Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Glosa

Populistovo zakuckání

Venezuela v referendu odmítla socialistické reformy Hugo Cháveze

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Španělský král Juan Carlos II. na nedávném Iberoamerickém summitu nevydržel agresivní slovní výpady venezuelského prezidenta Hugo Cháveze, který tvrdil, že bývalý španělský předseda vlády José Maria Aznar byl fašista a také neustále skákal jiným státníkům do řeči. Jinak poklidný a mírný monarcha se naklonil k mikrofonu a podrážděně Cháveze okřikl: „Por qué no te callas?!“ (Proč už nezmlkneš?!).

Jakoby tou jednoduchou větou promluvil z duše mnohým Venezuelanům a také Chávezovi svým slovním políčkem tak trochu věštil budoucnost. V nedělním referendu, ve kterém se hlasovalo o návrhu změny ústavy a reformách, které by Chávezovi mimo jiné zaručily doživotní možnost kandidovat na prezidenta, Chávez poprvé po deseti letech neuspěl.

Výsledek venezuelského referenda je překvapivý v mnoha ohledech. Tím prvním je velmi nízká volební účast (56 %), která za normálních okolností nahrává Hugo Chávezovi a jeho velké základně věrných voličů. Překvapivé je i to, že Chávez svou prohru bez jakýchkoli vytáček uznal, vítězným oponentům poblahopřál a pobídnul je, ať jdou oslavovat. Co se tedy stalo, že se venezuelská společnost postavila svému populistickému prezidentovi, „apoštolovi socialismu 21. století“, který o Ježíši Nazaretském tvrdí, že byl komunista, a jehož heslem je „socialismus nebo smrt“?

Především Hugo Chávez navrhl balík reforem a změnu ústavy příliš obsáhle a dotkl se přitom občanských svobod, které jsou Venezuelanům drahé: pro sebe podmínil doživotní možnost prezidentské kandidatury, pro policii právo zatýkat během výjimečného stavu lidi bez obvinění, chtěl posílit svůj dohled nad centrální bankou, snížit volební právo z 18 na 16 let, zavést šestihodinovou pracovní dobu… Zejména poslední bod musel působit pro mnohé občany jako výsměch – podle reálných odhadů expertů se nezaměstnanost pohybuje až kolem 50 %, i když oficiální statistika mluví o 15 %.

Svou roli určitě sehrála i Chávezova agresivní zahraniční politika. Venezuelský prezident po konfliktu se španělským králem z Iberoamerického summitu odjel a prohlásil, že pokud se mu monarcha neomluví, zmrazí diplomatické vztahy, v jiných souvislostech zase mluvil o znárodnění španělských bank. Španělský král přitom ve Venezuele patří k oblíbeným státníkům, ať už jako postava, která symbolicky spojuje celou Latinskou Ameriku svým odkazem ke společným historickým kořenům, tak i tím, že jeho žena při různých katastrofách přijíždí do Latinské Ameriky s humanitární pomocí a celá královská rodina naplňuje snový obraz mnoha latinskoamerických telenovel. Nezanedbatelný je i počet několika set tisíc Španělů, kteří ve Venezuele žijí.

Během posledního týdne se pak Hugo Chávez znovu rozhádal i s kolumbijským prezidentem Álvaro Uribem, který ho napomenul podobně jako Juan Carlos, že se nemůže hádat a destabilizovat tak celý latinskoamerický kontinent. Přesto pak ještě Hugo Chávez už poněkolikáté obvinil USA, že připravují atentát na jeho osobu a vyhrožoval, že jim zavře kohouty s ropou. Tentokrát mu ale agresivní rétorika evidentně nevyšla.

Postavili se proti němu studenti, církev a lépe se podařilo vyburcovat voliče i rozhádanou opozici. Hugo Chávez sice nedávno neprodloužil vysílací licenci poslední nezávislé televize RCTV v zemi a tím ji de facto zlikvidoval, všechny hlavní deníky v zemi ale patří nebo straní opozici a jednou z nejsledovanějších televizí stále zůstává opoziční Globovisión. I když tedy Hugo Chávez opanoval svými projevy na podporu reformy státní kanály, kampaň opozice byla silnější. To ale ještě nic neznamená, protože i za těchto podmínek v minulém referendu Hugo Chávez dostal od svých občanů povolení vládnout pomocí dekretů.

Zatím tedy není důvod jásat. Venezuelská opozice je stále roztříštěná, Hugo Chávez dál autoritářsky vládne a rozhodně nechce na svoje „reformní“ snahy zapomenout. „Jsem si jistý, že velká většina Venezuelanů je s námi a ne s těmi, kteří řekli reformě ´ne´,“ citoval ho španělský deník El País. „Nezúčastnili se referenda kvůli pochybám a nedorozuměním. Chyběl mi čas a kapacita, abych jim všechno lépe vysvětlil. Jsou ale i další politická a statistická fakta, která musíme vzít v úvahu a počítat s nimi v našem pokračujícím boji.“

Bývalý paragán tedy rozhodě zmlknout nechce. I výsledky referenda podle všeho přijal tak poklidně jen proto, že se bál bouřlivých demonstrací, které by prý v případě zpochybnění výsledků podpořila i armáda.

Jediné v co lze tedy doufat je, že odpůrci Hugo Cháveze získali větší sebevědomí a budou v polemice odvážnější a hlasitější. Jejich protivník totiž neháže flintu do žita. Jak je slyšet z citace Hugo Cháveze, poučil se a příště bude opatrnější. „Nebuďte smutní,“ vzkázal svým voličům. „Toto není porážka, jen další prozatím.“

Málem by se spolu se španělským králem chtělo zvolat: „Por qué no te callas!“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].