Informační servis

Update: Končí poradce, který prosazoval ruskou dostavbu Dukovan

Novým poradcem ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (ANO) je bývalý šéf temelínské elektrárny František Hezoučký, který prosazuje, aby dostavba Dukovan proběhla pod taktovkou Ruska, konkrétně ruské státní firmy Rosatom. Se zjištěním přišel server iRozhlas.cz, který zároveň uvedl, že poradce může být ve střetu zájmů. Rosatom je jednou ze šesti firem, které minulý rok projevily zájem účastnit se na chystaném tendru.

Hezoučký zároveň navrhl, aby se kromě soutěže nově posoudila jako rovnocenná varianta i takzvaná česká cesta. Ta spočívá v tom, že by si tuzemské firmy vyrobily celý jaderný blok samy. Ministryně si jaderného experta Hezoučkého najala jako poradce právě pro otázky nových jaderných zdrojů od září, smlouvu má zatím do konce roku. Jde tedy přesně o dobu, kdy má ministerstvo a jím vedený stálý výbor pro jadernou energetiku dokončit analýzy, jak by měla zakázka na jaderné bloky vypadat. Tendr na dodavatele nových jaderných bloků elektráren Dukovany (případně i Temelín) ale zatím stále nemá jasné podmínky. Vláda by měla o dodavateli rozhodnout do konce letošního roku.

Premiér Viktor Orbán řekl Evropské komisi, že Maďarsko nezruší soubor protiimigračních zákonů přezdívaný jako antiSoros – v narážce na amerického finančníka podporujícího občanskou společnost, kterého Orbán označuje za veřejného nepřítele státu. Evropská komise kvůli normativním krokům pod taktovkou Viktora Orbána nejprve s Maďarskem zahájila řízení pro porušení unijních právních předpisů, v červenci pak zemi dokonce poslala před Evropský soud - a v celém sporu tak postoupila do další fáze.

Budapešť nyní dostala dva měsíce na vysvětlení přijatých zákonů, které například zakazují veškerou pomoc od vnitrostátních, mezinárodních i nevládních organizací lidem, kteří žádají v zemi o azyl nebo o povolení k pobytu. Orbán naopak do Bruselu také vzkázal, že pro něj je zase nepřijatelné, že Evropská komise nadále otevřeně podporuje migraci.

Tisíce lidí, kteří nedávno opustili své domovy kvůli násilnostem na severozápadě Sýrie, se začaly vracet domů. Jde o o reakci na oznámení Ruska a Turecka, že vytvoří dvacetikilometrovou demilitarizovanou zónu oddělující bojující strany v provincii Idlib. Podle Syrské organizace pro lidská práva se už nyní do svých domovů vrátilo až sedm tisíc lidí. Z demilitarizované zóny mají být podle ruského prezidenta Vladimíra Putina „vyvedeni“ islamističtí radikálové včetně bojovníků Fronty an-Nusra. K 10. říjnu mají být ze zóny staženy i tanky, raketové zbraně, děla a minomety všech skupin stojících v opozici vůči Damašku.

Provincie Idlib je poslední větší baštou oponentů syrské vlády – a podle očekávání stane cílem ofenzivy syrských vládních jednotek a jejich ruských a íránských spojenců. Jednání mezi Moskvou, Teheránem a Ankarou s cílem ofenzivu odvrátit byla dosud neúspěšná. Ofenziva Damašku v Idlibu, s níž Turecko nesouhlasí, by mohla být rozhodující bitvou syrské války.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na summitu EU v Salcburku apeloval na lídry Evropské unie, aby při vyjednávání o brexitu s britskou premiérkou Theresou May pokračovali v tvrdém přístupu a neustupovali britským požadavkům. Reagoval tak na předešlá slova premiérky, že Francie chce, aby Británie trpěla. Macron vzkázal, že není možné, aby si Britové vybírali, co by si chtěli z evropského členství po odchodu ponechat.

Řada evropských lídrů nicméně připouští, že je potřeba, aby obě strany ustoupily a došly ke kompromisu, který by vyloučil zavedení tvrdé hranice s Irskem, a zároveň udrželi fungování trhu do budoucna. Britská premiérka zatím stále trvá na svém plánu nazvaném Chequers – ten však odmítá britská opozice i 27 vrcholných představitelů států EU. Podle May už Spojené království z části požadavků ustoupilo a nyní je čas na stejný krok Bruselu. Summitu se zúčastnil i český premiér Andrej Babiš, který pro BBC Radio prohlásil, že by se mělo vyhlásit druhé referendum, protože Britové mohli na odchod z Unie mezitím změnit názor.

Soud v Rusku udělil peněžité pokuty v souhrnné výši 55 tisíc rublů (cca 19 tisíc korun) opozičnímu politikovi Leoninu Gozmanovi, lidsko-právnímu aktivistovi Sergeji Šarovovi-Delonemu a jejich kolegyni Anně Krasovické za účast v „nepovolené demonstraci“ v centru Moskvy. Dotyční se 25. srpna na moskevském Rudém náměstí zúčastnili tiché připomínky disidentské demonstrace proti okupaci vojsk Varšavské smlouvy ČSSR v roce 1968. Na soudní řízení zareagovala už předtím česká strana: organizace Paměť národa vyhlásila v polovině září veřejnou sbírku na zaplacení pokuty pro odsouzené aktéry.