hranicí v Kašmíru. O den později pákistánská armáda dva indické letouny sestřelila. „Informovali jsme Indii, že pokud bude jednat jednostranně, budeme nuceni odpovědět. Ale Indie se sama stala soudcem, porotou i katem,“ nastínil ve středu pákistánský premiér Imran Chán stanovisko své země ve vyhroceném sporu, když hovořil o úterním útoku indických stíhaček.

Indie náletem na výcvikový tábor teroristické organizace reagovala na bombový útok, který džihádisté provedli v polovině února. Tehdy se jim podařilo zabít na 40 mužů z indických bezpečnostních složek. Od té doby napětí v neklidném regionu rychle roste.  Ačkoliv Indie označila letecký útok za nevojenský a preventivní, odstartovala tím rychlý a málo přehledný sled událostí. Ve sporu o Kašmír jsou přitom země, které vlastní jaderné zbraně. V Kašmíru operuje teroristická organizace Mohamedova armáda, jejímž cílem je vyhnat Indy z pohoří a ovládnout sporný region.

#SOSBrutalism: Guardian sestavil seznam ohrožených betonových klenotů

Parkoviště v londýnské
Welbeck Street
Autor: Profimedia, Alamy
Parkoviště v londýnské
Welbeck Street
Parkoviště v londýnské Welbeck Street Autor: Profimedia, Alamy

Stavby postavené v tzv. brutalistním stylu z pohledu odborníků na architekturu představují vzácné klenoty, přesto jim na mnoha místech planety hrozí zničení. Veřejnost se totiž na jejich hodnotě neshodne a pro mnoho lidí tato betonová monstra představují jen ošklivé hrůzy, kterých je třeba se zbavit. V Česku jde o velice aktuální dilema - po bouřlivé debatě odborníků se demoliční bagry v polovině března zakously do budovy Transgasu v pražské Vinohradské ulici.

Tématu se nyní věnuje také server britského deníku Guardian, který přinesl seznam unikátních brutalistních staveb, které jsou v ohrožení nebo už byly nedávno zbourány. Na seznamu vybraných staveb je i český hotel Termal v Karlových Varech. Fotogalerie zveřejněná na Guardianu vychází z databáze #SOSBrutalism, která shromažďuje více než tisíc brutalistních staveb po celém světě.

Redakce z databáze vybrala mimo jiné třeba tzv. Myší bunkr v Berlíně, kterému od roku 2010 hrozí zbourání. V ohrožení je také pozoruhodný Hotel du Lac postavený v Tunisu v 70. letech, který připomíná obrácený zikurat. V galerii najdeme i budovy, které už neexistují – například ženská nemocnice Prentice v Chicagu nebo syrové garáže v britském městě Gateshead.

↓ INZERCE

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].