Globalizace po čínsku

„Tenhle hotel je více než pětihvězdičkový,“ říká průvodce českého štábu po nových pekingských pamětihodnostech ve filmu Lucie Králové Ztracená dovolená. Na její skvělý dokument, který se bude ve čtvrtek promítat v předpremiéře v pražském kině Světozor, se v každém případě stojí za to podívat. A neříkám to jen proto, že vám v poslední třetině přiblíží atmosféru v zemi, kde se v příštím roce bude odehrávat olympiáda. Bude mít v logu více než pět tradičních propletených kruhů?

Lucii Králové a její „detektivní pátrací jednotce“ se podařil husarský kousek. Po mnoho měsíců se zabývali identitou skupiny Asiatů, jejichž postavy byly zvěčněny na negativech 22 filmů nalezených českým cestovatelem ve vykradeném kufru, pohozeném v kontejneru na předměstí Göteborgu. Odpovědí na maily zasílané do centrální čínské televize CCTV byla tvůrcům dlouhou dobu jen záplava spamů. Pak ale někdo v Pekingu vycítil, že úsilí českých filmařů v sobě skrývá potenciál „příběhu lásky a přátelství“ a pozval dokumentaristy do Číny.

To, zda Češi našli své zvěčnělé turisty a co v nejlidnatější zemi na světě zažili, se nesluší prozrazovat. Stali se však vděčným objektem propagandy státní televize. Projekt, založený na ironickém zkoumání fenoménu masové turistiky v éře globální vesnice, se v rukou televizních pracovníků změnil v srdceryvné vyprávění o hodných mladých lidech z Evropy, které tak dojala skutečnost, že neznámí turisté přišli o své fotografie, že neváhali investovat čas a peníze, aby je našli a podpořili tak porozumění mezi národy. Příznačné je, že Číňané se za celý pobyt filmařů nezeptali, proč se vlastně do hledání pustili.

Jak zazní z úst moderátora CCTV po odvysílané reportáži, pátrající si odvážejí dokumentární film a výsledkem je „upřímný, vřelý vztah mezi lidmi“. „Češi zaznamenali tento příběh kamerou a nakonec se sami stali hrdiny pro naši kameru. Myslím si, že tomu se říká globalizace.“ Vzpomeňme si na to, až se budeme za necelý rok dívat na pekingská sportovní klání. Možná si čeští olympionici odvezou nějaké medaile. Ale nemohou zabránit tomu, aby se svým způsobem nestali zajatci sebevědomé čínské ideologie. Můžeme tomu po vzoru asijských hostitelů říkat „kulturní výměna“. A nebo prostě globalizace po čínsku.