Jde o jeden z nejkrásnějších koutů světa — rozlehlé zelené údolí přibližně ve tvaru obdélníku ze všech stran obklopené kopci a štíty Himálaje. Říká se mu Kašmír. Romantice však doba nepřeje. Americký prezident Bil Clinton kdysi nazval Kašmír nejnebezpečnějším místem na světě. To bylo ještě v dobách, kdy se do Sýrie jezdilo na dovolenou a sousloví islámský stát neznamenalo víc než zemi, kde většina věří v Alláha. Symbolem nebezpečí byl Kašmír — místo, kde si povstalecké pokusy proti indické nadvládě vyžádaly desítky tisíc obětí, a které nyní střeží půl milionu indických vojáků. Především ale místo, kde neustálé napětí hrozí přerůst v jaderný konflikt.
I díky velké vojenské přítomnosti se po půlce 90. let minulého století situace v Kašmíru na nějakých dvacet let uklidnila. Přestřelky mezi skupinami militantů pronikajícími přes horskou hranici z Pákistánu a indickými vojáky ve velké míře ustaly. Dvě jaderné mocnosti - Indie a Pákistán - si přestaly vyhrožovat válkou.
Teprve v roce 2016 začalo napětí opět narůstat a vloni si vyžádalo šest set obětí. Vrchol krize však můžeme sledovat nyní. Zhruba před týdnem nechal jeden z pákistánských radikálů ve vesnici Pulwama v indické části Kašmíru vybuchnout na svém těle nálož, která zabila 41 vojáků. Pulwama přitom neleží v odlehlém kraji kolem hranic, kde dochází k přestřelkám, ale poblíž hlavní silnice spojující odloučený Kašmír se zbytkem Indie.
Výsledkem je prudké zhoršení vztahů. V Indii nebudí emoce pouze sám vražedný útok. Velký problém také je to, že jeho vykonavatel, džihádistická organizace Džajš-e-Mohammed (Mohamedova armáda), celkem nerušeně sídlí v Pákistánu, aniž by se musela skrývat. Tohle už Indové mnoho let znají. Z Pákistánu, kde jejich organizace nerušeně fungovala, pocházeli i teroristé, kteří se v roce 2005 dostali pomocí člunů do Bombaje. Střelbou do náhodně vybraných lidí na několika místech v centru města vyvolali obrovský chaos, jejž dokázali udržet dlouhé hodiny, a způsobili tak nejděsivější teroristický útok posledních let v Indii.
Zloba jde teď po útoku v Kašmíru napříč indickou společností, šíří se hodně na sociálních sítích, ale zdaleka nejen tam. Vedoucí postavy indického filmového průmyslu slibují, že vypudí z Bollywoodu pákistánské umělce. Hvězda indického kriketu, muslim Mohamed Šami, vyzývá k morální podpoře indické armády a finanční pomoci rodin zabitých vojáků. K tomu dodává, že je připravený bojovat na obranu své země. Ulicemi indických měst chodí původy indických muslimů a sborově nadávají na Pákistán ve snaze přesvědčit hinduistickou většinu, na čí straně stojí.
Nový pákistánský premiér (rovněž bývalý hráč kriketu) Imran Chán slíbil Indii podporu ve vyšetřování útoků, tomu ovšem Indové moc nevěří. Chán je pod vlivem armády, která přeshraniční terorismus v Kašmíru dlouhodobě spíš podporuje, než že by mu chtěla zabránit. Premiér také Indy varoval, že v případě vojenského útoku je Pákistán připraven na odvetu - čímž se vzájemné vztahy dostávají do tradičního koloritu nebezpečných výhrůžek.
Svět se od devadesátých let minulého století změnil a dnešní američtí politici by už možná Kašmír nejnebezpečnějším místem nenazvali. Nicméně základní obrysy téhle hrozby se nemění. Proti sobě dál stojí dva vzájemně nasupené státy s víc než sedmdesátiletou historií nepřátelství vlastnící jaderné zbraně. V Indii je nově u moci hinduistická nacionalistická vláda premiéra Naréndry Módího, který z nenávisti vůči muslimům těží. Letos na jaře čekají Indii parlamentní volby a vyhrocený spor s Pákistánem nahrává Módímu do karet.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
