Informační servis

S pouty na rukou skončil v pátek brzy ráno blízký spolupracovník amerického prezidenta Donalda Trumpa Roger Stone - a to nařízením zvláštního vyšetřovatele FBI Roberta Muellera, který zkoumá roli Ruska v amerických prezidentských volbách a podezření z napojení ruských úřadů na Trumpův tým. Stona viní z celkem sedmi přečinů, mimo jiné z maření vyšetřování, ovlivňování svědků a z opakovaného lhaní před parlamentním výborem pro kontrolu tajných služeb.

Politický konzultant a lobbista, který Trumpovi neformálně radil během kampaně, měl být opakovaně přes prostředníky v kontaktu se serverem Wikileaks kvůli odcizeným emailům vysoce postavených demokratických politiků a spolupracovníků, které web Juliana Assange zveřejnil. Šéf kampaně demokratické prezidentské kandidátky Hillary Clinton John Podesta navíc Stona obvinil, že o chystaném hackerském útoku věděl předem. Mluvčí Bílého domu Sarah Sander televizi CNN řekla, že případ Stone s prezidentem nijak nesouvisí. Stone v minulosti opakovaně odmítl, že by během voleb byl ve spojení s Rusy. Uznal ale, že během kampaně zacházel do krajnosti, vždy ale v mezích zákona.

Nejsilnější vládní straně ANO bývá často vyčítáno, že je stranou bez ideí, bez jasného programového zakotvení, podle něhož by se mohla veřejnosti orientovat. Tento deficit by měl hegemon české politiky dohnat na ideové konferenci naplánované na sobotu v Ostravě. Podle mluvčí ANO Lucie Kubovičové budou delegáti mluvit zejména o evropské politice a o tom, s čím půjde strana do evropských voleb, dále o ekonomice (daně, rozpočet) a o ústavně-právních otázkách.

Konference předchází celorepublikovému sněmu, na němž budou delegáti ANO v polovině února volit nové vedení strany - a rovněž potvrdí kandidátku do voleb do Evropského parlamentu. Na pozici předsedy k výměně nedojde, protože šéf strany a premiér Andrej Babiš nemá konkurenta, zajímavý by nicméně mohl být souboj o místopředsednická křesla. Dosavadního prvního místopředsedu Jaroslava Faltýnka mají ambici nahradit bývalý brněnský primátor Petr Vokřál nebo středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová. Favoritkou do čela eurokandidátky je pak stávající europoslankyně Dita Charanzová, již podpořil premiér Babiš.

Zdá se to jako banalita, nicméně tento spor o název hýbal jihem Evropy desítky let. Řekové a Makedonci se přetahovali o to, komu „patří“ název Makedonie: jestli balkánskému státu nebo jedné z řeckých provincií. Loni nicméně vlády obou zemí dospěly ke kompromisu, podle něhož se makedonský stát ležící na sever od Řecka bude nově jmenovat Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie.

V pátek změnu schválil také řecký parlament, byť hlasování předcházela bouřlivá debata, která trvala déle než vypjaté diskuse v době dluhové krize. Vášně celý spor vzbuzoval také proto, že podle některých Řeků si makedonský stát používáním názvu dělal „skryté“ nároky na řecké území. Parlament ve Skopje změnu názvu schválil před dvěma týdny.

Vzhledem k událostem posledních týdnů je to vskutku pozoruhodná zpráva. Prezidentův kancléř Vratislav Mynář v pátek stáhl správní žalobu na Národní bezpečnostní úřad, kterou se u soudu chystal napadnout jeho rozhodnutí neudělit mu bezpečnostní prověrku. Mynář, který se – jak zjistil Respekt – v minulosti pokoušel ovlivňovat rozhodnutí soudců, totiž podle svých slov nevěří, že by se spor rozhodl nezávisle.

Mynář veřejně zpochybnil nezávislost dvou soudců pražského městského soudu, kteří se měli věcí zabývat – Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného, a to kvůli tomu, že v minulosti spolupracovali s lidmi, kteří nyní na Mynáře podle jeho slov útočí. Výborný s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem, který o Mynářově tlaku na rozhodnutí promluvil, a Kratochvíl s bývalým lidoveckým poslancem Hovorkou, který kancléře pro chybějící prověrku kritizoval. Jan Kratochvíl nicméně pro ČTK upozornil, že Hovorkovým asistentem byl před 11 lety. Zaujatý se necítí, a navíc dodal, že Mynář mohl věc řešit podáním námitky podjatosti, což neudělal. Na stranu soudců se postavil jak šéf městského soudu Libor Vávra, tak ministr spravedlnosti  Jan Knežínek (za ANO), který prohlásil, že má v českou justici plnou důvěru.

V jihoamerické Venezuele svitla naděje na možné uklidnění situace bouřlivé situace. Juan Guaidó, opoziční lídr a nový šéf tamního parlamentu, který se ve středu prohlásil novým venezuelským prezidentem, v televizním rozhovoru naznačil, že by mohl udělit amnestii dosavadnímu prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho nejbližším spolupracovníkům, pokud se vzdají moci.

Maduro se ovšem k ničemu takovému podle dostupných zpráv nechystá a stále ho podporuje armáda. Guaidó v rozhovor slíbil ukončit Madurovu „diktaturu“, vyhlásit co nejdříve svobodné volby a postavit ekonomicky zdevastovanou zemi zpět na nohy. Bitva se ovšem mezitím vede také na mezinárodním poli. Guaidó byl uznán jako legitimní prezident Spojenými státy, Kanadou, Brazílií či Kolumbií, Madura podržely ovšem jiné těžké váhy světové politiky: Rusko, Čína nebo Turecko.

Jak známo, milimetroví tvorové zvaní želvušky nebo také mechová prasátka patří mezi nejodolnější organismy na světě. Zprávy o jejich mimořádné odolnosti udivují lidi již nějakou dobu, nyní je američtí vědci objevili na dalším podivuhodném místě – pod více něž kilometr silnou vrstvou ledu, který pokrývá  Mercerovo jezero na Antarktidě a který se jim vůbec poprvé podařilo provrtat. K jejich překvapení po ledem nalezli pozůstatky původně suchozemských tvorů, jejichž výskyt v jezeře nečekali. Jak přesně se želvušky nebo drobní korýši do jezera dostali, bude předmětem dalšího zkoumání.