Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Glosa

Neviditelná hvězda

Jaroslav Formánek • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jaroslav Formánek • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

„Známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu podstoupit vznešenou smrt, zatímco známkou zralého člověka je to, že chce kvůli něčemu v příkoří žít.“ Slova amerického spisovatele Jeroma Davida Salingera (1919 – 2010) už platí pro jiné. Autor kultovního románu Kdo chytá v žitě zemřel tento týden ve věku úctyhodných jednadevadesáti let. Z toho více než polovinu století žil v „příkoří“, lépe řečeno striktně dodržovaném ústraní. Jeho gustu zkrátka nesedlo, že se stal slavným.
Když totiž v roce 1951 román vyšel, jak se ukázalo první a zároveň poslední, Salinger se proměnil v neviditelnou hvězdou. Dílo obletělo celou planetu. Zkušeností Holdena Caufielda po vyloučení z elitní školy a jeho efemérním pobytu v New Yorku se od té doby prodalo na 65 milionů výtisků. Namísto rozhovorů, autogramiád a pózování před fotoaparáty, spisovatel z veřejného života zmizel. Doslova se zakopal ve svém domě v Cornishi, z něhož se stala nedobytná pevnost.

Jaroslav Formánek • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jaroslav Formánek • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Tam napsal ještě několik povídkových souborů, ty však ze stínu prvotiny kvalitou nikdy nevystoupily. Něco v tom asketickém a zpočátku nezařízeném domě bez elektřiny a tekoucí vody ovšem dělat musel. Podle vzpomínek své druhé ženy vstával časně ráno a v malém betonovém bunkru se skleněnou střechou trávil nad psacím strojem deset až patnáct hodin denně. Kdoví, třeba až teprve teď začnou vycházet jeho další knihy?

V Salingerovi ale každopádně odchází poslední z velikánů americké literatury, jejichž životní osudy i díla spojuje II. světová válka. Patří k nim například Norman Mailer, Joseph Heller, Kurt Vonnegut, svým způsobem i John Updike. Až na posledně jmenovaného se totiž všichni válečného běsnění zúčastnili. Budoucí samotář z Cornishu se vylodil v Normandii a podílel se na osvobození Paříže.

Kdo chytá v žitě sice není válečný román jako třeba Hellerova Hlava XXII, ale mladík Caufield svým sarkasmem a současně pronikavým pohledem na svět dospělých jasně sděluje, že mezi lidmi něco není v pořádku a dříve či později je proto možné očekávat cokoliv. Někdy se tomuto stavu vědění říká ztráta iluzí, jindy poznání. Na základě toho si lze podle svého gusta i životních možností vybrat další životní cestu. J. D. Salinger se uzavřel do mlčení. A zároveň jeho hlas skrze Holdena rezonoval a bude rezonovat po celém světě. Pozoruhodný výkon.

Glosa převzata z Respektu 05/10.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].