Informační servis

V Afghánistánu zemřel další český voják – dvaačtyřicetiletý kynolog Tomáš Procházka, který sloužil na základně Šindád v provincii Herát. Šlo o třetí útok během posledních tří měsíců a truchlivá letošní bilance tří mrtvých a sedmi zraněných českých vojáků se tak opět zvýšila. Stejně jako u minulého útoku, také tentokrát se zdá, že cílem nebyli konkrétně čeští, ale spojenečtí vojáci.

Útok otevřel otázku vojenské přítomnosti Česka v Afghánistánu. Výzvu ke stažení do debaty vnesl bývalý ministr zahraniční Lubomír Zaorálek (ČSSD) a podpořila ji SPD i KSČM. Odmítá ji naopak ODS a Top 09. Jak řekla šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS), právě nyní se po parlamentních volbách v zemi láme chleba a odcházet by bylo chybou. Stejný postoj – a to je rozhodující - zastává i vláda.  Situaci by měl projednat zmiňovaný výbor pro obranu. Podle původního plánu se měli členové neformálně sejít s ministrem obrany Lubomírem Metnarem a mluvit o tom, jak na veřejnost unikly informace o utajené operaci, kdy byl v září vypátrán a zabit jeden z pachatelů prvního letošního útoku, při němž v srpnu tři zahynuli čeští vojáci.

Jindy by to byly zprávy nepříliš velkého významu, ovšem v současné situaci jsou to klíčové informace. Jeden z nově zvolených senátorů, bývalý diplomat a prezidentský kandidát Pavel Fischer, se po sérii rozhovorů se třemi senátními frakcemi (STAN a TOP09, ODS a KDU-ČSL) rozhodl, že nevstoupí do žádné z nich a zůstane nezařazený. Zároveň do čela horní komory podpořil bývalého rektora Univerzity Karlovy a šéfa senátního evropského výboru Václava Hampla. Jeho šance na zvolení pak dále vzrostly poté, co ODS oznámila, že netrvá na svém kandidátovi, jímž je dosavadní místopředseda Senátu Jaroslav Kubera.

Řady občanských demokratů pak posílí senátor Ivo Valenta, který se v předchozím období nepřidal k žádné frakci, a nově zvolený senátor zastupující České Budějovice Ladislav Faktor. O pozici nejsilnějšího klubu se tak aktuálně dělí ODS se Starosty a nezávislými.  Jejich řady minulý týden posílili prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer nebo bývalý rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Oba kluby mají osmnáct členů.

Turecký prezident Erdogan slíbil v pondělí zveřejnit další detaily týkající se vraždy saúdsko-arabského opozičního novináře Džamála Chášukdžího na konzulátu jeho země v Istanbulu a slovo dodržel. V tureckém parlamentu prohlásil, že turecké úřady disponují důkazy, že Saúdové vraždu naplánovali a připravovali několik dní. To odporuje všem dosavadním verzím, s nimiž přišli představitelé ultrakonzervativní monarchie, naposled ministr zahraničí, který tvrdil, že smrt byla „hrozným omylem“ a výsledkem nepovedené operace.

Erdogan podle svých slov požaduje vyšetření a potrestání vrahů na tureckém území a požaduje po Saúdské Arábii informace, kdo zločin objednal a kde se nachází novinářovo tělo. Reportér britské stanice Sky News má podle svých slov od dvou zdrojů potvrzenou informaci, že byly nalezeny části Chášukdžího těla. Podle jednoho ze zdrojů dokonce přímo na zahradě domu, v němž bydlí saúdsko-arabský konzul. Chášukdžího turecká snoubenka mezitím dostala policejní ochranu.

Populistická italská vláda Giuseppa Conteho nemá radost. Vedoucí orgán EU – Evropská komise – během kroku, který v historii Unie nemá obdoby, odmítl posvětit italský rozpočet na rok 2019, poslal jej do Říma k přepracování. Opravný termín je za tři týdny. Oznámil to eurokomisař pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis.

Podle EK Italové jdou rozpočtem s plánovaným schodkem ve výši 2,4 procenta HDP otevřeně a vědomě proti vlastním závazkům, a navíc nerespektovali předchozí doporučení komise. Té vadí hlavně výše deficitu a vysoké náklady, které přinese předvolební plnění slibů – třeba základní příjem pro lidi bez práce či snížení věku odchodu do důchodu. Italská státní pokladna je zatížena druhým největším dluhem v eurozóně.

Značně znepokojivé zprávy zveřejnil tým bioklimatologů z projektu InterSucho (společný projekt Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu). Vlna vysokých teplot a málo srážek, kterými se vyznačoval počátek podzimu, možná potěšila zimomřivé, ale jinak znamenala druhý letošní vrchol sucha. Podle vědců to znamená, že na 83 procentech území Česka je sucho ve vrstvě půdy do jednoho metru, dvaadevadesát procent má sníženou zásobu vody a na bezmála polovině území panuje „nejvyšší stupeň sucha“. Nejhůře jsou na tom střední, severní a východní Čechy.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky se vlivem změny klimatu budou podle podobného scénáře odehrávat i další roky: „Kvůli teplejší zimě bez většího množství sněhu nedojde k doplnění vody v půdě a ve vodních zdrojích. Poté začne dříve vegetační sezona a dojde k rychlejšímu vyčerpání vody v půdě. K tomu horké léto ještě více vysuší krajinu. A místo toho, aby došlo k doplnění srážek během podzimu, může nastat delší období s tzv. babím létem.“